Velké maličkosti
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349796/bmid_velke-malickosti-2Kx-349796.jpg
4
1356
1356
Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Small Great Things, 2016
více info...
Přidat komentář
Asi bych tuto knihu nečetla nebýt Čtenářské výzvy, protože to bylo poměrně schůdné splnění bodu s tématem oxymoronu. Sama bych si ji nevybrala, protože se mi nechtělo číst o fňukajícím černochovi, který si bude stěžovat na to, jak se proti němu všichni spikli.. A ne, nepovažuju se za rasistu..
Teď, co jsem knihu dočetla, jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost ji přečíst a udělat si nový obrázek. U nás moc černochů není, v zahraničí už bývají poměrně běžné smíšené páry, ale u nás je to pořád něco jako "Ježiši fuj!" Sama bych si asi černocha za partnera nevybrala (i když u Willa Smithe bych možná udělala výjimku).. Stačí si vzpomenout, jaké haló udělal černoch v letáku, že..
Často mě při čtení napadalo, že černochy tu sice nemáme, ale pár tmavších spoluobčanů tu s námi přece jen žije... Do jaké míry si můžou za své postavení sami a do jaké míry za to může to, že se narodili od čtvrtka do neděle?
V knize padlo hodně podnětů k zamyšlení, často mi tekly slzy nad tím, co se dělo..často jsem si říkala, že si za hodně věcí může Ruth sama a že hodně přehání.. ale je tomu opravdu tak?
Knížku doporučuji už jen pro to uvědomění, zejména pro ty, co zarytě tvrdí, že rasisty NEJSOU.
Jinak je skvěle napsaná, dobře se čte. Od této autorky to byla moje první četba a určitě nebude poslední.
Příběhy od Jodi mám prostě ráda. Je to moje oblíbená autorka. Sice se příběhy často odehrávají na stejném místě - v soudní síni, ale to neubírá na jejich čtivosti. Tato knížka patří do jejích top.
Jodi Picoultová mě opět nezklamala. Krásně napsané, spousta extrémních situací, lidské bolesti, pochopení i nepochopení. V některých místech jsem musela knížku na chvíli odložit, rozdýchat to a popřemýšlet.
Počáteční kapitoly se překrývají a jen se mění osoba, která pasáž vypráví, to mi trochu vadilo, ale postupně se úseky méně překrývají, spíše navazují a mění se vypravěč.
Rozhodně doporučuju.
Rasismus je těžké téma. Známe rasismus z minulosti - židé za 2. světové války, otroctví černochů v USA. Ale co dnes? Neplatí ty samé předsudky jako před 100, 200 lety? Nemyslí si snad běloši stále, že jsou vůdčí rasou? Jsme ve skrytu duše všichni rasisté? U knihy jsem se hodně zamýšlela, jakými předsudky trpím já...I když se člověk snaží, je pro humanitu a rovnoprávnost. Pořád na světě rovnost není a jen tak nebude :-/ Knihu moc doporučuji.
Možná by neuškodilo ubrat trochu na upovídanosti, ale vesměs jde o mimořádně slušnou knihu. Závěrečná soudní pasáž mi nedala spát, musela jsem jednoduše dočíst před usnutím. Sympatické postavy s pozoruhodným vykreslením.
Pod vlivem amerických filmů a seriálů bych jaksi nečekala, že v severních státech USA je rasismus tak běžný, jak autorka popisuje. Zpočátku jsem si myslela, že je to příběh z doby MLKinga, pak jsem si říkala, že autorka přehání, ale čím víc jsem se dozvídala o životě všech hlavních postav, tím to bylo uvěřitelnější a nakonec u mě dosáhla toho, čeho asi dosáhnout chtěla u všech čtenářů ... zamyšlení se nad vlastními postoji k lidem jiné barvy pleti. Knížka je pro mě jednou z těch, po kterých si musím dát od čtení chvíli pauzu na zažití všeho, co jsem v ní našla.
Autorka opět nutí čtenáře zamyslet se nad sebou a svými životními postoji. Jak je autorčiným zvykem, rozebírá nelehké a rozporuplné téma z pohledu několika osob.
I když si někdo může myslet, že dnes již rasismus (a s ním spojená diskriminace) nemusí být aktuálním tématem, není tomu tak. Stačí se pořádně zamyslet a možná si i vy uvědomíte, jaké skryté předsudky o druhých máte. A jak ukazuje autorka, skrytý rasismus (u lidí, kteří jsou sami o sobě přesvědčeni, že rozhodně rasisty nejsou) může být někdy ještě horší, než ten otevřeně přiznaný.
Malý postřeh z knihy: Když si koupíte náplasti, na kterých je nápis "skin = barva kůže" - jakou barvu ta náplast má? Možná, že je to barva vaší kůže, ale není to barva všech.
"Není nic sobečtějšího než snažit se změnit něčí mysl, protože ten druhý neuvažuje jako vy. Jen proto, že je něco jiný, neznamená to, že to nemá být respektovaný."
"Když nemůžete dělat velké věci, dělejte velké maličkosti velkým způsobem." M. L. King
Knihu jsem četla jedním dechem. Zajímavé vypracování rasové diskriminace. Rozhodně stojí za přečtení.
Čtenářská výzva. Opověď na otázku proč se účastnit výzvy. Protože bych si tuto knihy bez výzvy nekoupil. Čtivý příběh na motivy podobné skutečné události s rasovým podtextem, vyprávěný třemi rozdílnými účastníky. Rasismus je zakořeněný téměř v každém člověku. Tan podvědomý a neviditelný je ale pro ponižované horší, než veřejně deklarovaný a zdánlivě nebezpečnější. Super, super kniha!
Respekt k autorce, respekt k příběhu. Mnoho témat k zamyšlení. A díky za mnohá ponaučení.
Ačkoli se kniha zabývá těžkým, stále aktuálním a velkým tématem, mám z knihy obrovskou radost. Víc ani říct nemusím. Doporučuji s obrovitánským D. :-)
Tato kniha je jedna z nejtěžších, co jsem četla. Do poličky s top tituly mé knihovny putovala automaticky po dočtení poslední stránky, pro její aktuálnost, nálehavost a lidskosti na každé stránce. To nejdůležitější, co jsem si z ní odnesla je to, že rasismus byl a je, a to jestli bude je v rukou každého z nás.
Kniha byla bravurně napsaná. Četla se dobře i pár slz bylo. Je to téma, které jen tak nevyčerpáte. A bude se to dít stále ať už vědomě nebo ne. Určitě doporučuji.
Jedna z nejkrásnějších knih co se mi dostala pod ruce :) Zaručeně ji zařadím do své knihovny. Prostě a jednoduše dík !
Knihu jsem se rozhodla číst díky ČV byla na vrcholu žebříčku. A protože je kniha u nás v knihovně velmi žádaná musela jsem si na ni počkat a jsem ráda, že jsem to udělala! Je to moje druhá kniha od Jodi velmi se mi líbí její styl psaní, rozdílné pohledy lidí na danou situaci. Když čtu připadá mi jako bych to všechno prožívala já sama. Kniha mi hodně dala a taky naučila asi jsem změnila názor na barevné lidi. Teď už vím, že když se vyskytne nějaký problém je dobré vyslechnout si obě strany a že není vždycky všechno tak jak se zná být. Konec s Turkem mě velmi překvapil, šokoval a zároveň se mi líbil a potěšil mě...
Od Jodi Picoult jsem už četla dvě knihy (Vypravěčka a Čas odejít), proto vím, že píše opravdu dobře a hlavně čtivě. Ale tentokrát jsem byla víc než jen spokojená! ;-) Kniha mne už od první stránky vtáhla do děje a jen těžko jsem čtení přerušovala. Zvolenou tematiku rasové diskriminace autorka zpracovala na výbornou, příběh je doslova strhující a nabitý emocemi. Ruth jsem obdivovala za její sílu i statečnost, se kterou se svému osudu postavila. A samozřejmě jsem jí i celou dobu držela palce, aby proces, který byl od samého začátku nespravedlivý, vyhrála. Tato autorčina kniha se mi líbila definitivně nejvíc a kdyby to bylo možné, dala bych nejen pět, ale klidně i deset hvězdiček. A nemůžu jinak, než doporučit.
Líbí se mi, že J. Picoult ve svých knihách otevírá různá morálně kontroverzní témata a její postravy nebývají černobílé. Tato konkrétní kniha je o rasismu a nabízí zajímavý pohled na současné vnímání této problematiky v americké společnosti, kde otevřeně vyjadřovat rasistické postoje je nepřijatelné, ale ve skryté podobě rasismus přetrvává.
Nejlépe rozpracované téma rasismu, se kterým jsem se setkala. Mám s problematikou osobní zkušenost a ještě jsem se nesetkala s takto mnohovrstevnatým zpracováním, které by přinášelo všechny možné úhly pohledu, pokládalo tolik otázek a zacházelo tak do hloubky v psychologii postav.
Štítky knihy
fašismus soudní procesy rasismus zdravotní sestry
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Perfektně odvyprávěné. Námět nabádá k zamyšlení. Akorát ta prudká proměna jedné postavy na mě byla neuvěřitelná.