Veles: Slovanské božstvo ve srovnávací perspektivě
Michaela Gajdošíková Šebetovská
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522421/bmid_veles-slovanske-bozstvo-ve-srovnava-wfw-522421.jpg
4
8
8
Veles mezi slovanskými bohy vyniká svojí záhadností a kolem jeho funkcí panují nejasnosti, které se pokoušeli osvětlit již mnozí badatelé. Byl Veles bohem stád a plodnosti? Nebo spíše temným pánem podsvětní říše? O tomto božstvu se sporadicky zmiňují prameny staroruské i staročeské, známe ho z místních názvů na Balkáně i v Čechách. Garantoval byzantsko-ruské smlouvy z 10. století jako mocné a trestající božstvo, ale zároveň je ve středověkých českých textech přirovnáván k ďáblovi a čertu. Etymologie jeho tajemného jména evokuje podsvětní prostory indoevropských mytologií a jeho postava nachází svůj odraz i v bohatém slovanském folklóru. Autorka této knihy vychází při zkoumání postavy Velese zejména z primárních pramenů, které od základu interpretuje a nabízí jejich nový a promyšlený výklad, a tím i nový komplexní pohled na toto božstvo. K tomu rovněž hojně využívá i paralely s postavami z příbuzných pantheonů a mytologií. Čtenář tak drží v rukou knihu, která se pokouší zodpovědět dosud nezodpovězené otázky a představit v novém světle svět slovanského archaického myšlení a kultury.... celý text
Přidat komentář
Ako už zhrnuli viacerí predo mnou tak skvelé dielko.Odborne napísané a urobíte dobre ak budete poznať aspoň základy teorií o mytologiách.Premňa osobne bol Veles dosť novinka a úprimne som sa o tohoto boha ani nikdy predtým príliš nezaújmal takže to bolo čosi nové.A zaujmavá bola časť venovaná tomu či je skutočne súper Perúnov.Podľa autorky to vôbec nie je také isté ako som to počul prvý raz .Vlastne celkovo som priznám sa Velesa asi úplne nechápal -a ani nedoceňoval.
Neprokousala jsem se.
Autorka mi připadá jako pilná studentka, znalá jazyků - která snad měla odložit sepsání knížky až na dobu, kdy si o Velesovi bude sama něco vlastního myslet.
Velice zajímavé. Ač je Dumézilův systém dnes již považován za překonaný, pokud ho budeme užívat opatrně a nebrat ho moc vážně, může být nadále užitečný. Koneckonců, co také dělat jiného, když je pramenů k Velesovi jako šafránu. Asi bych ocenila rozsáhlejší přehled dosavadního bádání o Velesovi, ale to je asi taková celková bolest předkřesťanských mytologií. Málokdo se zabývá tím, co se na slovanské, ale i keltské a germánské bohy nabalilo v období posledních 200-300 let.
Výsledek je sice zase takový, že vlastně nevíme nic moc, ale alespoň jsme si připomněli všechny podobnosti z okolí, které by mohly, ale také vůbec nemusely s Velesem souviset. Nalezené podobnosti jsou zajímavé, ale nejisté, čehož si je vědoma i sama autorka.
Nezbývá než doufat, že se autorka bude věnovat tématu slovanských bohů i nadále.
(SPOILER)
Znalosť ruštiny je vec pekná, ale pri oboznamovaní sa s naším náboženstvom to nestačí. Veľké ďakujem pani Gajdošíkovej Šebetovskej, ktorá okrem ruštiny ovláda aj baltské jazyky, a preto mohla Velesa porovnať so širokou paletou postáv (o ktorých vieme viac ako o Velesovi). A keď som sa pozrel na jej FB, zistil som, že obálku síce (ako je uvedené v knihe) spracoval Vladimir Mačinskij, ale samotný návrh pochádza od pani G. Š.
Význam knihy je občas dobre dokázať krátkym úryvkom z nej (pre tých, ktorí sa zaujímajú o čarovanie):
Strana 84:
Ti lidé, kteří se naučili s těmito světy (s Velesem) spolupracovat, mohli získat nejen neobvyklé schopnosti, ale zároveň byli v neustálém nebezpečí před svým nevypočitatelným až démonickým pánem.
Po Perúnovi dočkal sa samostatnej domácej odbornej knihy (hoci nie monografie) aj Veles. Je to, pravda, útla knižočka, ktorú prečítate s prestávkami v priebehu dňa, ale to vypovedá o tom (podobne ako napr. pri diele Sámova říše), že pôvodkyňa o tomto božstve píše jasne a stručne, hoci obsažne (práca s rôznymi písomnými prameňmi, zemepisom, porovnávacím bájoslovím, prácami iných autorov...). Zatiaľ čo kritika starších sovietskych bádateľov je bežná (a opodstatnená), veľmi ma zaujala podložená kritika Gieysztora či Váňu. Práca so slovenským odborníkom Golemom (2006) takisto nesmierne potešila. Zhrnuté a podčiarknuté: 100% odborná práca, ktorú možno iba vrelo odporúčať (a nádejať sa na ďalšie knihy z dielne tejto vedkyne).
Na dôvažok rieknem, že ako stúpenca pôvodnej viery ma nesmierne potešilo, že to, akým spôsobom už celé roky ponímam Velesa, plne zodpovedá obrazu, ktorý načrtla mladá pani Gajdošíková Šebetovská. :-)
A ešte malý prídavok: Slovo o pluku Igorovom, ktoré som doteraz považoval skôr za podvrh ako za skutočne dobové dielo, je možno ozaj dobové! :D Ako to, spýtate sa? Odpoveď je v knihe. :)
Čtivá kniha, celkem dobře ozdrojovaná, i když by poznámek pod čarou mohlo být místy více. Byla jsem celkem překvapená, jak málo toho o Velesovi ve skutečnosti je, protože zrovna on je jedním ze slovanských bohů, o němž ještě mám jakousi představu, co vlastně představuje. Tedy, co jsem si myslela, že představuje. Jsem ráda, že se autorka pustila novými směry. Jedním z nich, které mě zaujaly nejvíc, je rozebrání přízviska "Skotí bůh", a tím druhým je srovnání s postavou Afsatiho, kterou jsem taky neznala. Co se týče srovnávacího přístupu, tam mám nějaké výhrady, na několika místech jde srovnání trochu za roh (např. při srovnání s hadími postavami už do toho Óðinn tolik nezapadá). Také jsem překvapená, že se ještě používá Dumézilův přístup, o němž jsem se domnívala, že už je překonaný. To ale nemusí být vina autorky, z knihy je zřejmé, že jde o diplomovou práci a mohu tedy usuzovat na to, že se tento přístup ještě učí. Je z mnoha důvodů problematický, ale na druhou stranu u božstva takto málo doloženého se něčeho chytit musíme. Srovnání s ostatními božstvy dává rozhodně smysl, a zejména v případě baltské mytologie, jde o zajímavá srovnání, ale ta trojfunkční ideologie mi tam už skřípe. Každopádně z knihy jsem se leccos dozvěděla a jelikož neumím rusky, ani jiné podobné jazyky, tak jsem ráda i za přiblížení textů, ke kterým bych se sama nedostala, a za podněty k dalšímu studiu.
Autorovy knížky
| 2023 |  Veles: Slovanské božstvo ve srovnávací perspektivě |
Zatiaľ bezkonkurenčná kniha v našom prostredí, vrelo odporúčam záujemcom o Slovanskú mytológiu ako nevyhnutnú výbavu. Keď som čítal knihu Perun – bůh hromovládve od Michala Téru, pomyslel som si že svoju knihu by si zaslúžili aj iné slovanské božstvá a to aspoň Veles. Po niekoľkých rokoch som sa toho naozaj dočkal. Hoci je táto kniha skromnejšia a nejde príliš do šírky, nemôžem povedať, že by ma sklamala. Poskytuje prehľad písomných zdrojov priamo zmieňujúcich Velesa, analyzuje jeho funkcie a atribúty a predkladá porovnávacou metódou analógie z príbuzných mytológií. Doplňujú ju vhodne zvolené fotky a ilustrácie, ktoré nenásilne nadväzujú na text. Keďže táto kniha je vlastne vydaním autorkinej diplomovej práce, používa odborný jazyk a nie je populárne-náučnou publikáciou, na priek tomu je zrozumiteľná aj pre bežného čitateľa.
Potešila ma hlavne údaje z baltskej mytológie o Velniasovi, keďže v československom prostredí zatiaľ koluje z tohto okruhu len málo zdrojov, taktiež svieže bolo aj spomenutie Afsatiho z Nartského eposu ako kaukazskú obdobu Velesa - myslím že u iných autorov sa takéto porovnanie s náď ani nevyskytlo. Ako autorka sama uviedla, s komparáciou by sa dalo ísť ešte viac do šírky, azda sa toho dočkáme v nasledujúcom vydaní. Je udivujúce, akou komplexnou a ambivalentnou postavou Veles bol a koľko sa toho môžeme dozvedieť pomocou komparácie iných bájosloví.