Velký pátek číhošťského faráře P. Josefa Toufara: křížová cesta
Miloš Doležal
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/433581/mid_velky-patek-cihostskeho-farare-p-jo-RFK-433581.jpg
5
26
26
Dalším kamínkem do toufarovské mozaiky, kterou trpělivě a pečlivě skládá spisovatel Miloš Doležal, je jeho text čtrnácti zastavení křížové cesty. Čtrnáct obrazů, čtrnáct pozastavených situací na životní cestě i v trýznivém životním finále číhošťského faráře P. Josefa Toufara (1902—1950), jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás, vznikalo několik let. Doplňují je meditace-modlitby-prosby karmelitánské řeholnice Marie Judit od Ježíše Zmrtvýchvstalého z kláštera v Dačicích. Důležitým rozměrem knihy je výtvarný doprovod — pašijový cyklus provedený technikou cliche verre Bohuslava Reynka, básníka a grafika z Petrkova u Havlíčkova Brodu, který na tomto svém cyklu pracoval na Vysočině právě v době temna padesátých let 20. století. Autorem doslovu je historik a teolog Tomáš Petráček, který připomíná: „Vznikají stále nové a různě formulované křížové cesty s cílem proniknout hlouběji, více prožít a pochopit mystérium Kristovy velikonoční oběti a sebevydání. /.../ P. Josef Toufar dokázal žít Ježíšova blahoslavenství, a proto měl sílu projít neobyčejně trpkou a hořkou křížovou cestou.“ Vydáno k 70. výročí smrti P. Josefa Toufara 25. února 2020.... celý text
Přidat komentář
Hodně silné. Pravda, občas mi tam vadily překlepy či nespisovná slova, chtělo to nějakého zkušeného redaktora, ale na obsah a předání emocí to nemá vliv. Člověk si uvědomí, jací sadisté byli komunisté a bolševici (a zamrzí ho, že jeden z nich sedí na Hradě), ale také to, že mučednictví není - s prominutím - žádná legrace. Hodně mi daly promluvy samotného P. Toufara, jejichž úryvky jsou v knize také uvedeny (ačkoliv někdy mi přijdou naroubovány na aktuální dění poněkud násilně), zvláště ta o naší malé vděčnosti za jídlo, vzduch, zdraví, vše, co nám Bůh každý den dává.
Dvakrát jsem vedl tuto křížovou cestu během svatého týdne, dvakrát mě přemohly slzy. Tolik bolesti a zároveň naděje v tak drobounké knížce. Tolik lidské nenávisti a tolik boží milosti. Lidumilné Toufarovy výňatky z kázání v kontrastu k (zlo)činům estébáckých katanů. Silný a brilantní počin dokreslený až mystickou poetikou a grafikou pana umělce Reynka. Veliký díky autorům.
Drobné dílko, v němž spolu souzní verše a grafiky B. Reynka, stati Miloše Doležala, modlitby s. Marie Judit, ale i doslov p. Petráčka. Četl jsem během doby postní a podařilo se mi zkrotit čtenářskou hltavost, dával jsem si jedno dvě zastavení před spaním - vřele doporučuju!
Působivé srovnání smutného osudu pátera Josefa Toufara a křížové cesty Ježíše Krista. Hodně povedená forma malé knížečky s grafikou a verši Bohuslava Reynka.
Doplněno modlitbami řeholnice z dačického kláštera, pro mě to má zajímavou spojitost, protože ve dveřích dačického klášterního kostela jsem čirou náhodou před týdnem stála během své telčské dovolené.
Četla jsem teď v parném létě, spíš by se ale hodilo číst v čase adventním…
Zasáhne každého, víra, nevíra.
* Unesli ho z fary jako zločince a teď ho vyslýchají v cele, kde před pěti lety vyslýchalo německé gestapo. Zbavili ho jména, dali mu číslo 8016, obrali o poslední osobní věci. Modlil se a snad uvažoval nad tím, že se naplnila jeho předtucha: „Zavřou spíš mne, než devatenáct svědků.“ Je ochoten a připraven vysvětlit, jak se vše událo, a že sám nic neviděl. Přece se najde někdo, kdo bude schopen naslouchat a jeho vysvětlení přijmout. Nemůže tušit, že na jeho pravdivé vylíčení událostí nikdo nečeká. V děsivě promrzlých valdických zdech bude po následující čtyři týdny trápen a sadisticky ubíjen k smrti. …*
Proč tuto fascinující knížku komentovat? Nechte se sami strhnout do víru obrazů, meditací, svědectví a autentických kázání, abyste si z ní sami vyextrahovali to, co odpovídá vašim vlastním bolestem, temnotám a nadějím...
Autorovy další knížky
| 2012 |  Jako bychom dnes zemřít měli |
| 2022 | Jana bude brzy sbírat lipový květ |
| 2016 | Krok do tmavé noci |
| 2019 | Čurda z Hlíny: Tři dokumentární povídky z protektorátu |
| 2020 | Do posledních sil |
Je to smutné a silné. I proto, že ho zabil režim, s nímž se tenhle člověk snažil vyjít - aby mohl dělat svou práci. Všechny ty podrobnosty zmíněné v knize odkazují na jeho vnitřní sílu, usebrání a taky na to, jak někomu může pomoct přežít peklo, pokud věří a má v sobě zakódovaný tzv. vyšší princip.
Jeho příběh je dojemný a k naštvání a z celého srdce si přeju, aby se dějiny už neopakovaly.
Knihu bych nacpala jako povinnou četbu především učitelům na základních školách, aby pochopili, proč je důležité mluvit s dětmi o moderních dějinách. Na základkách to ti staří komunisté ještě nepochopili.