Velel jsem černochům
Edvard Cenek
Reportáž o protifašistickém odboji podle vyprávění štábního kapitána Oty Šachra. Po letech putování a bojů z východu na západ, setkal se tehdejší sous-lieutenant Šacher s černým praporem BM2 v Aleppu v Sýrii v srpnu 1941 a od té doby sdílel s ním jeho osud až do jeho návratu do Bangi na rovníku r. 1943. Účastnil se též bojů u Bír Hakim.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1947 | Velel jsem černochům |
1982 | Vyzvědačka B7 vražda v Záhoří |
1928 | Nekonečno |
1947 | 75.000 km za svobodou |
1945 | Válečné anekdoty 1939 - 1945 |
Musím říct, že v krátkém časovém období mezi lety 1945 - 1948 vyšlo v tehdejším Československu množství velmi zajímavých životopisných knih, ve kterých jejich autoři popsali své válečné zkušenosti. Po roce 1948 už ale nevyšly nikdy a zřejmě už nevyjdou ani teď.
Otto Šacher v knize popisuje svou pouť od Polska, přes Francii a Anglii až do Afriky, kde se svou jednotkou černých koloniálních vojáků bojoval pod praporem Svobodných Francouzů proti Němcům a Italům (mj. u Bir Hakeimu). Valná část knihy je ale věnována právě černým vojákům, jejich povaze, jejich zvykům a historkám, které s nimi zažil. Je to dost specifická kniha, na tohle téma u nás tedy mnoho pamětnické literatury nevyšlo. Šacher o svých vojácích mluví často jako o primitivech a v první řadě vyzdvihuje jejich lenost, odpor k práci a srdečnou nenávist vůči všem, kteří nemusejí pracovat. Na druhou stranu zase vyzdvihuje jejich statečnost tváří v tvář smrti, což je ovšem prý dáno tím, že jeho černoši viděli v bojích mnoho mrtvých a žádný z nich už nikdy nevstal a nešel pracovat.