Velké maličkosti
Jodi Picoult
Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Small Great Things, 2016
více info...
Přidat komentář
Od první strany jsem byla pohlcena příběhem. Výborně napsaná kniha na velmi zajímavé téma a ten lidský rozměr... Určitě doporučuji.
Jakmile jsem zahlédla, že je na trhu nová kniha od Jodi Picoult, neváhala jsem a hned si ji objednala. Přečteno během pár dní. Musím přiznat, že to pro mě bylo celkem nové - pohled do světa lidí s barevnou kůži i pohled do světa neonacistů. Jsou tam velmi zajímavé myšlenky, hlavně to, že se rasismu dopouštíme i nevědomě. Zajímavé čtení
"Ach bože Jodi!" Asi toto jediné jsem si po přečtení knihy řekla. Četla jsem všechny česky vydané knihy této spisovatelky, ale tahle mě srazila na kolena. Srazila ve smyslu toho, že jsem matka, že jsem v duši přísný soudce, že tohle téma, dnes a denně médii i lidmi kolem mě tisíckrát omleté, vidím zase trochu jinak. Strhující zážitek. Brečela jsem.. Potichu. A díky Jodi.
Jodi Picoult mám moc ráda. Ale některé její knihy jsou příliš rozvláčné, tato bohužel patří k nim. Přesto, určitě stojí za přečtení, téma rasismu je aktuální.
Štítky knihy
fašismus soudní procesy rasismus zdravotní sestry
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Ach! Tak toto bylo velice silné téma. Anotace zdaleka nevystihuje obrovskou tématickou obsáhlost knihy. Takto lidsky a pravdivě vypracované téma rasismu tu ještě nebylo. Nikdy bych nevěřila, že je toto téma tímto způsobem stále aktuální. Já jsem jen místy lapala po dechu a místy jsem si utírala slzy. Kníždu jsem přečetla do posledního písmenka včetně doslovu a byla jsem jí naprosto pohlcena. Není to jednoduché čtení nutí člověka se zamýšlet ne nad každou stránkou, ale nad každou větou. Knížka bude hodně dlouho v mé mysli . Před autorkou musím smeknout.