Venkovské sídlo

07.08.2018

Knihou jsem se musela ze začátku hodně prokousávat, částečně i proto, že jsem četla značně historické vydání. Znovu bych se so ní nepustila, přesto, že mám historické romány hodně ráda. Zápletka mě moc nezaujala, v dnešní době je už úplně neaktuální a z pohledu dnešní doby spíše úsměvná.

19.06.2018

Příjemná Galsworthyovská klasika. Konzervativní a staromilský Horác Pendyce, jeho odevzdaná a přesto silná žena i lehkovážný syn krásně vykreslují atmosféru své doby. I když mě knížka neupoutala tak jako moje oblíbená Sága, bylo to hezké počtení.

07.04.2018

Citáty z knihy, které mne oslovily:

Věřím v svého otce, v jeho otce a v otce jeho otce, stvořitele a udržovatele mého panství. Věřím v sebe a v svého syna a v syna svého syna. Věřím, že jsme stvořili naši vlast a že ji zachováme takovou, jaká je. Věřím v naše tradiční školy, zvláště v ty školy, které jsem navštěvoval. Věřím v lidi společensky mi rovné a věřím ve venkovské sílo. Věřím ve věci tak, jak jsou, až na věky věků. Amen.

Někdy se může stát, že podobnost mezi otcem a synem zůstává dlouhá léta utajena, a teprve když rozkladné síly ohrožují články řetězu, který je navzájem váže, vydere se podobnost na povrch a působením ironie přírody se pak stává hlavním faktorem zkázy principu dědičné posloupnosti, jemuž dříve sloužila jako mlčenlivá a vysoce důstojná záminka.