Velrybí divadlo
Joanna Quinn
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519806/bmid_velrybi-divadlo-64bd447192bb9.jpg
4
33
33
Napínavá rodinná sága odehrávající se v Dorsetu a ve Francii. Jedné bouřlivé noci roku 1928 vyplaví moře na břeh Lamanšského průlivu velrybu. Podle zákona patří králi, ale dvanáctiletá osiřelá Cristabel s ní má jiné plány. Spolu s dalšími obyvateli venkovského panství Chilcombe — sestrou Flossie, bratrem Digbym, služkou Maudie a hostujícím umělcem Tarasem — si z hrudního koše obrovského zvířete udělají divadlo. Jen tam, pod klenbou z velrybích kostí, může Cristabel uniknout bezohlednému chování svých nevlastních rodičů i rázné vychovatelce a nechat zazářit svou fantazii. Blíží se ale druhá světová válka, která odkloní životy jednotlivých protagonistů na zcela jiné koleje. Někteří z nich už nechtějí hrát role, které se od nich očekávají, a tak v počínajícím světovém konfliktu musí každý z nich najít způsob, jak napsat svůj vlastní příběh…... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
The Whalebone Theatre, 2022
více info...
Přidat komentář
Sága jedné rodiny z anglického venkovského panství na počátku 20. století. Osamělá holčička Cristabel, která touží po bratrovi, jehož by zasvětila do svých tajemství a vzala pod svou ochranu, žije ve svém světe fantazie, do kterého utíká před nedostatkem lásky a vřelosti vlastní rodiny.
Časem se sourozenců skutečně dočká, ale tak trochu jinak, než očekávala. Mezitím, kdy ztratila jak matku i otce, vládne v jejich domě macecha a Cristabelin strýček.
Jednoho dne učiní Cristabel na břehu moře nevídaný objev - moře vyplavilo velrybu a Cristabel si usmyslí, že je celý úlovek její. Časem si z velrybích kostí postaví s ostatními dětmi divadlo, kterému je velice oddána a do kterého naverbuje skoro celou svojí rodinu včetně služebnictva.
Jak Cristabel a její sourozenci dospívají, blíží se druhá světová válka, která do jejich životů vnese strach a odloučení. Každý člen rodiny se s nastalou situací vypořádává jak nejlépe umí. Podaří se dát znovu dohromady trojici sourozenců, které válka odvála každého na jinou stranu?
Moc hezké, dojemné i napínavé vyprávění o životě jedné rodiny na pozadí historických událostí. Přiznám se, že víc se mi líbila první část, kdy děti byly ještě malé a hrály svoje velrybí divadlo, které neustále zdokonalovaly. Ale i druhá část o válce je velice zajímavá, já bych se však klidně spokojila s tou první půlkou. Doporučuji všem, kdo mají rádi rodinné ságy ze starých anglických sídel.
Trochu jako na houpačce: psáno lehkým perem, s mnoha "prostřihy" a vsuvkami (dopisy, záznamy, deníky, seznamy - většina ale kurzívou, což se nečetlo dobře). Začátek (1920) výborný, seznámení s panstvím a jeho momentálními obyvateli (nevýznamná C. čtyřletá) a marnotratným synem, pak skok tu zpět, tu kupředu v dalších částech, takže z jednoho dítěte jich je najednou horda, dospělí si také vyměnili role (už výrazná C. dvanáctiletá), a z těch dětských záležitostí už se stává poněkud nuda. Teprve pasáž (závěrečná třetina knihy) posledních druhoválečných let je opět velice zajímavá, s C. ve službách SOE.
Takže na debut výborné, ale na mne prostě moc zdlouhavé (600+ stran) a s některými poněkud nudnějšími pasážemi. 70%
"Lidi říkají o ženách spoustu hloupostí a jedna z nich je, že nám schází jasný úsudek. Že jsme nerozvážné a nejisté. Osobně považuju jistotu za jistý druh arogance.
Když mi bylo dvanáct, věděla jsem VŠECHNO; s každým rokem života vím o něco míň a je v tom svoboda. Člověk má daleko víc prostoru. ... vždycky se dá udělat víc."
Kniha, po které jsem sáhla trochu namátkově do seznamu "knih, které si chci příležitostně vypůjčit" s trochou rezervovanosti k charakteristice "rodinná sága" - to mi vždycky indikuje poloviční červenou knihovnu. Byla jsem ale velmi mile překvapena: dostala jsem tak trochu "Bildungsroman" v nejlehčí formě, postavy (a nejen děti) hledají samy sebe, do příběhu naskakují, opouštějí ho... a ačkoliv největší prostor dostává Christabel, řekla bych, že není malých rolí. A divadlo z velryby, symbol nezávislosti, nápaditosti a bezmezné kreativity až do konce, to mne dostalo a připomnělo mi spoustu nápaditých divadelních inscenací, ve kterých jsem si přála hrát... Každopádně vůbec volby nelituju, četbu jsem si moc a moc užila!
Kniha má 600 stran, ale když končí, přejete si, aby měla aspoň 1000. Osudy jedné šlechtické rodiny na jihu Anglie, silný vztah tří sourozenců a válka. Silná a krásná kniha, kde chvíli sníte a chvíli se vám tečou slzy. Kniha, na kterou se nezapomíná.
Krásná kniha uvnitř i navenek!
Napsáno svěže, s četnými metaforami a citoslovci (s těmi autorka postupně naštěstí ubrala) a spoustou skvělých postřehů a detailů (taky je to pěkná bichle :-).
Příběh se odehrává v Dorsetu na jižním pobřeží Anglie v letech 1919-1945 v rodinném panství Chilcombe. Pán domu, vdovec Jasper, který už má tříletou dceru Cristabel, si přivede mladou nevěstu Rosalind, milující okázalost a pořádaní večírků. Příjezdem Jasperova bratra Willoughbyho, hrdiny z 1. světové války, se vztahy změní.
Od dospěláků se přesouváme k dětem: Cristabel, Floss a Digbymu, kteří jsou ve vzájemně zajímavém sourozeneckém vztahu (více nebudu spoilerovat). Nerozlučná trojka. Rázná Cristabel založí divadlo v kostře velryby, vyplavené mořem.
Jak děti dospívají, přichází druhá světová válka, která osudem všech zúčastněných pořádně zamává a dostaneme se až do protiněmeckého odboje ve Francii.
Úžasně napsaná kniha s poutavým smutno-krasným příběhem, zavedla mě do nečekaných míst.Líbíl se mi charakterově sourozenecký trojlístek, jak děti držely spolu, protože od dospěláků neměly zrovna na růžích ustláno.
Motiv divadla v kostře velryby byl skvělý! V příběhu byly i zajímavé vedlejší postavy. Celé to mělo charisma, rozhodně doporučuju a dávám 5 hvězd.
"Jako první vystoupil z kočáru otec, oblý a spokojený jako naducaná fazole vyloupnutá z lusku."
"Flossie si uvědomuje, že je v tom určitá síla, vůbec nic neříkat. V mlčení se už docela vyzná, zjišťuje, že jich existuje mnoho různých druhů."
"Copak není směšné všechno, když si udržuješ dostatečný odstup?"
Je to pěkná rodinná sága,která je psaná trošku jiným stylem(aspon pro mě),ale ne nudila jsem se.Válečná část už nebyla zajímavá,ale konec příběhu je zároven smutný ale i pěkný.Je tady spousta postav,ale dá se v nich zorientovat.Je to krásný příběh.
Chvíli mi trvalo se začíst. Asi jsem čekala trochu něco jiného. Ale pak jsem se do knížky ponořila a i i když byla smutná,tak se mi líbila. Poznáte osoudy členů rodiny,budete se s nimi smát,plakat ... A i když divadlo není hlavní "postava" , propojí celý příběh.
Nádherná kniha, která má velmi zvláštní anotaci. Dost mě děsila a takřka odpuzovala.
Jestli to máš jako já, tak ti můžu s klidným srdcem říct. PŘEČTI SI TO. Neřeš tu divnou anotaci.
Velrybí divadlo není základem knihy. Objevuje se po zhruba 150 stránkách jako kratochvíle a nudu zahánějící prvek místní smetánky a na konci knihy se pro změnu stává zvěstovatelem nových začátků.
Velrybí divadlo je a není důležité. Jde hlavně o rodinu.
Nádherná rodinná sága, v které fandím všem, protože je znám, vím proč dělají to a to, tak a tak.
Prostě první polovina knihy je geniální, neotřelá a úžasná, pak to zklouzává do války a ztrácí tu originalitu.
Pěkně plynoucí vyprávění o osudech členů jedné rodiny a jejich přátel. První polovina mě oslovila více než válečná léta, ve kterých - kromě logicky temnější atmosféry - mi přišlo dost vedlejších příběhů zapletených a nerozmotaných a osudy hlavních postav opakujících se z jiných válečných románů, které jsem četla. Stejně tak jisté zrychlení vyprávění na úkor detailu, popisu. Co je na knize silné je atmosféra, kterou autorka dokáže autenticky navodit v několik větách - ať už je to popis přírody a pobřeží, starého anglického sídla s jeho temným chladem, válečného Londýna i Paříže. Také téma divadla propojující jednotlivé osudy i časy drží příběh pěkně v celku.
Tohle bylo krásné čtení. Smutné, ale i poetické. Výhodou takových bichlí je, že máme čas sžít se s hlavními hrdiny, poznat je, prožívat jejich radosti a odpouštět jim jejich špatná rozhodnutí, truchlit, pokud se některému z nich něco stane. A přesně to se mi stalo u této knihy. Moc jsem si její čtení užila.
Kniha má přes 600 stran a já si užila každou jednu z nich. Jedná se o prvotinu autorky, a smekám teda, je to úctyhodný a svébytný počin, na který nezapomenu. Nečekejte akci za každou cenu, čekejte tři desítky let rodiny Seagraveových, udělejte si čas a ponořte se do jejich po čertech zajímavých osudů. Věřím, že nebudete zklamáni.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
Jsem nadšená, tohle bylo přesně pro mě. Moje oblíbená Anglie, oblíbené období, užila jsem si to od první do poslední strany.
No anotace je maličko zavádějící nebo minimalně matoucí, ovsem je to @host a tak to zase není tak divné. Toto vydavadatelství nepředkládá tak jednoznačné knihy. Začátek jak vystřižený z Abby Downton, s tím že mě osobně přišlo že autorka si spletla trochu století, protože úplně nevím zda úvodní scéna v není spíše viktoriánská. Charaktery postav jsou vubec takové povypůjčované od jiných autorů a časově uplně nezapadají. Ona událost s velrybou začíná až kolem str.200. Rozvržení 1920 až 40 léta podle mě autorka uplně nezvládla. Co ale zvládá jsou pravě ty " viktoriánské" popisy prírody z nichž by byla unešena např. Mariane z Rozumu a citu. Jinak příběh je podle mě postaven na odkazech a vedou až k antice....S hodnocením váham, je to debut takže nechci být zbytečně nespravedlivám ke knize se vratim .
Velrybí divadlo
Kniha je nekompaktní, dlouhé pasáže i nudná, jako kdyby bylo naroubovaných víc knih do jedné, nedrží pohromadě, myslím, že by jí prospělo tak o polovinu zkrátit a děj jaksi zhustit...K postavám jsem si nedokázala najít žádný vztah a čtení jsem si neužívala, ale spíše přetrpěla... a to začátek vypadal tak nadějně :-)