Velká samota
Kristin Hannah
Rok 1974. Ernst Allbright se z bojů ve Vietnamu vrací domů jako jiný člověk. Je neklidný, trpí nočními můrami, nedokáže si udržet práci. Když mu řízením osudu spadne do klína chata na Aljašce, rozhodne se, že se tam i s celou rodinou přestěhuje. Divoká, krásná a nezávislá země se jim má stát novým domovem, kde budou konečně spokojeně žít. Také třináctiletá dcera Leni doufá, že společný nový začátek alespoň trochu zklidní bouřlivý vztah jejích rodičů. Po příchodu na Aljašku se zprvu zdá, že se jejich nové útočiště a společenství místních drsných a silných mužů a ještě silnějších žen skutečně stane lékem na všechna jejich trápení. Když však přijde zima, Ernstův psychický stav se prudce zhorší a rodina Allbrightových se začne nezadržitelně rozpadat. Spolu s další vánicí zasáhne Leni a její matku poznání, před kterým tak dlouho zavíraly oči: v okolní divočině je nikdo nezachrání, pokud jim má někdo pomoct, musejí to být ony samy. Velká samota je úchvatný příběh o lidské křehkosti a houževnatosti, o nádherné, ale nesmiřitelné přírodě, která měří všem naprosto stejným metrem. „Hannahová opět útočí na čelo žebříčku bestsellerů – tentokrát s Velkou samotou, rodinnou ságou odehrávající se v srdci drsné, ale překrásné aljašské divočiny.“ – Entertainment Weekly „Husarský kousek – Velká samota je kombinací řecké tragédie, příběhu mladistvé lásky a la Romeo Julie a procítěného vztahového románu.“ – Kirkus Review of Books #1 New York Times bestseller! Aljaška, 1974. Nepředvídatelná. Neodpouštějící. Nezkrocená. Pro rodinu v krizi je to ultimátní test přežití.... celý text
Přidat komentář
kniha mi přišla nekonečně dlouhá. Z počátku snad první půlka byla ok, podivínský otec a stěhování se z místa na místo, potom Aljaška, přizpůsobování se místnímu podnebí, komunita lidí apod. to bylo fajn.... já fakt nevím, ale přišlo mi, že to pak paní spisovatelka natahovala jako žvejku....
Skvělá kniha. Příběh, který má hloubku. Mě se velmi dobře četl. Některé pasáže byly mic hezké. Doporučuji
Aljaška mě vždy přitahovala svým drsným podnebím a těžkým životem lidí, kteří se rozhodli zde žít. I proto jsem přistoupil k přečtení této knihy s velmi poutavým někdy až dramatickým dějem, v kterém autorka líčí osudy rodiny Allbrightových po jejich přestěhování do odlehlých končin nehostinné severní Aljašky. Rodina byla absolutně nepřipravená k životu v takovéto drsné ale i na druhou stranu krásné přírodě. V počátku jim velmi ochotně pomohla komunita místních obyvatel tak, aby mohli alespoň přežít dlouhou a drsnou zimu. Život jejich rodiny i zde komlikovaly přetrvávající časté měnící se psychické nálady otce Ernsta, účastníka války ve Vietnamu, které končily až fyzickým napadáním jeho ženy Cori a jejich dcery Leni. Celý dramatický život jejich rodiny převážně líčí dospívající dcera Leni.
Kniha mě velmi zaujala, protože se spisovatelce Hannah podařilo výstižně popsat divokou přírodu odlehlé části Aljašky, těžký život místních obyvatel a jejich vzájemnou soudržnost. Doporučuji ji vřele i k přečtení dalším čtenářům. Dávám 5*
Už od začátku na mě román působil sklíčeně, ale tak to má být. Děj v nás musí vzbudit emoce, proto přece čteme, a sedmdesátá léta byly i mým obdobím dospívání. Překrásně popsat přírodu s autentickým drsným životem na Aljašce se Hannah očividně povedlo. Příběh Leni, Cory a Ernsta se stal pocitem marnosti a smutku v destruktivním soužití tří lidí, kteří odejdou začít nový život na severozápad do polorozpadlého srubu. Přežít se jim podaří jen díky starousedlíkům - drsné, přesto citlivé Velké Marge, Tonymu, Genevě a Matthewovi Walkerových, Natalii Watkinsové a Harlanovým. "Žili v takové oblasti, kam se nedalo za odlivu dostat po vodě, na poloostrově kde byla jen hrstka lidí a stovky divokých zvířat, v podnebí tak drsném, že vás mohlo snadno zabít." - proto mě závěr srdíčkově zahřál.
Od autorky uz jsem cetla knihu "Slavik", ktera se mi moc libila a ani tentokrat jsem nebyla zklamana. Libily se mi hlavne prvni 2/3 knihy, kdy je Leni jeste ditetem, rodina se prestehuje na Aljasku a ty popisy prirody jsou tak dechberouci, ze clovek dostane chut se tam podivat (pritom vim, ze by to nebylo nic pro me, hlavne v obdobi kratkych dnu bych se zblaznila asi po tydnu). Divoka priroda, drsne osudy lidi, kteri ziji v okoli... vse velice poutave napsano. Dej si nejak tak poklidne plyne, ale to mi vubec nevadilo, prave naopak. Posledni tretina je nejvice dramaticka, ale vzhledem k predchozimu deji mozna az moc uspechana. A stale vic a vic me iritovalo chovani Cory a jeji vecne odpousteni nasilnickemu manzelovi, na ktere doplacela prave Leni. Ale celkove jsem si cteni knihy uzila.
Slavíka zatím nic u mě nepředběhlo, proto dávám o hvězdičku míň. Přiběh mě bavil od začátku do konce a určitě se k němu někdy vrátím. Rozhodně doporučuju přečíst.
Úžasná kniha, neměla jsem žádná očekávání a dostala takový krásný příběh, emocionální nálož, se kterou jsem se musela poprat. Prostě wau! Autorka píše tak, že vás vtáhne do děje a nepustí vás ani po přečtení posledního slova. Všechno, co prožívá hlavní hrdinka, to všechno jsem prožívala s ní - lásku, radost, smutek, strach, odloučení, samotu, ztrátu, naději,....
Název Velká samota neoznačuje jen odlehlé místo na Aljašce, ale také pocity, které prožívá Leni během svého vyprávění.
Kniha mě velmi zasáhla, líčení drsné přírody a náročného života v ještě náročnějších podmínkách, se kterým se Leni a její rodiče musí vyrovnat. Hlavním tématem je především rodinný život, křehká a přesto silná pouta, která k sobě lidi vážou, démoni, se kterými se mnozí musí vyrovnat a jejich dopady na nejbližší, přátelství, které přeroste v lásku, ztráty a bolesti, které v životě přijdou. Prostě příběh o životě...
Díky vypravěčskému stylu se okamžitě dokážu přenést do příběhů a užit si dobrodružství. V knížce jsou tragické momenty, drsná příroda, zloba… přesto všechno je tam i naděje na šťastnější zítřky …:)))
Velmi doporučuji
Kniha byla napsáno opravdu krásně, čtivě. Obsahovala spoustu zajímavých informací o drsném životě na Aljašce, o způsobu, jakým tamní lidé přečkávají divoké přírodní podmínky. A v popředí toho všeho zajímavý příběh, který se vyvíjel po celou dobu knihy a nutila čtenáře číst neustále dále, aby věděl, jaký bude závěr a jak všechno dopadne. Občas velmi smutné, ale i takový může být život.
Nádherná kniha. Víc o ní snad ani psát nechci, jen to, že doslova pohladila, úžasně se četla a zaslouží si dvojnásobek hvězd. Nádherná.
Silný, mrazivý a do života skvělý příběh. Mě osobně kniha tolik nenadchla. Chvily mě bavila velmi a chvilku zase vůbec vše bylo splatite ale nakonec zapadlo.
Nádherná kniha. Přečtená na pláži na dovolené. Prostředí Aljašky krásně "ochlazovalo", velmi dobře se mi četla. Každopádně, Aljaška je moje srdeční záležitost, zvlášť, když znám místa, kde byl zasazen příběh. Líbila se mi moc, popis krajiny, postavy, "zápletka", prostě všechno, neměnila bych nic. Těžké osudy vyvážil závěr. Pro mě byl tento příběh pohlazení po duši. Doporučuji.
Skvela!! Uzasna, brecela jsem . Par veci mi ale hodně kazilo dojem-nasedli do nastartovaneho auta. O 2 řádky níž-otočil klickem v zapalování a po nastartování se zaplo rádio. Nebo-slezla z postele bosa, poskrabane nohy….o par řádku níž-nohama v puncochach šla po chodbe.
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla do děje. Kniha byla napínavá. Zvláštní. Líbila se mi.
Tak já nevím...asi 1/3 knihy nebyla špatná, ale spíš neurazí nenadchne.
2/3 waaaauuu nemohla jsem přestat číst, jak mě knížka chytla.
No a konec ji zase zabil. Četla jsem Slavíka a tak asi i díky očekávání pro mě byla kniha spíš zklamání...2,5 *
Krásný příběh o nekonečné síle lásky a také nádherné přírodě Aljašky. Za mně opravdu si zaslouží plný počet hvězdiček!!!
Štítky knihy
láska Aljaška příroda rodina 70. léta 20. století domácí násilí posttraumatická stresová porucha váleční veteráni
Autorovy další knížky
2016 | Slavík |
2019 | Velká samota |
2022 | Čtyři vichry |
2022 | Děvčata z Firefly Lane |
2000 | Andělské vodopády |
Tezky pribeh plny napeti i kdyz nejde o detektivku. Na konci mi hodne vlhly oci.