Selský baroko

Selský baroko
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130332/bmid_selsky-baroko-Fp2-130332.jpg 4 1548 1548

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizace vesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů. Příběh začíná zdánlivě nenápadně jednoho horkého léta v zámeckém parku v Třeboni. Pavel Straňanský je genealog, který sestavuje v archivech rodokmeny, většinou pro zámožné emigranty hledající ve staré vlasti své kořeny. Jedna neobvyklá zakázka jej však přivádí do historie poměrně nedávné, a před Pavlem náhle vyvstává příběh vesnické krásky Rozálie Zandlové a sedláků z obce Tomašice. Osamělý hledač putuje po jihočeském venkově, aby ze zápisů starých kronik a výpovědí pamětníků postupně rekonstruoval příběh udání, které v 50. letech přivedlo několik sedláků do vězení. Vše se však stále více zamotává a Pavel zjišťuje, že jeho téměř detektivní pátrání, které jej přivádí až do žhavé současnosti, namísto jasných odpovědí vyvolává jen další otázky. A ty zůstávají vlastně stále stejné, ať se jedná o příběh starý padesát let, nebo několik týdnů. Jak by měl člověk zacházet s vinou, pomstou, odpuštěním? Jakou moc má nad námi minulost?... celý text

Přidat komentář

TGC
10.01.2025 4.5 z 5

Česká malonárodní povaha v kostce, se všemi jejími typickými atributy - závist, pokrytectví, podrazáctví. Akcentována ještě tím, kde se kniha odehráva - jižní Čechy, toť (slovy Stanislava Komárka ve stejnojmenném výstižném eseji) "Doudlebia"; kraj, jež charakterizuje mentalita "že mi vlastní kráva zdechla, nevadí - hlavně že zdechla ta sousedova". Nemáme být na co hrdi a tato kniha to vykresluje dokonale.

zoulinka
28.12.2024 5 z 5

Knihu jsem už dlouho měla na seznamu a když jsem ji objevila před vánoci v knihovně, okamžitě jsem po ní sáhla!
A byla to dobrá volba, přečteno za dva dny a vřele doporučuji...


666Jitka
26.12.2024 5 z 5

Velice zajímavým způsobem pojaté ožehavé téma kolektivizace v 50. létech. Svinstva související s tímto často násilným vyvlastňováním statků, polností, lesů, dobytka a strojů, zneužívání mocí, překrucování faktů, nesplnitelné normy, nátlak, vyhrožování, žhářství, týrání odpůrců a zavírání nepohodlných; zkrátka strašný hnus a nesmíme zapomínat, co se tehdy stalo, protože následky těchto zlovolných dob se ozývají ještě v současnosti.

Vilma232
05.12.2024 3 z 5

Křivdy a ostatní mezilidské vztahy na vesnici padesátých let se proklubou až do dnešní doby. Zajímavý popis práce genealoga.

Tobinas_cte
23.11.2024 4 z 5

Skvělá kniha.. Hájíček udělal z genealogického výzkumu lákavou disciplínu.

Kleio
23.10.2024 4 z 5

Hájíčkovi se musí nechat, že jih Čech zná perfektně a že má talent na líčení. Popisy zdejší malebné krajiny byly kolikrát doslova živoucími obrazy, kterých se stačilo jen dotknout. Samotný příběh bych v některých ohledech více rozvedla, ale v jiných ho zase osekala o odbočky a nepodstatné vedlejší postavy. Ve jménech všech sedláků je totiž takřka nemožné se orientovat, i když to možná odkazuje na nejednoduchou práci genealogů při tvorbě rodokmenů. Finální rozuzlení mě osobně velmi překvapilo a celkový dojem z knihy vylepšilo.

"Vůně starých opuštěných stodol rozvířená kroky, prosvícený prach se vznášel nad mlatem, pach přestárlého sena, ztvrdlá obilná zrnka pod podrážkami, zatoulaná z nějakých lepších časů rozpadlých napadrť."

booklover_mili
14.10.2024 5 z 5

"Nedonutili mě nenávidět." Věta, ktera ve mně bude rezonovat ještě dlouho.

Kniha o 50.letech na jihočeské vesnici. Téma kolektivizace, nemožnost odpustit staré křivdy a pátrání v rodokmenech. Kniha obsahuje totiž opravdu skvěle tipy na to, když chcete začít pátrat po svých předcích.

orson
13.10.2024 5 z 5

Tak nějak do půlky jsem se v tom ztrácel, těch jmen bylo trochu více. Ale líbilo se mi o čem to je, tak jsem vydržel. Závěr mě hodně překvapil. Celkově hodně zajímavé čtení.

Yaney
02.10.2024 4 z 5

Moc mne zaujala pracovní náplň genealoga a vše s tím spojené.

Závěr se mi líbil hlavně z pohledu, jak mohou lidé na stejné události reagovat různě, jak je těžké odpustit, a že čas staré křivdy nedokáže zahladit.

kocourinda
13.09.2024 4 z 5

Kniha ze současnosti o době, kdy život na vesnici vypadal naprosto jinak než dnes.
Ze začátku jsem se ztrácela v množství jmen, ale to se pak podalo.
Líbilo se mi nadšení a zápal pro svou práci u hlavního hrdiny.
Díky knize jsem si udělala o kolektivizaci lepší obrázek, ale klidně se z tématu dalo vytěžit mnohem víc.

Jonny
09.09.2024 4 z 5

Nevím zda to byl autorův záměr, avšak, s touhle knihou jsem prožíval hlavně rozpolcenost.
Na jednu stranu byl hlavní hrdina sympaťák s morálkou, zároveň jsem z něj cítil obrovskou beznaděj, neschopnost.

K téhle knize a jejím myšlenkám se budu ve vzpomínkách určitě vracet.

alca-212
08.09.2024 5 z 5

Vesnice, lidé se svými osudy, současnost prolínající se s minulostí...
Ze začátku jsem se trochu ztrácela, ke konci už ale kniha nešla odložit.
První díl trilogie, kterou si moc ráda přečtu celou...

Ristridin
01.07.2024 4 z 5

Zajímavá knížka, které uškodil nepřehledný začátek a zrychlený konec. Téma ovšem zajímavé a čtivé. Z rány, kterou sedlákům komunisté zasadili, se už nepovedlo nikdy pořádně vzpamatovat. Sedláci byli ze závisti určitě mnohým na vsi trnem v oku, ale věděli, co je to tvrdá práce a dokázali v tom spokojeně žít a utvářeli chod vesnice. To dnes na venkově chybí. Žilo by stále tolik tradičních sedláků i v dnešní době, která je už technologiemi, myšlením a masovou produkcí někde úplně jinde? Nebo to muselo prostě přijít, ale pouze v této drsné podobě?

hanzmb
21.04.2024 4 z 5

Velmi solidně napsaný příběh. Ze začátku mi to připadalo takové "roztrhané", jen těžko jsem dával dohromady souvislosti a kam vlastně příběh směřuje. Postupně se to ale začalo rovnat a román gradoval k bezvadnému závěru. To je příslibem pro další díly, kterési rozhodně nenechám ujít.

darion
15.03.2024 4 z 5

Témata venkov, kolektivizace, 50. léta, lidské vztahy - to všechno je samozřejmě hlavními ingrediencemi příběhu. Pro mě to ovšem byla knížka nádherně vykreslující různorodost pohledů a vnímání stejných událostí každým jednotlivým člověkem. A úplně nejvíc pak o schopnosti nebo skoro bych řekla umění odpouštět...

Hakl54
06.03.2024 5 z 5

Prolínání dneška s minulostí se povedlo, pouze konec mi připadal tak nějak uspěchaný.

alkuluku_blog
05.02.2024 3 z 5

Tohle byla bezpochyby kvalitně napsaná kniha, která se se mnou prostě nepotkala... Nelituju času, který jsem s ní strávila, ale postava sentimentálního muže ve středních letech je mi strašně vzdálená a těžko se mi do ní vciťovalo.

Sirina
06.11.2023 3 z 5

Tohle byla náhodně vybraná kniha v knihovně. A musím říct, že pan Hajíček je pro mě překvapením. Ze začátku jsem měla trochu problém a ztrácela jsem se v ději, ale jinak to byla pěkná kniha o nepříliš veselém období.

Radimka
30.09.2023 2 z 5

Zdá se, že se skoro všichni v jednu dobu začali realizovat na událostech let 50tých - viz Žítkovské bohyně. Na jihu Čech měli zase sedláky. No nějak mi to nesedlo.

Annicka
24.09.2023 3 z 5

Asi by se to lépe četlo, kdybych k tomu nepřistupovala jako ke knize o 50. letech na jihočeském venkově. O tom je tam skutečně málo. O vyrovnávání se s minulostí vlastně také... Vlastně na to, jak to bylo krátké, tam bylo zbytečně moc balastu. Neurazí, nezaujme...