Velmož tří králů
Jiří Hanibal
Nový román spisovatele a režiséra Jiřího Hanibala představuje životní dráhu jedné z nejzajímavějších postav české historické scény, renesančního člověka, statečného vojáka, ale také muže, který se osudově zamiloval do nedotknutelné ženy - vdovy po českém králi. Jindřich z Lipé měl pestrý život a Jiří Hanibal toho dokonale využil. Spolu s hlavním hrdinou románu sledujeme osudy českého království v pohnuté době rychle se střídajících panovníků na českém trůně: Václava II., Rudolfa Habsburského a Jana Lucemburského. Sám Jindřich - jeden z nejmocnějších šlechticů království byl nesmírně ctižádostivý a politicky obratný muž, který stavěl kariéru nad rodinný život i nad lásku... Přesto jeho romantické vplanutí k Elišce Rejčce přerostlo v legendu. Román Velmož tří králů je strhujícím příběhem plným dobrodružství a intrik, ale přináší také pestrý obraz života té doby.... celý text
Přidat komentář
Tato kniha mě zaujala svým názvem,který zaváněl historií a tak jsem se do ní pustil.Dobře se četla,ale není to rukopis Vaňkové,přesto doporučuji.
Musím souhlasit s názorem, který se tu už několikrát objevil, že jde o převyprávění příběhů paní Vaňkové. I když jsem si při čtení neustále opakovala, že jde o historicky dané události a nic moc nového tam vymyslet prakticky nejde, podobnost některých scén (které kronikáři rozhodně zachytit nemohli) je do očí bijící. I kdyby nebylo s čím srovnávat, styl téhle knihy mi prostě nesedl. Neustále jsem měla pocit, že jde jen o převyprávění historie, ke kterému hrdinové občas dodají nějaký ten strohý komentář. Dialogy byly takové nijaké - nemastné, neslané. Příběh v tomto podání ve mně bohužel nevzbudil žádné emoce, které realita tehdy před staletími určitě nepostrádala.
I když je kniha hodně kritizovaná za to, že kopíruje knihu od paní Vaňkové, tak se mi líbila. Možná je to tím, že jsem tu od paní Vaňkové nečetl a tak mi nevadil autorův trochu jednodušší styl, ani plagiátorství, za které je tady kritizovaný. Důležité je, že jsem se u knihy nenudil, dobře se mi četla a byla srozumitelná.
Román opravdu vypadá jako přepis Prvního muže království. Pan Hanibal trochu upravil a pozměnil charaktery a pohnutky postav. Asi bych řekla, že je spíše zdrsnil, nebo rozpoltil, snad aby byly bližší mužskému čtenáři. Bohužel pak je často jejich konání poněkud nelogické. Jistě, je těžké s odstupem sedmiset let vyprávět o tom jak šlechta intrikovala a bojovala za krále, proti králi, za královnu, proti královně a s kým a proč a za kolik.... ale je nutné špatně papouškovat to, co někdo jiný dokázal napsat lépe?
Paní Vaňkovou jsem nečetl, ale tahle kniha mě zoufale nebavila. Nedočteno. Styl psaní formou převyprávění faktů v první osobě a s krátkými, jednoduchými dialogy mi prostě nesedí. Do dalších knih tohoto autora se už pouštět nebudu.
Čtu tady mnohá porovnání této knihy s knihou od p. Vaňkové, která pojednává o Jindřichu z Lipé. Od Vaňkové jsem četl jen jednu knihu (ne První muž království), takže moc nemohu srovnávat. Mně se kniha líbila. Probrala nejdůležitější okamžiky života Jindřicha z Lipé. Jistě, že si p. Hanibal něco přimyslel, jak jinak napsat historický román. Pokud by se autor držel jen historických faktů, pak to není román ale literatura faktu.
Knížka se mi dost líbila, ale vzhledem k rozdílným komentářům to nebudu dále rozvádět.
Jindřich z Lipé a Richenza jsou mé oblíbené historické románové postavy. A tak jsem po dlouhé době sáhla po dalším románu o Jindřichovi z Lipé.
Těm, kdo nečetli žádnou knížku od paní Vaňkové, se bude tato zdát výborná. Mně, bohužel, stejně jako některým dalším čtenářům, přišla "hodně podobná" jako román První muž království od paní Vaňkové, což mě, mírně řečeno, dosti "nadzvedlo". Bylo to téměř "jako přes kopírák". Ne, do dalších knížek autora se už pouštět nebudu.
Jindřich z Lipé je moje oblíbená historická postava. Proto jsem po Neklidné duši Evy z Rožmberka ráda sáhla po knížce pana Hanibala. Bohužel jsem se nemohla ubránit dojmu, že některé fráze a úryvky jsou totožné s knížkami paní Vaňkové. Možná se mi to jen zdálo, ale byla jsem z toho otrávená. Vaňková zůstává mou favoritkou a od pana Hanibala už další knížky o středověkých Čechách číst nehodlám.
P.S. teď koukám, že stejný dojem nemám sama....
Ne že by se to špatně četlo...ale kniha mě nechytila, postavy mi přišly takové jednoduché, ploché, prostě jsem asi rozmlsaná Vaňkovou nebo Černou...
Dočetl jsem knihu- Velmož 3 králů jedním dechem.Mně se líbí pan Hanibal více než spisovatelka Ludmila Vaňková.
Krásně napsaná kniha popisující životní peripetie jednoho z nejznámějších velmožů. Pěkně napsaný příběh, který mi často nedovoloval se od knihy odtrhnout. Je sice pravda, že pan Jindřich se občas přikláněl na tu, či onu stranu, ale který politik to i v současnosti nedělá. Stejně jako čtenář jprst jsem si občas vyhledal zprávy o činnosti tohoto politika i v jiných pramenech. Doporučuji každému zájemci o historii si tuto knihu přečíst.
Mám úplně opačný názor než předchozí komentátor: kniha je bídným odvarem z Prvního muže království Ludmily Vaňkové, místy až na samé hranici plagiátu. A navíc na rozdíl od p. Hanibala Vaňková ve svém vrcholném období byla skvělá vypravěčka, která to se svými postavami opravdu uměla.
Jindřicha z Lipé "propralo" ve svých dílech více autorů, v základních faktech se moc od sebe neliší. Ale Jiří Hanibal dokázal tato fakta obložit i dějem (často i vymyšleným), ale tím dodal své knize spád a čtivost. A navíc tím mě "šťouru" donutil, abych se mrknul i někde jinde, co všechno vlastně je historická pravda.
Štítky knihy
13.-14. století Eliška Rejčka (Richenza), 1288-1335 Jindřich z Lipé, 1275-1329 milenci královenAutorovy další knížky
2006 | S pečetí viny |
2014 | Kat lidumil |
2017 | Mrazné květy na skle |
2013 | Neklidná duše Evy z Rožmberka |
2008 | Velmož tří králů |
Je to zejméně příběh lásky. Ale historické reálie jsou pěkně podané. Líbilo se mi to.