Velhartické pastorále / Vražda v lázních
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479204/bmid_velharticke-pastorale-vrazda-v-lazn-PX1-479204.png
4
342
342
Letopisy královské komory série
< 4. díl >
První z příběhů zavede pána z Dobronína do Velhartic, kde byly v dobách krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, tehdy se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili. Ve druhém příběhu královský písař odjíždí z Prahy odpočinout si do lázní Teplice, avšak záhy je jedním z hostů požádán o pomoc. V místní lázni je nalezeno tělo zavražděné bavorské princezny, které vrah vyloupl oči. Jiří Adam z Dobronína musí nejen hledat kruté vrahy, ale také bojovat proti složitým politickým intrikám.... celý text
Přidat komentář
Po letech jsem se pustila opět do čtení této skvělé série, pěkně od začátku, díl po díle. Ve skrytu duše jsem tušila, že jsem všechny díly určitě nečetla, že mi něco uniklo (četla jsem na přeskáčku a DK ještě neexistovala :-) ). No a ano už druhá kniha z této série, která se mi dostala poprvé do rukou a u které jsem si nejen skvěle odpočinula.
U těchto knih nehledám a nehodnotím fakta, čtu přeci beletrii. Tady hodnotím styl vyprávění, formu, zápletku, nápad, myšlenku.... a na to je pan Vondruška (pokud nepíše zároveň 5 knih najednou :-) ) mistr. Děkuji!
Skvělý relax :-) Napůl čteno a posloucháno (pana Hyhlíka bych vydržela posluchat do konce světa :-D ) Lázeňský příběh byl temný a napínavý, Velhartice i dojemné ;-)
Velhartické pastorále a Vražda v lázních
Tentokrát jsou oba příběhy tak trochu atypické, což velice vítám.
V prvním z nich sehrají významnou úlohu pomocníci pána z Dobronína. Ve druhém naproti tomu vystupuje sám, zato v závěru příběhu samotného si užijete finále. Je tam hned dvakrát.
Vždy když poprvé dočtu některou z Vondruškových detektivek, bývám naplněn pocitem uvolnění a uspokojení. Na druhé straně je mi to trošku líto, když se s ní loučím, a to přesto, že vím, že se k ní skoro určitě ještě někdy vrátím. Pak se rozhlédnu kolem a začínám střízlivět.
Tentokrát v jednom z obou příběhů hrají dost důležitou roli očíčka, a na ta jsem velice citlivý. A tak jsem snad při každé zmínce pravidelně poněkud trnul.
Vlastimil Vondruška byl první autor, jehož ČESKOU detektivku jsem po více než padesáti letech nejen otevřel, ale také přečetl až do konce. Po několika jeho prvních knížkách se ze mne tak jako již z mnoha jiných stal jednak Vondruškomil, a druhak začínám díky tomu konat nesmělé krůčky k poznání současné i minulé české detektivky.
Možná, snad i díky řadě rejpalů, kteří přestože v minimálním počtu, prostě jsou - existují, se začnu nakonec poněkud více zabývat i historií.
Klasika, která nezklame.Oba příběhy měly hlavu i patu a rozuzlení bylo zajímavé.
Stava se ze me Vondruskomil. Cte se to taaak snadno. Tentokrat jeden pribeh bez mileneckeho dua z Plzne, zato s poirotovskym zakoncenim a tradicnim vondruskovkym koncem bez katarze - vrah je tendlecten, jedeme domu, cau, konec.
Opět báječné odpočinkové čtení. Trochu víc se mi líbily Velhartické pastorale, ale úplný konec byl nějak moc krátký...
Oba příběhy jsou velmi napínavé. První příjemně hororový. Druhý mi zpočátku připadal zdlouhavý, ale závěr připomínal vyšetřování ve stylu Hercules Poirot a toho mám také ráda.
Dle jiných uživatelů nesmím psát o povídkách, jak dopadnou. Obě jsou pěkné. První se mi líbila víc.
Nechybí tam romantika i děj. Ani nechci řešit jak se jmenovala bavorská princezna. Pro mě to bylo počteníčko a doporučuji ostatním.
Obě povídky byly rozhodně zajímavé, v prvním příběhu se setkáme se starými známými (z Trpké víno) a přesvědčíme se, že nedochází jen k úmrtí obětí a potrestaných zločinců ale občas i těch, kteří pomáhají právu a spravedlnosti. Přesto vše končí, jak má, a dokonce i radostnou událostí. Druhá povídka byla ještě lépe vystavěná než ta první a byla bych ji hodnotila i výše nebýt toho, že dcera na vdávání Adama z Hradce (který byl v Tichém jazyku líčen jako mladý muž) se jednou jmenuje Alžběta, pak několikrát Anežka a nakonec i Anna, tedy stejně jako bavorská princezna, kolem níž se všechno točí. Není divu, že pak v tom nejen ten kluk Slavatovic, ale i všichni ostatní (kluci) měli (a nadělali) pěkný chaos.
Pozor, možný SPOILER:
Velhartické pastorále, pastorále t. j. drobná instrumentální skladba rázu pastýřské písně. Jiří Adam z Dobronína pátrá po safírech odcizených z českých korunovačních klenotů a díky listinám, které našli po mrtvém písaři Danielovi, zjišťuje, že v textu, který patřil písaři Danielovi a na základě něhož pátrají, je ukryté odhalení. Když se v původně nesrozumitelném textu čte jen každá čtvrtá věta, vznikne z toho Ezopova bajka O pastýři, vlku a ovcích. Když se bude číst každá třetí věta, vznikne bajka O Loupežnících a hadu. V obou bajkách se objevuje slovo „sukovice“. Rozárka se při pátrání setká se starým pastýřem, který jí poví, že sukovici dostal jako jedinou památku na svého otce a v ní je ukrytá dutinka, ve které měl váček s kusy modrého skla – safíry, které hledali.
Důvodem vražd i po tolika letech jsou neustálé spory v rodu Košetických, kdy si jednotlivé rody myslí, že ten druhý rod ví, kde jsou ukryté safíry, po kterých se v tomto příběhu pátrá.
A tak opět Jiří Adam z Dobronína vyřešil další záhadu díky svým pomocníkům...
Vražda v lázních - příběh se odehrává v Teplicích, kam původně Jiří Adam z Dobronína odjíždí na zasloužený odpočinek. Klidu si ale dlouho neužívá, neboť záhy po jeho příjezdu se dozvídá o zabití 3 vesnických dívek, kdy jsou jim vyloupnuty oči. Následně je nalezena mrtvá i bavorská princezna, též s vyloupnutýma očima. Důvodem její násilné smrti je odmítnutí sňatku se synovcem falckého kurfiřta Fridrichem. A proč jsou dívkám vylupovány oči? Odpověď je ukryta v latinském překladu dávné arabské knihy, která je ukryta v místní klášterní knihovně. Text vypráví o syrském mágovi, který zhotovoval amulety a s jejich pomocí léčil slepé. A zda budou vrahové potrestáni či nikoliv čtenář zjistí poté, co si přečte tento příběh.
Příjemné čtení.
Tohle?To je přece náš jazyk.Čeština,vykládala Rozárka a poťouchle se usmívala na bakaláře Petra.Jen trochu změněná.Ty symboly nejsou písmena,ale zlodějské značky.A to ostatní jsou slova psaná na přeskáčku a obráceně.To si lidé z podsvětí píší vzkazy,aby je nemohly úřady rozluštit.Zlodějské vzkazy? Sakra,myslím že tyto fígle přetrvávají dodnes u některých veřejně známých lidí.
Naprosto souhlasím s tím co přede mnou psala Mircija. Rádoby reálie. A tak je to v celé řadě autorových knih.
Je moc hezké, že mezi případy mají aktéři čas i na vlastbí život. Vztah mezi Rozárkou a Petrem........Moc prima čtení...
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány brutalita historické detektivky Jiří Adam z Dobronína, písař příběhyČást díla
Velhartické pastorále
2009
Vražda v lázních
2009
Autorovy další knížky
| 2014 | Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Velhartické pastorále se mi líbily více než Vražda v lázních, ale oba příběhy jsou napínavé a čtivé. A Jiří Adam je prostě sympaťák