Filosofie
Simon Blackburn
Velké otázky série
Ambiciózní řada Velké otázky je jedinečným, přístupným a stručným shrnutím největších myšlenek lidstva. Předkládá základní problémy vědy a filosofie a nabízí odpovědi nejvýznamnějších myslitelů. Jsem duch ve stroji? Co je lidská přirozenost? Jsem svobodný? Co víme? Jsme rozumní tvorové? Jak sami sobě lžeme? Existuje společnost? Rozumíme jeden druhému? Mohou stroje přemýšlet? Proč být hodný? Je všechno relativní? Plyne čas? Proč věci trvají? Proč existuje něco a ne nic? Co vyplňuje prostor? Co je to krása? Potřebujeme Boha? K čemu to všechno je? Jaká mám práva? Máme se bát smrti?... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2012 , Universum (ČR)Originální název:
Big Questions: Philosophy, 2009
více info...
Přidat komentář
Profesor Simon Blackburn dostal v roce 2008 domácí úkol - vybrat dvacet fundamentálních otázek filozofie a krátce vypracovat možné (většinou nicneřešící) odpovědi, ale především rozpracovat související otázky. Taková už je povaha filozofie. Myslím, že autor se úkolu zhostil v přímo akademickém stylu. Jednoduché myšlenky vyjadřuje složitým jazykem a složité myšlenky zjednodušuje. Odtud pramení relativní obtížnost textů. No v každém případě projekt „Velké otázky“ je zajímavý a ambiciózní a filozofie v podání Simona Blackburna má něco do sebe. Knihu jsem přečetl už dvakrát a samotnému mi není zcela jasné, co konkrétně mne na ní tak fascinuje. Sotva se ubráním dojmu, že je cosi aristokratického na přemítání nad tak ušlechtilými tématy. Doporučuji každému přemýšlivému jedinci a dávám 5*
Je to taková příručka letem světem, o všem a o ničem. Některým tématům filosofie Blackburn nastavuje zrcadlo, v němž se tato témata jeví jako akademické tlachání a poukazuje na nutnost používání zdravého selského rozumu - "Proč existuje něco a ne nic?" Například ve stati "Máme se bát smrti?" píše, že 'Posedlost lidstva existencí jiného světa vyplývá z filosofického omylu' a porovnává naše Nebytí po smrti s Nebytím před narozením. Na otázky filosofie nedává a samozřejmě nemůže dát jednoduché odpovědi, ale nabádá nás (asi abychom se nezbláznili) k životu ve světě, ve kterém žijeme tak, aby to bylo užitečné nejen pro nás, ale i pro ostatní. V kapitole o smyslu života "K čemu to všechno je?" doporučuje: 'Přestaňme se tedy zabývat budoucností a soustřeďme se raději na přítomnost. Údělem lidí je žít v přítomnosti, proto je asi nejmoudřejší, i z pohledu filosofie, zaměřit se právě na to. Na konci Voltairovy satiry dospěje hrdina, který viděl všechny hrůzy světa a usilovně se jim snažil porozumět, k jedinému závěru: "Vím také, že musíme pěstovat svou zahradu." '
Tato kniha je podle mne spíše určena široké laické veřejnosti jako příručka, která nastiňuje některá filosofická témata a otázky, ale nemůže je uspokojivě probrat, rozpitvat a podat ve vyčerpávajícím souhrnu. Ale to určitě nebyl autorův záměr. Takže vzhůru hledat odpovědi na Velké otázky Filosofie - ta cesta je dlouhá, těžko schůdná, s mnoha křižovatkami, slepými uličkami a neustále se rozbíhající...