Veľká láska
Vladimír Balla
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258799/mid_velka-laska-258799.jpg
4
45
45
„Ballova nová kniha upúta svojím čiernym humorom a prenikavou iróniou, neustálym znižovaním tzv. vysokých tém, ale i takmer gnómickými výpoveďami o vzťahoch medzi mužom a ženou, rodičmi a deťmi, jednotlivcom a spoločnosťou. Aj keď z čítania pramení, parafrázujúc narátora, často smútok a melanchólia, Ballov rukopis aj rozosmieva. Veľká láska je hlboko ľudská, múdra kniha.“ (Marta Součková)... celý text
Přidat komentář
Zvláštně přitažlivý vypravěč, změt krátkých úvah, příběhů, zajímavých postřehů člověka svérázného, který má ještě specifičtější blízké kolem sebe. Poté, co jsem si zvykla na trochu netradiční styl, se mi příběh hodně zalíbil. Audioverze.
Posloucháno v audioverzi. Kniha není mým šálkem kávy - zvláštní jazyk, příběh zvláštního vztahu hlavního hrdiny. Někdo jiný to snad ocení.
Překvapilo mě, jak se kniha nese v takovém lehkém tónu (slyšel jsem ovšem jeji audioverzi), přičemž o to lépe vlastně pojedná o nejdůležitějších věcech. Jako když vám introvert sdělí něco oklikou a musíte se pořádně snažit dobrat pravého sdělení. Zároveň je však samotné vyprávění extrovertně zvesela a zdánlivě bez rozmyslu do detailu podávané. Takováto jistá dvojí forma uchopení tématu je pro čtenáře atraktivní. Na úvod se mi zdálo, že jde o dílo ryze slovenské a želel jsem, že ho nečtu nebo neslyším spíše v originále. Postupně jsem se vposlouchal do děje a český přednes v podání Michala Štěrby si dostatečně užil. To už totiž ta obecnější témata nabírala vrchu až vygradovala.
Upřímné přemýšlení nad smyslem života, smutné, ale plné vtipných postřehů a objevných poznání. Je to o vztahu muže k ženě, kterou “až tak moc nežere”. Skvěle načteno teď na mujrozhlas.cz
Tak Ti človeče neviem, niektoré pasáže ma oslovili, a netvrdím, že to nebolo dobre napísané, ale ani tu nenachádzam to, čo mám tak rád na literatúre svetovej, a v tej slovenskej to márne hľadám. Nateraz.
Zajímavosti ze života. Stručná a dobře napsaná záležitost, nevadil mi ani český překlad.
Balla nie je môj autor. Bola to už druhá kniha, ktorú som sa pokúsila čítať, túto druhú som aj dočítala (priznajme si, je celkom krátke), avšak mám pocit, že mnoho ľudí ho adoruje, pretože píše krátke a pútavé vety. A vraj vystihuje sociálne vzťahy dnešnej doby. Možno je to tak, ku mne nič z toho nepreniklo...
Páči sa mi tento štýl. Po krátkych vetách som dlho premýšľala. Pútavé čítanie.
Davam prvy komentar? Tak to si musim dat zalezat. Balla je priatel, ale keby sa mi kniha nepacila, rozhodne by som to dal najavo. Lenze mne sa kniha pacila. Brilantne vety, skepsa, pesimizmus, deziluzia, bezvychodiskovost. Skvele som sa bavil, poucil, motivoval. Skoda, ze to bolo take kratke. Clovek sa na to pozera trochu inac, ked pozna vsetky postavy. Ale to nic nemeni na tom, ze Velka laska je parada. Gratulujem!!!
Autorovy další knížky
| 2000 |  Gravidita |
| 2011 | Farby strachu |
| 2001 | Tichý kút |
| 1996 | Leptokaria |
| 2005 | De la Cruz |
Dobré písanie, to sa nedá poprieť, ale také príliš ľahké a roztratené, ironizujúce až posmeškujúce, bezcieľne... To ten starší (respektíve mladší) Balla, ktorého som síce nikdy nepochopil, tým aspoň fascinoval... Vtedy bol aspoň svoj, čudesný, špecificky temný, ozaj surrealistický. Dnes namiesto svojej ranej literárnej mysterióznosti prešiel k anekdotickému rozprávaniu. Či už pod vplyvom novej frajerky alebo čoho sa vzopäl k novej tvorbe, ktorá sa tvári, že naozaj o niečom strašne vypovedá. No a v zmysle osobnej, autentickej výpovedi, to aj vyšlo – je to tvorba tatíkovská. Ironický nadhľad nad stredným vekom bez skutočne zaujímavého literárneho nápadu alebo imaginácie, len také glosovanie... veľmi trefné a dostatočne vtipné, ale na míle vzdialené od avantgardnosti jeho skorších kníh. Ani tie som si neobľľúbil, nutno povedať, ale nikdy ma neprestali provokovať... a toto ľahké, až svetácky rozpustilé konštatovanie bezcieľnosti a úbohosti, bez snahy do niečoho sa poriadne zavŕtať, ma v niečom až odpudzovalo...