Vendula
Hermína Franková
Hrdinkou úsměvně laděného románu je čtrnáctiletá pražská středoškolačka, která prožívá poslední rok války u tety v malém městečku. Jakoby se tu zastavil čas a válka ani nebyla. Ale pak se všechno změní a události dostávají rychlý spád.
Přidat komentář
Knížka je čtivá, ale některé věci mi přišly poněkud nedomyšlené (kupř. postava Ingeho otce, promenádování se venku s uprchlíkem). Válka samotná mi připadala jen velmi slabě načrtnutá a občas jsem si říkala, jestli by v reálu měla děcka takové štěstí a všechno jim tak pěkně procházelo... Nicméně, knížka je primárně určena právě dětem, takže chápu jistou umírněnost vyprávění. (Ale takové Zakázané holky od Hany Bořkovcové hodnotím z tohoto hlediska lépe).
Tato kniha je úžasná! Sice mi není náct, nebo právě proto, ale běhal mi mráz po zádech z tohoto příběhu. Je o odvaze dětí a myslím, že dnešní náctiletí by si to mohli přečíst.
Autorovy další knížky
2004 | Arabela |
1987 | Dívka na koštěti |
1984 | Minervistka |
1989 | Jak řídit inženýra Křečka |
1993 | Arabela 2. |
(SPOILER) Když jsem knihu četla poprvé někdy ve 13, chtěla jsem být jako Vendula. Odvážná (i když se vlastně hrozně bála), sečtělá (kvůli ní jsem si z knihovny půjčila i Vojnu a mír, abych věděla, kdo je Nataša, Andrej a Pierre Bezuchov :-) :-) , charismatická, milá.
Když jsem knihu četla teď - pár dní zpátky, vím už, je je příběh trochu naivní a ne moc reálný, ale i tak se mi kniha četla moc hezky.
Ocitáme se v ospalém městečku Skotovice - Mochovice, kde je největší událostí roku fotbalový zápas mezi oběma částmi městečka. Občas tudy projede zariglovaný vlak - transport. Nikdo neví, kam transporty pokračují ani odkud jedou.
A jednoho dne se u fotbalového hřiště zjeví neznámý kluk, který ukradne klukům fotbalistům svačinu. A ten kluk mluví jenom franouzsky. Tím začíná kolotoč neobyčejných dobrodružství - jak ho ukrýt, jak ho nasytit, jak ho dostat zpátky...