Velký nivelizátor – Násilí a dějiny nerovnosti od doby kamenné po 21. století
Walter Scheidel
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458193/bmid_velky-nivelizator-nasili-a-dejiny-n-MP8-458193.jpg
4
10
10
Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti. „Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc?“ Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization... celý text
Historie Politologie, mezinárodní vztahy Sociologie, společnost
Vydáno:
2020
,
Argo
Originální název:
The Great Leveler: Violence and the History of Inequality from the Stone Age to the Twenty-First Century, 2017
více info...
Přidat komentář
Jako nebylo to špatný, ale pro mě zatím z edice Crossover nejtěžší, kvůli hromadě čísel a jejich srovnání a jako celek docela ubíjející. Dočetl jsem to jenom proto, že jsem to nechtěl nechat nedočtený a knížky v edici kupuju pravidelně. Cesty historií fajn, čísla, grafy, koeficienty, nuda.
Pečlivě zdokumentované růsty a poklesy nerovnosti. Kniha je vyprávění o dějinách, ekonomické teorie jsou zde jen velmi okrajově. Podobné knihy jsou potřeba. Nicméně po zajímavé exkurzi do pravěku (kniha nám ukáže například to, že vynálezy jednoduchých zbraní použitelných na dálku, jako oštěp, umožnily, aby se slabší jedinci nemuseli nechat utiskovat od silnějších, podobně působil i vznik nejrůznějších koalic mezi jedinci žijícími ve skupině – to jsou první poklesy nerovnosti v dějinách), se velmi často opakuje stále tentýž scénář. Je důležité si uvědomit, že v dějinách se jisté věci opakují, ale zároveň je to, obzvlášť při zabíhání do detailů, trochu nudné. Scénář je takový, jaký asi očekáváte: díky instituci dědictví a malému počtu vzácných zdrojů, které někteří jedinci ovládnou, roste nerovnost, s ní roste i vliv známostí a snaha elit o úpravu zákonů tak, aby nerovnost rostla ještě rychleji. Pak přijde katastrofa, obsazené zdroje se uvolní, nebo nejsou obsazeny tak nedobytně, a po nějakém čase soupeření o tyto zdroje se vytvoří elita nová. Uznávám, že pro ukázání tohoto opakování je možná trochu nudy zapotřebí. Kniha je zajímavá, ale přesto bych se příliš nedivil, kdyby některé věci vykazující opakování hodně čtenářů přeskakovalo. Obzvlášť vzhledem k velkému objemu knihy.
To, jak moc je kniha pečlivou sondou do historie a současnosti nerovnosti, dokazuje skutečnost, že přes 100 stran je věnováno jen seznamu použité literatury a poznámkám pod čarou...
Žijeme v době rostoucí nerovnosti. Nejbohatšímu 1 % posledních 50 let stále rostou příjmy (v postkomunistické Evropě respektive posledních 30 let). A podle autora nás v této oblasti výhledově nečeká žádné zásadní zlepšení.
Současně se zabývá dobou nejvyšších nerovností v bohatství ve společnosti (vrchol Římské říše, která byla tak nerovná, že se stejné nerovnosti podařilo v dějinách znovu dosáhnout až v 19. století) a také jejich následnou nivelizací (pád Římské říše, dýmějový mor, a dále první a druhá světová válka, a v jistých končinách komunistické režimy). Dnes už je ale po velkých nivelizacích 20. století, a nerovnost znovu roste do zavratných výšin...
Výborná kniha, ktorá sa obšírne venuje spoločenskej nerovnosti a jej občasnému (a prechodnému) znižovaniu. K tomu dochádza v podstate iba v čase spoločenských kataklyziem, ako sú veľké vojnové konflikty, revolúcie, globálne epidémie či pri totálnom rozvrate štátu. Opačnou stranou tejto mince je fakt, že v čase mieru a ekonomického rozvoja nerovnosť zákonite narastá. Prečo tomu tak je, autor do hĺbky nevysvetľuje. Tu by som doporučil prečítať nenápadnú ale vplyvnú knihu Mancura Olsona Vzestup a pád národů. Tá sa venuje v podstate rovnakej téme, akurát z presne opačného uhla pohľadu.
„Lidé si nejsou rovni, ale my se můžeme rozhodnout bojovat za rovnost“
Z historického hlediska víme, že větší rovnosti lze dosáhnout jen pomocí jednoho ze čtyř jezdců z apokalypsy: války s masovou mobilizací, transformativní revoluce, kolaps státu a smrtelné pandemie. Čím krvavější, tím Účinnější. Toť hlavní teze knihy. Proto my všichni, kdo si ceníme větší hospodářské rovnosti, bychom měli mít na paměti, že se zatím až na vzácné výjimky vždycky rodila v bolestech. Dávejme si pozor na to, co si přejeme.
Čtyři jezdci z apokalypsy sesedli z koní. Nerovnost se zvyšuje a nikdo, kdo to má v hlavě v pořádku, by nestál o jejich návrat. Jde to i jinak? Je rovnostářství vůbec možné? „Tout cela est-il utopique?“
Doporučing všem rovnostářům, nivelizátorům a egalitářům