Velká cesta k sobě samému - o lásce a o životě
Cheryl Strayed
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330889/mid_velka-cesta-k-sobe-samemu-neprikras-fj0-330889.jpg
4
45
45
Autorka bestselleru Divočina, podle něhož vznikl i stejnojmenný úspěšný film, shromáždila do jednoho svazku své sloupky, které uveřejňovala v novinách pod pseudonymem Sugar a v nichž radila lidem s nejrůznějšími osobními problémy. „Sugar své čtenáře nerozmazluje – věří jim a vnímá osudy pod povrchem příběhu, který jí vyprávějí. Dokáže se vcítit do situace, aniž by zabředla do sentimentu, a vidí problémy dříve, než si jich všimne čtenář.“ Takto knihu charakterizoval americký hudebník a kritik časopisu The New Yorker Sasha Frere-Jones.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2017 , EsenceOriginální název:
Tiny Beautiful Things, 2012
více info...
Přidat komentář
Nečekejte, že vám tahle kniha řekne, jak máte žít. Nečekejte ani rozsáhlé filozofické myšlenky. Na druhou stranu, pokud hledáte krátké příběhy ze života se špetkou zamyšlení, jste správně. Některé příběhy byly poutavé, jiné zase nudnější. Dávám 4 hvězdy z pěti.
Dopisy, ktere se urcite nezavdeci vsem. Kniha je urcena pro urcitou skupinu lidi, kterym se libila Divocina. A me se libila moc.
Cheryl vám povie čistú pravdu na rôzne životné situácie bez prikrášľovania. Je to nepríjemné ale je to tak. To na tejto autorke milujem.
Tak já jsem nadšená! Divočinu mám přečtenou i nakoukanou a toto bylo takové milé dokreslení v podobě zkušeností a rad, které udává pod pseudonymem SUGAR svým čtenářům. Odepisuje na dopisy protkane zoufalstvím, nevědomosti, krutosti, prostě všemi možnými životními osudy. Strašně moc mě to chytilo a i když to bylo pořád to samé (rozuměj, pořád otázka, odpověď), tak to bylo záživné a poučné. Já si to užila a určitě se ke knize budu vracet. Děkuji za ni!
"Nemůžeš přimět lidi, aby tě milovali. To je nevyvratitelné pravidlo. Nikdo ti nikdy nedá lásku jen proto, že ji chceš. Skutečná láska proudí neomezeně oběma směry. Neplýtvej časem a nesnaž se to změnit."
Chápu, že kniha není pro každého. Nejde totiž o klasický, celistvý příběh. A přesto mi kniha dala mnohem víc, než jakákoliv rádoby seberozvíjející poučná příručka. Autorka bez obalu ukazuje svoji nedokonalost a tím napomáhá smířit se s tou vlastní.
Dostala jsi mě, Sugar!
Tak toto byl ode mě trochu krok vedle. Anebo je to celkem solidní podvod vydavatele na čtenáře? Kdo se (tak jako já před časem) pohlcen Divočinou, nechá nachytat na jméno Cheryl Strayed, může docela oprávněně čekat knihu podobného ražení. Navíc je to umocněno obrázkem velkého batohu na obálce.
Ale ouha. Už jsem v několika amerických filmech natrefil na to, že nějaká začínající spisovatelka se živí psaním jakýchsi podobných novinových sloupků. Čtenáři se v dopisech ptají naprosto na cokoliv, od naprostých ptákovin až po sdělování celkem drsných životních příběhů a zkušeností a někdo, většinou nějaký začínající spisovatel/-ka jim na ně odpovídá nebo lépe řečeno "poskytuje cenné rady", jak vzniklé, mnohdy poměrně prekérní situace odhalující mnohé osobní až intimní stránky osobností a života pisatelů, řešit. V Americe je to asi celkem oblíbená věc, ale mně to teda nezaujalo ani trochu a tak nějak nechápu, proč bylo těch 380 stran papíru potištěno.
Dlužno dodat, že většina odpovědí mi přišla jako snůška naprostých nesmyslů a blábolů, které jen málokdy byly k věci a mohly pisateli dotazu nějak pomoct. No jo... takže už vlastně chápu, proč to celé vzniká. Cílem je patrně naplnit nějaký určený prostor v novinách, protože prázdná místa si vydavatel nemůže dovolit, a když není nebo nemůže být na příslušném místě reklama, naplníme ten prostor něčím jiným, nějakým textem.
Popravdě řečeno se mi chvílemi ani moc nechtělo věřit tomu, že autorka tak čtivého autobigrafického románu, jakým byla (a asi nejen pro mě) Divočina, je autorem těchto žvástů. Anebo jen prostě nejsem typem čtenáře pro tyhle duševní výblitky o pomoci v životě, v lásce, a ...blablabla...
Odpad nedávám jen a jen proto, že to pochází od stejné autorky jako Divočina. Podle ostatních hodnocení soudím, že jiným ta knížka sedla a třeba i něco přinesla, mně teda ne.
Dopisy jsou pečlivě vybrány a představují starosti, obavy a zklamání všeho druhu, které nám dávkuje sám život. Dalo by se říct klasika. Výjimečné jsou svými odpověďmi autorky. Málokde jsem četla tak úžasné reakce, jež jsou podány s citem, porozuměním a optimismem. Autorka se snažila do nich dát samu sebe. Dělí se o příhody ze svého života, o své zkušenosti, o své přátelé a také o vztahy. Jsou podány hovorově, aby jim porozuměl každý, ale nepůsobí lacině. Což je dar.
Nenápadný klenot. Kniha, kterou slupnete jako malinu, a přitom si z ní vezmete pár skutečně dobrých rad do života. Ať už jste mladí, staří, muži, ženy, bohatí, nebo chudí. Klobouk dolů, Cheryl Strayedová, tohle se opravdu povedlo! Velká cesta k sobě samému je kniha, která si zaslouží být čtena jako Bible - nemusí být postupně, spíš si v ní člověk vždycky najde to, co potřebuje, když řeší nějaký problém. V mé knihovně už má místo jisté.
Velká cesta k sobě samému - o lásce a o životě
Na tuhle knížku jsem čekala hodně dlouho. Pořád jsem ji lovila v knihovně, pak jsem na ni několikrát zapomněla. Až nakonec po čtyřech měsících jsem si ji půjčila. Upřímně, nejsem cílová skupina. Ačkoli jsem ve věku většiny pisatelů drahé Sugar, zřejmě jsem z jiného světa. A taky jsem křesťanka. Takže úlety, zálety, sexuální espakády, nevěry, drogová minulost nebo žabomyší války s kámoškou jsou fakt jak pohádka pro žáčky první třídy. Nějak nechápu, proč to někdo řeší. Přijde mi to celé dětinské, absurdní, nějak mimo moje chápání. Nicméně mě dostala Cheryl. Už v Divočině jste mohli postřehnout, že tahle pani má fakt charakter. Prožila si toho víc než většina za dva životy a má co nabídnout. Dobře píše a vždycky vás dostane svou surovou laskavou upřímností.