Veľké maličkosti
Jodi Picoult
Ruth Jeffersonová je sestrička na pôrodníckom a novorodeneckom oddelení v Connecticute. S touto prácou má už vyše dvadsaťročné skúsenosti. Na jednej zo zmien začne s rutinnou prehliadkou novorodenca, keď za chrbtom začuje nervózny šepot rodičov. Chcú hovoriť s jej nadriadenou. Vysvitne, že si neželajú, aby sa ich dieťaťa dotýkala Afroameričanka. Nemocnica ich žiadosti vyhovie, no o deň neskôr, práve vo chvíli, keď pri ňom okrem Ruth nie je nikto iný, sa dieťatku zastaví srdce. Má poslúchnuť príkazy nadriadených, alebo zasiahnuť? Pred resuscitáciou na moment zaváha, následkom čoho ju obvinia z ťažkého zločinu. Jej prípad prevezme belošská obhajkyňa Kennedy McQuarriová, ktorá má pre ňu nečakanú radu: ak chce súd vyhrať, nesmie na procese vyťahovať rasu. Ruth jej rada zaskočí, no snaží sa aj naďalej viesť normálny život, aby jej rodina – najmä syn v tínedžerskom veku – nepocítila následky toho, že sa jej prípad mení na mediálnu senzáciu. Spolu s rozbiehajúcim sa procesom si Ruth a Kennedy musia vybudovať vzájomnú dôveru a pochopiť, že to, čo sa celý život učili o druhých, ale aj o sebe, nemusí byť pravda. Jodi Picoultová sa s neuveriteľnou empatiou, inteligenciou a vervou pustila do problematiky rasizmu, výsad, predsudkov, spravodlivosti a súcitu bez toho, aby čitateľkám servírovala vopred predžuté názory či rady. Veľké maličkosti predstavujú pozoruhodný výsledok tvrdej práce jednej z najlepších autoriek svojho žánru. Čoskoro aj vo filmovom spracovaní.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Small Great Things, 2016
více info...
Přidat komentář
Zaujímavá kniha, ktorá bola (aspoň pre mňa) náročná na čítanie kvôli rasistickej tematike, ale veľa som sa vďaka nej naučila o fungovaní amerického súdnictva a situácií Afroameričanov v USA. Rozhodne stojí za prečítanie...
Pro Evropana, který se nepohybuje v jistých kruzích, je toto téma jen těžko pochopitelné. Z tohoto důvodu mě kniha neoslovila, i když má autorka bezesporu velký vypravěčský talent. Zkusím to s ní, ale zcela jistě si vyberu jinou tematiku.
(SPOILER) Kniha, která mě vzala za srdce. Tragický příběh novorozeně Davise, velká nenávist fašistů a nelehká situace afroameričanů. Příběh měl spád, byla jsem vtažená do děje, některé části jsem četla se zadrženým dechem a některé se slzami v očích. Malinko mě zklamal konec knihy, nechce se mi věřit, že by Turk tak moc obrátil svoje přesvědčení.
Knihu o rasismu jsem četla snad poprvé a v podání od této autorky se mi libila.. Po Vypravecce další dobrá kniha
Už jsem četla několik knih od Picoultové a asi proto mi připadalo, že je tato kniha stejná jako ty ostatní. Úplně stejný koncept, vybrané kontroverzní téma, dobře zpracované, ale zrovna pro mě nějak neuvěřitelné? Hlavně závěr, na šťastné napravení padoucha nevěřím. Další knihu od této autorky už asi číst nebudu...
Po Vypravěčce další vynikající Picoultová. Zajímavé pro mě bylo pochopení, že rasismus není jen problémem Jihu, že je v americké společnosti tak nějak pořád přítomen. A ano, ten, kdo patří k většině, se asi nikdy úplně nevžije do pocitů přehlížené nebo opovrhované menšiny.
Jodi opět vtáhla a nepustila! Došlo mi, že nikdy se nevžijeme do pocitů lidí, kteří jsou členem nějaké menšiny.
První kniha od této autorky a určitě ne poslední. Čtení jsem měla rozložené do několika dnů - nějak mi nešla přečíst najednou. Musela jsem o ní vždycky přemýšlet. I přesto, že je příběh smyšlený, vše dávalo smysl a nutilo k zamyšlení - málokdo z nás si skutečně umí představit, jak by se popasoval se situací být falešně obviněn na základě svého původu. Samotnou se mě při čtení zmocňovala beznaděj a bezmoc. A moc děkuji autorce, že poukazuje na problémy, které se děly, dějou a budou dít dál.
Nádherná kniha o rasismu a předsudcích. Mnoho člověka naučí. Člověk by se neměl stydět za to, co je...
Jedna ze slabších knih. Od Picolt jsem čekala víc .První polovina knihy mě takřka nudila.
Úžasná kniha od které se neodtrhnete. Těším se na další knihy této paní spisovatelky a doufám, že budou stejně napínavé a dechberoucí jako tato.
Je to moje již čtvrtá kniha od této autorky a ačkoliv ji považuje za své životní dílo, byla z nich nejslabší. První polovinou jsem se musela dost nuceně prokousat a začala mě bavit až druhá polovina - soudní řízení. Myslím si, že kdybych žila v Americe, budu na tu knihu nahlížet jinak. I přesto jsem ale četla např. Černobílý svět s podobnou tématikou, a z této knížky jsem byla naprosto unesena.
Cituji z Autorčiny poznámky: "Když jsem prováděla výzkum k této knize, ptala jsem se bělošských matek, jak často se baví s dětmi o rasismu. Odpovědi občas, nebo nikdy. Na stejnou otázku černošským matkám, pak všechny odpověděly každý den." + "Máme 2 volby, můžeme se otočit zády nebo se pokusíme bojovat. Ano, mluvit o rasismu je těžké, ale my kdo patříme k bělochům se o tom bavit musíme."
UPŘÍMNĚ PROČ SE O TOM BAVÍ ČERNÍ/BAREVNÍ LIDÉ KAŽDÝ DEN A BÍLÍ VŮBEC? Američani více než kdo z národů hovoří o své zemi možností a tolerance, ale pak jsou přinejmenším pokrytci, nebo je něco shnilého na jejich systému, nebo si jen na něco hrají. Autorka ve své poznámce oslovuje obě skupiny zvlášť, což fakt nejde po celé knize pochopit!!!
Když vynechám plno překlepů, což není chyba autorky a budu se držet tématu, pak 50:50. Je to kniha psaná Američankou a americkým pohledem na (svůj) svět. To nejde popřít. O tom, že rasismus, jak je tady prezentovaný černý a bílý, stále existuje (v USA, JAR aj.) asi víme, jen neznáme konkrétní osudy. Kdo z nás to zažil na vlastní kůži?
Je to kniha na téma rasismu, nebo jaké máme volby? Tady je postavena volba zdravotní sestry Ruth mezi profesionalitou a rasismem.... Kdyby byla stejná Ruth bílá, jak by se změnil soud?
Nemusel to být přece požadavek týkající se rasy, ale pohlaví, náboženství, stravy, politického či ekologického názoru,.... Proč mají za stejnou práci muži více peněz než ženy, co šikana, atd. atd. Tenhle svět je díky naší odlišnosti plný požadavků na druhé, o kterých se nám ani nesní, že jsou možné, ale denně na ně někdo musí reagovat. Předsudky máme všichni. Co třeba leváci (zmíněni i v této knize)? Kdo pamatuje co znamenalo být v ČR levák před rokem 1989? Dnes mají na míru vybavení.... Pokud jde o život, jako v tomto příběhu, jde to do hloubky, protože jinak často čekáme "až se něco stane".
Autorka dokonale popisuje hrdiny, prostředí a na stejnou situaci pohled více lidí (v tom je precizní stále, i když někdy je toho moc), ale co ten konec!!!??? V závěru "divně" postaví osobu X před 180 stupňů životní fakt, jež je samozřejmě také 100% zničující - hodně utažené. Takový opak amerického dobrého konce. Stejně jako osoba Y po vlastním rozhodnutí život o 180 stupňů změní. Takový americký dobrý konec.
CO TŘEBA O "TOM" (ROZDÍLNÉM) VŮBEC NEMLUVIT? NEUPOZORŇOVAT NA TO CO JE ODLIŠNÉ, PROTOŽE PAK PŘECE S TÍM PROBLÉM MÁME, AŤ CHCEME NEBO NE.... To bychom nežili v realitě a neměli skutečný každodenní život. V každém případě, stejně jako zamyšlení po tomto příběhu, myslím, že jde především o náš osobní přístup.....
Očekávání, pramenící z již přečtených knih autorky, se bohužel nenaplnila. Celou dobu jsem měla pocit, že čtu černo-bílou (nebo bílo-černou) knihu, a to bohužel až do úplného konce, což určitě nebyl autorčin záměr. Nepřesvědčila mě. Ani kniha, ani autorka. A hrozně mě to rozčilovalo. Na knihu Černobílý svět se nedá zapomenout. Na tuto ano.
Nejsilnější moment z celé knihy? Str. 502: Hlava mi tepe z toho, jak musí držet tři nesmiřitelný pravdy: 1. Černoši jsou podřadní. 2. Brit je napůl černá. 3. Miluju Brit z celého srdce.
Ten vydal za celou knížku.
Velmi dobre napsana kniha, jak uz jsem psala u "Vypravecky", autorka je vyborna "vypravecka". Celou dobu se neco deje, kniha ma spad, umi vyvolat emoce a otazky. Nebudu srazet hodnoceni, za nektere ciny nebo myslenky postav - i kdyz se nemusim uplne ztotoznit s tim, co je ctenari prezentovano jako to nejvic "spravne". Napsane je to dobre a mozna je prave to znamkou kvality knihy, ze dokaze vyprovokovat nejruznejsi reakce. Myslim, ze se s tematem Jodi Picoult celkove popasovala slusne. Jelikoz ve meste, kde spolu ziji nejruznejsi rasy, sama ziji, mam i nekolik praktickych zkusenosti a Jodi v knize mimochodem vystihla i to, jaci rasisti dokazou byt cernosi sami mezi sebou (kdyz pominu chovani extremisty Turka, ktery se ovsem rasismem nijak netaji, byly v knize na Ruth nejosklivejsi "cernejsi" kamaradky jeji "cernejsi" sestry, jen proto, ze ona sama byla "vic svetla" a dovolila si kamaradit se s bilymi). Epilog Jodi odpustim, ale ten si opravdu mohla odpustit.
Moje první setkání s touto autorkou, jejíž kniha se mi hodila do letošní Výzvy. Velice působivě vyprávěný příběh. Protirasistická a soudní tématika mi připomněla mého oblíbence Johna Grishama, zde ovšem s výrazně ženským přístupem a silnými emocemi. Rozhodně čtenářský zážitek.
Štítky knihy
fašismus soudní procesy rasismus zdravotní sestry
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Dlouho jsem vybírala do výzvy knihu s oxymórem v názvu, až jsem objevila Velké maličkosti. Autorku jsem si zařadila mezi dobré vypravěčky nelehkých témat. Je vidět, že autorka před napsáním knihy věnovala důkladnou přípravu pro sběr informací, a tak prostředí hlavních aktérů působilo dostatečně autenticky. Příběh je čtenářům představen z více pohledů, tak jak jej každá z hlavních postav vnímá a prožívá. Konec mi připadal hodně přitažený za vlasy, částečně vysvětlený v autorčině doslovu, ale stejně mě autorka nepřesvědčila, že by mohlo dojít k obratu o 180°. Na závěr říkám "ach jo" nedostatečné korektuře textu, která kazí dojem z napínavého čtení.