Velká válka 1914–1918
kolektiv autorů , Vlastimil Schildberger ml. , Jiří Chramosta , Jan Kramář , Zdeněk Polčák
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/217887/bmid_velka-valka-1914-1918-XVx-217887.jpg
5
1
1
Válka, jež v létě 1914 zachvátila Evropu a které se brzy začalo říkat světová nebo velká, postavila českou společnost v mnohonárodnostním habsburském soustátí do situací, při nichž stále naléhavěji vyvstávaly závažné střety zájmů. Bylo-li v míru státnicky obtížné proplést se labyrintem křížících se požadavků jednotlivých národů podunajské monarchie, usmířit jejich protiklady a přitom si zachovat jejich loajalitu, stal se za války tento úkol téměř nadlidským. Česká společnost od časů rakousko-uherského vyrovnání citlivě vnímala svůj státoprávní deficit a s nadějemi očekávala své zasloužené narovnání. Hlas jejích politických reprezentantů však zůstával dlouhodobě pomíjen v konkurenci ostatních. Teprve totální válka let 1914–1918, která se ukázala daleko nad síly monarchie, odhalila i jiné perspektivy, jak upravit státoprávní existenci české společnosti. Svůj úděl v tomto konfliktu český národ sice překvapeně, leč poslušně a pokorně svojí většinou přijal, a to i přesto, že deklarované válečné cíle ani průběh války mu nepřinášely nic prospěšného. Naopak měl spoustu důvodů, proč válku nepovažovat za svou.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) čeští vojáci v 1. světové válce rakousko-uherská armádaAutoři knihy
Vlastimil Schildberger ml.
1962 - 2020 Jiří Chramosta
česká Jan Kramář
česká, 1977 Zdeněk Polčák
česká, 1973
Zdařilá publikace na kvalitním křídovém papíru, jejíž těžiště spočívá v zejména prezentaci exponátů několika našich muzeí z výstav věnovaných první světové válce. Současně však přináší i zajímavé informace, které jsou přínosem pro zájemce o naši historii, např. o organizaci a fungování polní pošty, nebo o situaci v městě Brně na začátku války.
Z úvodního slova Mgr. Tomáše Kykala Svár svědomí a povinnosti vybírám: "Válka českou společnost přivedla na rozcestí, když její muže vystavila volbě z dvojice principiálních postojů vůči státní moci: buď splnit zákonem uloženou povinnost občana, anebo - jak argumentovali legionáři - využít prastarého práva na vzpouru proti panovníkovi, pakliže tento neplní závazky společenské smlouvy, škodí blahu země a dokonce ji svými rozhodnutími existenčně ohrožuje. Jedni plnili své občanské povinnosti podle respektované legislativy státu, v němž žili se svými rodinami a pracovali, druzí onu společenskou smlouvu rozvázali, aby s rizikem hrdelního trestu bojovali za přežití národa a připravovali alternativu v podobě samostatného státu."