Velhartické pastorále, Vražda v lázních

Velhartické pastorále, Vražda v lázních
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538383/bmid_velharticke-pastorale-vrazda-v-lazn-6643e6547e92e.jpg 4 342 342

Přidat komentář

lapagerie
05.03.2018 4 z 5

Velhartické pastorále se mi líbily více než Vražda v lázních, ale oba příběhy jsou napínavé a čtivé. A Jiří Adam je prostě sympaťák

cérka
19.02.2018 5 z 5

Po letech jsem se pustila opět do čtení této skvělé série, pěkně od začátku, díl po díle. Ve skrytu duše jsem tušila, že jsem všechny díly určitě nečetla, že mi něco uniklo (četla jsem na přeskáčku a DK ještě neexistovala :-) ). No a ano už druhá kniha z této série, která se mi dostala poprvé do rukou a u které jsem si nejen skvěle odpočinula.
U těchto knih nehledám a nehodnotím fakta, čtu přeci beletrii. Tady hodnotím styl vyprávění, formu, zápletku, nápad, myšlenku.... a na to je pan Vondruška (pokud nepíše zároveň 5 knih najednou :-) ) mistr. Děkuji!


helusa2
28.10.2017 4 z 5

Skvělý relax :-) Napůl čteno a posloucháno (pana Hyhlíka bych vydržela posluchat do konce světa :-D ) Lázeňský příběh byl temný a napínavý, Velhartice i dojemné ;-)

kapr
13.10.2017 4 z 5

Velhartické pastorále a Vražda v lázních

Tentokrát jsou oba příběhy tak trochu atypické, což velice vítám.
V prvním z nich sehrají významnou úlohu pomocníci pána z Dobronína. Ve druhém naproti tomu vystupuje sám, zato v závěru příběhu samotného si užijete finále. Je tam hned dvakrát.
Vždy když poprvé dočtu některou z Vondruškových detektivek, bývám naplněn pocitem uvolnění a uspokojení. Na druhé straně je mi to trošku líto, když se s ní loučím, a to přesto, že vím, že se k ní skoro určitě ještě někdy vrátím. Pak se rozhlédnu kolem a začínám střízlivět.
Tentokrát v jednom z obou příběhů hrají dost důležitou roli očíčka, a na ta jsem velice citlivý. A tak jsem snad při každé zmínce pravidelně poněkud trnul.

Vlastimil Vondruška byl první autor, jehož ČESKOU detektivku jsem po více než padesáti letech nejen otevřel, ale také přečetl až do konce. Po několika jeho prvních knížkách se ze mne tak jako již z mnoha jiných stal jednak Vondruškomil, a druhak začínám díky tomu konat nesmělé krůčky k poznání současné i minulé české detektivky.
Možná, snad i díky řadě rejpalů, kteří přestože v minimálním počtu, prostě jsou - existují, se začnu nakonec poněkud více zabývat i historií.

Karborund
27.08.2017 4 z 5

Klasika, která nezklame.Oba příběhy měly hlavu i patu a rozuzlení bylo zajímavé.

kelve
06.08.2017 5 z 5

Dva hezké příběhy, čtené téměř jedním dechem.

EricNor
19.04.2017 4 z 5

Stava se ze me Vondruskomil. Cte se to taaak snadno. Tentokrat jeden pribeh bez mileneckeho dua z Plzne, zato s poirotovskym zakoncenim a tradicnim vondruskovkym koncem bez katarze - vrah je tendlecten, jedeme domu, cau, konec.

aktijnov
16.11.2016 4 z 5

Opět báječné odpočinkové čtení. Trochu víc se mi líbily Velhartické pastorale, ale úplný konec byl nějak moc krátký...

jajaza
17.10.2016 5 z 5

Oba příběhy jsou velmi napínavé. První příjemně hororový. Druhý mi zpočátku připadal zdlouhavý, ale závěr připomínal vyšetřování ve stylu Hercules Poirot a toho mám také ráda.

Zdenda20
17.04.2016 4 z 5

Dle jiných uživatelů nesmím psát o povídkách, jak dopadnou. Obě jsou pěkné. První se mi líbila víc.
Nechybí tam romantika i děj. Ani nechci řešit jak se jmenovala bavorská princezna. Pro mě to bylo počteníčko a doporučuji ostatním.

elizabeth_ba
20.02.2016 3 z 5

Obě povídky byly rozhodně zajímavé, v prvním příběhu se setkáme se starými známými (z Trpké víno) a přesvědčíme se, že nedochází jen k úmrtí obětí a potrestaných zločinců ale občas i těch, kteří pomáhají právu a spravedlnosti. Přesto vše končí, jak má, a dokonce i radostnou událostí. Druhá povídka byla ještě lépe vystavěná než ta první a byla bych ji hodnotila i výše nebýt toho, že dcera na vdávání Adama z Hradce (který byl v Tichém jazyku líčen jako mladý muž) se jednou jmenuje Alžběta, pak několikrát Anežka a nakonec i Anna, tedy stejně jako bavorská princezna, kolem níž se všechno točí. Není divu, že pak v tom nejen ten kluk Slavatovic, ale i všichni ostatní (kluci) měli (a nadělali) pěkný chaos.

jaja1989
17.04.2015 5 z 5

mam ten pribeh mooooc rada

Shardlake
30.03.2015 4 z 5

Pozor, možný SPOILER:

Velhartické pastorále, pastorále t. j. drobná instrumentální skladba rázu pastýřské písně. Jiří Adam z Dobronína pátrá po safírech odcizených z českých korunovačních klenotů a díky listinám, které našli po mrtvém písaři Danielovi, zjišťuje, že v textu, který patřil písaři Danielovi a na základě něhož pátrají, je ukryté odhalení. Když se v původně nesrozumitelném textu čte jen každá čtvrtá věta, vznikne z toho Ezopova bajka O pastýři, vlku a ovcích. Když se bude číst každá třetí věta, vznikne bajka O Loupežnících a hadu. V obou bajkách se objevuje slovo „sukovice“. Rozárka se při pátrání setká se starým pastýřem, který jí poví, že sukovici dostal jako jedinou památku na svého otce a v ní je ukrytá dutinka, ve které měl váček s kusy modrého skla – safíry, které hledali.

Důvodem vražd i po tolika letech jsou neustálé spory v rodu Košetických, kdy si jednotlivé rody myslí, že ten druhý rod ví, kde jsou ukryté safíry, po kterých se v tomto příběhu pátrá.

A tak opět Jiří Adam z Dobronína vyřešil další záhadu díky svým pomocníkům...

Vražda v lázních - příběh se odehrává v Teplicích, kam původně Jiří Adam z Dobronína odjíždí na zasloužený odpočinek. Klidu si ale dlouho neužívá, neboť záhy po jeho příjezdu se dozvídá o zabití 3 vesnických dívek, kdy jsou jim vyloupnuty oči. Následně je nalezena mrtvá i bavorská princezna, též s vyloupnutýma očima. Důvodem její násilné smrti je odmítnutí sňatku se synovcem falckého kurfiřta Fridrichem. A proč jsou dívkám vylupovány oči? Odpověď je ukryta v latinském překladu dávné arabské knihy, která je ukryta v místní klášterní knihovně. Text vypráví o syrském mágovi, který zhotovoval amulety a s jejich pomocí léčil slepé. A zda budou vrahové potrestáni či nikoliv čtenář zjistí poté, co si přečte tento příběh.

Příjemné čtení.

Pavlnka
29.11.2014 5 z 5

Autor opět nezklamal.

jarin58
22.01.2014 4 z 5

Tohle?To je přece náš jazyk.Čeština,vykládala Rozárka a poťouchle se usmívala na bakaláře Petra.Jen trochu změněná.Ty symboly nejsou písmena,ale zlodějské značky.A to ostatní jsou slova psaná na přeskáčku a obráceně.To si lidé z podsvětí píší vzkazy,aby je nemohly úřady rozluštit.Zlodějské vzkazy? Sakra,myslím že tyto fígle přetrvávají dodnes u některých veřejně známých lidí.

zahradník
20.10.2012

Naprosto souhlasím s tím co přede mnou psala Mircija. Rádoby reálie. A tak je to v celé řadě autorových knih.

dulinka
05.06.2012 5 z 5

opět to nemělo chybu.....

Dandulka
21.05.2012 5 z 5

Je moc hezké, že mezi případy mají aktéři čas i na vlastbí život. Vztah mezi Rozárkou a Petrem........Moc prima čtení...

Mircija
23.02.2011

Mno asi nejsem příznivcem rádoby reálií....tak trochu zklamání!