Modrá hvězda
Jan Guillou
Pátý díl ze série Velké století. Do popředí zájmu se dostává nová generace rodiny Lauritzenovy, zejména nejstarší dcera Johanne. Od začátku války pracovala jako spojka v norském odboji. Nyní se nechá rekrutovat britskou špionážní organizací SOE a ocitá se uprostřed stockholmského zločineckého světa špionáže, podvodu a zrady. Johanne se brzy stane kapitánkou britské armády. Její šéf o ní tvrdí, že je snem každé špionážní organizace. Je to dokonalá agentka, překrásná žena, která plynně mluví třemi jazyky. Není náhodou, že jí Britové dají krycí jméno Modrá hvězda. Po sérii velkolepých sabotážních akcí je pověřena nejvýznamnější misí organizace: záchranou norských Židů před holokaustem.... celý text
Přidat komentář
Další pokračování ságy, tentokrát z pohledu ženské části rodiny.
Bohužel se děj odehrává ve stejné časové rovině jako předchozí díl, tudíž se stává jakýmsi rozvinutým opakováním předešlého příběhu.
Přesto jde opět o velmi čtivou knihu i zajímavé informace o špionáži a odboji.
V hlavní roli mladá Johanne a její působení v odboji (norském, pod záštitou Modré hvězdy, pod SOE s plným výcvikem a uplatněním mj. jako funkční volavka) zejména v letech 1942-43. Příběh dává nahlédnout do pro nás méně známé a hůře chápané situace za války v severských zemích, zejména do "okupovaného" Norska a "neutrálního" Švédska.
Na rodině Lauritzenových (žijících nyní ve Švédsku) jsou místní rozpory ještě zvýrazněny, zejména kvůli tomu, že mladá generace se pořád po matce hrdě hlásila k Němcům (po otci ovšem měli téměř vikinské kořeny), takže mezi potomky byl jak mariňák i příslušník SS, tak příslušnice švédské státní výzvědné služby a norská odbojářka. Židovský a šlechtický původ v rodině přišel sice na přetřes, ale význam v příběhu větší nemá.
Kniha se dá číst i bez znalostí předchozích osudů rodiny, co je potřeba, je zde vysvětleno či zmíněno, pár zásadních rodinných změn se zaznamenalo za války.
Odbojářská až špionážní činnost je zajímavě bohatá (hrdinka se mj. letmo setkala i s nechvalně proslulým Kimem Philbym), ale kvůli stylu autora to není strhující čtení, ale spíš odtažitě popisné, seversky rezervované. Přestože je vypravěčkou vlastně mladá žena, není to vůbec emoční, naopak jsem jejím občasným plačtivým projevům ani za mák nevěřila. Přesto 85%.
Desetidílná historická série Velké století je zde na DK uvedena podivně. Podle wikipedie vypadá takto:
Brobyggarna ("The Bridge Builders") (2011)
Dandy (2012)
Mellan rött och svart ("Between Red and Black") (2013)
Att inte vilja se ("Not Wanting to See") (2014)
Blå stjärnan ("The Blue Star") (2015)
Äkta amerikanska jeans ("Real American Jeans") (2016)
1968 (2017)
De som dödar drömmar sover aldrig ("Those Who Kill Dreams Never Sleep") (2018)
Den andra dödssynden ("The Second Deadly Sin") (2019)
Slutet på historien ("The End of the Story") (2020)
Takže nám chybí ještě tři díly přeložit. 1968 je díl, který zde není součástí série, stejně jako je uveden prapodivný její název - jméno autora.
Autor opět nezklamal. Zajímavé čtení o odboji a špionáži během 2.sv. v Norsku a Švédsku.
Opět skvělý Guillou. Po dlouhé době v této sérii zase kniha která mě chytla, hodně podobná Dívce, která spadla z nebe od Mawera.
Také pátý díl ze série Velké století mě hodně bavil. Tentokrát se autor zaměřil hlavně na špionážní činnost mladých žen, které pomáhaly zachraňovat životy židovských uprchlíků. Velmi barvité a sugestivní líčení méně známých faktů z druhé světové války určitě udrží vaši pozornost až do konce knihy. Tentokrát je zde také dost erotiky, ale autor má dar popsat i drsnou erotiku a nejrůznější násilnosti, kterých se nacisté dopouštěli, tak, že nepřekročí míru vkusu. Mohu tedy doporučit, ale pro mě tento zajímavý příběh končí. Další pokračování poválečných osudů této zajímavé rodinné kroniky si už odpustím, ale moc jsem si početla!
Úžasný díl, který řeší poněkud překvapivé téma - prostředí tajných služeb a špionů, a to z pohledu ženy. Pro Skandinávce jistě důležitá část historie, která českému neznalému čtenáři může připadat jako "plkání" (viz koment níže). Ovšem historická zkušenost není zřejmě přenositelná - švédská neutralita, norská okupace nacisty, quislingové - těžko představitelné a našemu čtenáři možná opravdu nicneříkající. Pro mě ovšem skvělá práce :)
Nechci věřit, že se skutečně jedná o součást jinak opravdu skvělého Velkého století. Naprosto zbytečná kniha jak co se týče událostí rodinné ságy, tak všeobecně dějově. Opakují se události 4. dílu s tím rozdílem, že se velké většiny jen plká....
Musím říct, že druhá generace rodiny Lauritzenovy té první zatím nesahá ani po kotníky, natož po kolena. Alespoň pro mě totiž Johanino vyprávění bylo až příliš okoukané, zmizela ta jedinečnost, a to že ji nahradila zrovna akce tomu z mého pohledu moc nepřidalo. Takže uvidíme, co na to generace číslo tři.
Špionáž není zrovna téma, které bych cíleně vyhledávala, ale Modrá vězda je v pořadí. A tady je zaručené, že příběh bude dobrý a čtivý. Nakonec byl i napínavý, místy šokující, ale podaný citlivě a lehce. Obdivuji ženy, které za války obětovaly tolik. A samozřejmě se těším na další díl.
Modrá hvězda je jakýmsi opakováním předchozí knihy, jen s tím rozdílem, že stejný časový úsek je vyprávěn z pohledu Johanne. Proto čtenář není vývojem popisovaných událostí nijak překvapen. Stěžejní linii tvoří špionáž a odboj. Upřímně řečeno jsem se místy ztrácela v tom, jaká organizace je jaká a kdo pod koho spadá. Kniha obsahuje i spoustu odstavců, v kterých jsou poměrně explicitně popisovány sexuální praktiky. Modrou hvězdu hodnotím průměrně - zklamala mě tím, že vypráví o již známých rodinných událostech.
Vraciame do roku 1941. Príbeh, v ktorom je hlavnou postavou Lauritzova dcéra Johanne. Pracuje v odboji a neskôr sa dá naverbovať špionážnou organizáciou. Opäť zaujímavý pohľad na 2. svetovú vojnu zo strany "severanov".
Autor se vrátil zpět do období 2. světové války a popisuje hlavně život starší Lauritzovy dcery, která pracuje v norském odboji, zároveň je účastna v britské špionážní organizaci, nakonec i ve švédské. Svou činnost musí tajit před otcem, který je výrazně proněmecký a o krutostech nacistů neví, vidí Německo očima svého mládí a krutě prozře až na konci války těsně před smrtí. Vyprávění je opět strhující, stejně jako předchozí díly.
Nádherný protějšek k předchozímu dílu, stejný čas viděný jen očima jiné osoby; a najednou se zdá, jako by se všechno odehrávalo někde úplně jinde... Jsem ráda, že jsem celou sérii mohla číst a určitě se podívám i na autorovy další tituly.
Mierne ma sklamalo, že autor vrátil dejovú líniu späť k roku 1941. Opäť sledujeme vojnové roky, ale tentokrát z pohľadu Johany Lauritzenovej - predstaviteľky mladej generácie Lauritzenovcov. Príbeh je to, nepochybne, zaujímavý, ale ja by som radšej čítala, ako sa vyvíjali osudy rodiny v povojnovom období.
Trochu jsem se bala, ze bez bratru Lauritzenu v hlavni roli to nebude ono. Naopak, pribeh je tak uveritelny, az z toho misty mrazi. Sice bych vynechala nektere pasaze nasilnicke pasaze, ty nebyly dle meho gusta, ale do tohoto valecneho obdobi bohuzel patri. Konec vzal rychly spad, ale stejne i tak bezva silny pribeh!
Autorovy další knížky
2014 | Stavitelé mostů |
2010 | Cesta do Jeruzaléma |
2014 | Norský dandy |
2010 | Templář |
2015 | Klapky na očích |
U tohoto, pátého dílu série Velké století, autora J. Guillou, už mám neodbytný pocit nastavené kaše. Nastavované. Ale ano, několik překvapení se tu objevilo - radost z nich však pokažena povinnými odstavci. Ba co, odstavci, celými kapitolami. Vlastně v tom jede celá kniha. Nebudu spekulovat, zda ze dvou třetin, čtyř pětin nebo sedmi osmin. Poučení pro mne - býti opatrná ve vědomí vlastní citlivosti na ona témata, která čím dál víc podivně hýbou dnešním světem, ač jsou s každou prodýchanou minutou časově vzdálenější . Přece to už vím dávno, že nemám býti chamtivá a měla jsem si vystačit s předešlými čtyřmi díly.
Tak ještě ty další dva na mě čekají. :-)