Velryba
Jacques-Yves Cousteau , Philippe Diolé
Knížka poutavě seznamuje s výsledky výzkumů posádky lodi Calypso, která přinesla zajímavé poznatky o životě velryb, vorvaňů a kosatek. Vypráví o potížích při jejich sledování, o způsobech dorozumívání, o vztahu kytovců k člověku,jejich milostném životě, o velrybích mláďatech, o inteligenci kosatek aj.
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 1977 , Mladá frontaOriginální název:
The Whale, 1972
více info...
Přidat komentář
12.09.2015
Autor umí krásně a poutavě psát. Kniha je zároveň dobrodružná, objevná i poučná. I přes své stáří má co říct. Opravdu velmi zajímavé a moc pěkné počtení. 85%. 11.9.2015.
„Na moři může být i nejvšednější předmět klíčem k něčemu, co nevidíme, čemu nerozumíme, co se děje nebo stalo pod hladinou. Každý námořník hodný toho jména musí mít v sobě kus toho, čemu se francouzsky říká baudaud; je to člověk, který se neuspěchaně rozhlíží po tržišti života a zvědavě pátrá po překvapeních, po rozluštění starých záhad i po záhadách nových.“
Francouzský oceánograf se rozhodl přiblížit divákům svých dokumentů zvířata, jejichž studium patří k největším výzvám – pro techniku i pro představivost. Porozumět velrybě, jak vysvětluje Jacques-Yves Cousteau, totiž znamená vmýšlet a vciťovat se do tvorů, jejichž život se odehrává v dramaticky jiných měřítkách. V době, kdy na veřejnosti kolovaly velrybářské smyšlenky o leviathanech polykajících námořníky, posádka Kalypsó plavala s kytovci, chytala je do lasa a pokoušela se je osedlat. Častečně proto, aby obecenstvu předvedla jejich mírumilovnost; vždyť velryby se úzkostlivě snažily potápěčům neublížit.
Kalypsó také pořizovala jedny z prvních nahrávek velrybí komunikace. Přímo magicky působí vzpomínka lodního zvukaře, jak se v noci u jeho člunu vynořili keporkakové, obklopili ho, prohlíželi si ho a hovořili – podle jeho hlubokého přesvědčení o něm. – Cousteau udělal mnoho nejen pro výzkum velrybí inteligence, ale také jiných aspektů jejich života. Proto knížka nesestává jen z historek o natáčení, ale hlavně z faktů vybádaných kapitánem Kalypsó samotným i ostatními odborníky. Prostor tu dostaly velrybí smysly a orientace, dýchaní a potápění, páření (neskutečně francouzská kapitola!), porod i péče o mládě. Čtenář se dozví, jestli lze přežít uvnitř kytovce, proč se plejtvákovcům přezdívá „pouštní velryba“ nebo jak fungují podvodní jesle, popřípadě instituce „tetiček“. :) V Dodatcích pak autor zpracoval ještě dějiny velrybářství a Ilustrovaný glosář, který pomůže třeba s identifikací druhu velryby podle vodotrysku.
Některé historky mi přišly poněkud repetitivní („jak jsme zase nechytili velrybu“) a metody značkování zvířat trochu sporné (mj. speciální lehká harpuna, která nepronikne dál než do tukové vrstvy, ale i tak...). Přesto je knížka pro milovníky velryb nutnost – a práce samotného J.-Y. Cousteaua a jeho týmu vyžaduje smeknutí klobouku. Mořské fauně pomáhali s odborností a s láskou, která, jak říká Karel Čapek, je nejlepší heuristickou metodou.