Václav IV.

17.04.2024

Několik let se chystám přečíst tuto knihu, díky své objemnosti a náročnosti textu, který na mne při občasném listování výhružně vykoukl, jsem čtení odkládal.
Kvůli letošní výzvě jsem nakonec sebral veškerou odvahu a vůli a pustil se do čtení.Těžká kniha i těžké čtení,ale číst o propletencích politiky tehdejší doby, intrikách, byť jsem díky složitosti dějin je úplně nepochopil,bylo zajímavé v poznávání detailů o životě nejen krále Václava; ale i jeho rodičů, příbuzných, počátku papežského schizma, husitské revoluce; vůbec období ve kterém žil.
Každopádně čtivě a docela srozumitelně napsáno, doplněno fotografiemi rukopisů, dokumentů, nádherná kniha to je.

27.05.2023

Impozantní dílo, jak již název napovídá, tak se primárně věnuje vládě Václava IV. Každopádně je to bráno v širších souvislostech, takže například strany 23 až 102 jsou věnovány činnostem jeho otce a je zde detailně zachyceno, co všechno v rámci diplomacie uskutečnil, aby zabezpečil svému nástupci maximum moci. Nesmírně zajímavé čtení, některé smlouvy působí z našeho pohledu zvláštně, například: "Pokud se mi narodí dcera bude zasnoubena...". Takže se bez problémů ve smlouvách operuje i s nenarozenými potomky. Dle knížky Karel IV. svého syna velmi miloval, ale tak nějak ho nenechal samostatně jednat, vše mu víceméně sám narýsoval a nevedl ho tedy k samostatnosti (dá se říci, že ho "rozmazloval"). Až absurdně působí, že Karel IV. prosadil slavnostní korunovaci svého syna za následníka českého trůnu ve věku pouhých dvou let a zhruba čtyř měsíců (což mnozí považovali spíše za frašku).

Z pohledu autora nebyl Václav IV. příliš dobrým vládcem, většinu času trávíval spíše lovem a hostinami. Vládu do značné míry předal radě, kde se prosazovali často nižší šlechtici, kterým šlo primárně o vlastní prospěch. Karel IV. byl často na cestách, neustále jednal, uzavíral smlouvy, Václav IV. o vládnutí příliš zájmu nejevil. Kniha se snaží postihnout dobu v širším pohledu, takže v ní najdeme i kapitolu o Husovi (stránky 411 až 461), Univerzitě Karlově, kultuře dané doby...

Na knihy o Lucemburcích od tohoto autora jsem se těšil. A můžu říci, že se moje očekávání naplnila.

02.11.2022

Podle mě to nejlepší co bylo o dynastii Lucemburků napsáno napsal pan profesor. Václava IV jsem četla 3x. A budu číst znovu. To snad ani nejde překonat. Literatura faktu a čte se jedním dechem.

06.02.2022

Jiří Spěváček a dynastie Lucemburků - spojení, které nemá chybu! Od Krále diplomata Jana Lucemburského, přes Karla IV. až po Václava IV., u všech titulů bych musela napsat totéž - životní dílo Jiřího Spěváčka. Nebylo a není asi většího odborníka na tuto dobu.

26.12.2021

Vrcholné dílo historika Spěváčka a tuším také jeho poslední. Pro běžného českého čtenáře možná i stravitelnější dílo než autorovi předchozí publikace Karel IV a Král diplomat, neboť se děj Váslavovy vlády odehrává především v Čechách a není potřeba pamatovat si jména xy říšských šlechticů či biskupů a papežů. Některé kapitoly se nevěnují ani samotnému Václavovi, ale počátkům revoluce a Janovi Husovi. Každému, kdo by si chtěl počíst o předhusitských Čechách můžu vřele doporučit.

28.11.2020

První polovina knihy mi přišla velmi zdařilá. Autor se snaží Václava popsat co nejobjektivněji a snaží se vždy pochopit, co ho k jeho jednání vedlo. Jak se však na scéně objevil Hus, šlo to s výkladem z kopce. Objektivita je najednou tu tam a kdo byl s Husem, je hrdina, kdo byl proti němu, je zloduch. Když Václav Husovi vyšel vstříc, tak to bylo náhlé vzepětí jeho politickému umu, když o několik stran dále stál proti Husovi, tak se tím ukázalo, jak je vlastně neschopný a po svém otci nic pozitivního nezdědil. Kromě toho se na několik desítek stran Václav z knihy v podstatě vytrácí, protože se z toho stává vylíčení ekonomických a sociálních podmínek husitské revoluce. Až v závěrečné kapitole se zase na chvilku objevuje. Knihu tedy doporučuji ve chvíli, kdy se objeví Hus, buď rovnou zavřít, nebo přeskočit na tu závěrečnou kapitolu. Neorganicky v knize působí ostrá kritika díla historika Františka Grause, která je méně zarážející při uvědomění si faktu, že tento v roce 1968 emigroval.

20.07.2020

Knihu jsem četla před lety před státnicemi a musím říct, že mi velmi pomohla. To, co jsem si zapamatovala by určitě stačilo. Přečetla jsem podobných knih víc a je to opravdu mnohem lepší než biflování letopočtů a událostí bez souvislostí / i když nejde o beletrii /.

31.05.2020

Vynikající historická monografie, zpracovaná historikem - specialistou na lucemburskou dobu, podává obraz krále Václava IV. ve světle historických pramenů, které autor pečlivě nastudoval. Nejedná se o beletrii (historický román), proto je četba tohoto rozsáhlého díla pro běžného čtenáře náročnější.

08.03.2020

Obdivuji rozsah znalostí, úsilí, rozhledu a přečtené literatury či prostudovaných pramenů, který musel autor vynaložit na toto dílo. Když pak sám navíc hodnotí, že se jedná spíše o dílo syntetické než o podrobnou analýzu, jde to už mimo moje chápání. Touto monografií pan Spěváček položil základ ke spoustě dalších medievistických prací.

velmi pěkná historická kniha od erudovaného historika, není lehká na čtení,není to oddychovka,ale naprosto uceleně získá čtenář obraz doby a člověka.

20.08.2015

Výborný životopis, jen je třeba trochu přimhouřit oči u pasáží o "revolučním" husitském hnutí, které jsou přece jen poplatné době vydání knihy. Kniha je skvělý a velmi podrobný studijní materiál, s čímž také souvisí její rozsah a množství faktografického materiálu.

02.08.2015

Čtení není úplně jednoduché, ale jedná se o komplexní rozbor doby a života Václava IV. Na historiografickou literaturu je to vcelku čtivé.

22.05.2015

knihu jsem bohužel přečetla jen do poloviny. Jsou to jn fakta, fakta, fakty. Kdy, kde, kdo co podepsal, schválil, udělal apod. Nejsem historik a toto na mě bylo příliš.

31.12.2014

Skvostný životopis. Bezpočet detailů ze života Václava i ostatních dobových postav. Vynikajicí.

02.05.2014

Knihou jsem se prokousávala poměrně dlouhou dobu, ale docela mě bavila a i přes rozsáhlost jsem se v ní kupodivu příliš neztrácela. Kniha je primárně určena řekla bych především studentům historie, k nimiž se také počítám. K Václavu IV. mám, i přesto že to byl pěkný holomek, určité sympatie, neboť i já sama mám bohužel často sklon věci neřešit a nechat je plynout a lenoch jsem tak trochu taky. Jen k tomu vínu nemám tak pozitivní vztah jako on.