Velké trojhvězdí

22.10.2021

Kniha ke krbu,vínu a dlouhým večerum a nocím

05.06.2020

Jeden z největších skvostů mé knihovny.

02.05.2020

Krásně graficky zpracovaná kniha plná nádherných básní. Pokud člověk zatouží po kráse, měl by po ní sáhnout. Mým největším oblíbencem je Jacques Prévert, mezi jehož největší klenoty bych zařadila básně Jako zázrakem, Píseň šneků jdoucích na pohřeb, Jak namalovat ptáka v kleci a pohřeb mrtvého ptáka.Vlek poklad a zlatý standard každé knihovny.

29.03.2020

Moje nejoblíbenější knížka, kterou mám plnou záložek, vzpomínek... provází mě životem a pokaždé tam něco objevím.

29.03.2018

Pro mě prostě krása. Kniha, se kterou je příjemné se občas v klidu posadit, podle nálady nalistovat pár stran a nechat se unášet.

16.03.2017

Francouzkou poezii snad nejde nemilovat. :)

03.12.2014

Problematiku uměleckého překladu poezie z francouzského do českého jazyka představuje diplomová práce Evy Všetulové "Stylistické hodnocení překladu. Guillaume Apollinaire: Pásmo, Zvony"

http://www.theses.cz/id/kvvrfu/97676-899055499.pdf

Pro srovnání je použito překladů básní Pásmo a Zvony od překladatelů Karla Čapka, Petra Kopty, Karla Sýse, Jiřího Žáčka a Gustava Francla.

"Guillaume Apollinaire byl průkopníkem nové poezie. S tou seznámil
českého čtenáře neopakovatelným způsobem překladu Pásma a dalších básní
Alkoholů Karel Čapek. Jeho následovníci se pak tomuto překladu více či méně
přibližovali nebo vzdalovali. Každý z nich se ale snažil vnést do překladu svoji
osobitou stránku. Petr Kopta jednak poprvé v úplnosti Alkoholy přebásnil,
jednak vhodně zacházel s často zatracovanými „rýmovými vycpávkami“. Karel
Sýs a Jiří Žáček se snažili o co největší aktualizaci jazyka. Gustav Francl pak
vhodně skloubil obě zásady a tím se opět vrací ke vzoru Karla Čapka." (Eva Všetulová)

03.11.2014

Básníci, všichni tři jsou úžasní, dají se číst stále dokola. Moc hezké ale, pravda překlad pokulhával. ;)

15.04.2014

Kniha, kterou těžko hodnotit. Důvod je jednoduchý: normalizační překlad. Za ten autoři samozřejmě nemohou, ale z knihy poezie se vinou překladu stává spíše pomůcka pro historika těch časů. Tam, kde originál řeže, znepokojuje a nalézá, tam překlad hladí, uklidňuje a lyricky čvaňhá, a tak to prostě nemůže být.

Případný zájemce nalezne rozbor jazyka této knihy v článku Za rým, který napsal do Svědectví Petr Král. Pro Zábranův názor na o několik let dříve vydané překlady Apollinaira (včetně děsivé Skálovy básně o něm, tedy Apollinairovi) viz http://www.databazeknih.cz/knihy/hudebnik-ze-saint-merry-79749