Venkovské sídlo
John Galsworthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41615/bmid_venkovske-sidlo-5uB-41615.jpg
4
25
25
Román, napsaný v období největšího rozmachu Galsworthyho tvůrčích sil, je ideově blízký "Ostrovu pokrytců". Sbližuje je zejména analysa pokrytectví, konservatismu a šosáctví anglických vyšších vrstev, representovaných v románě nejvýrazněji rodinou venkovského šlechtice Horáce Peudyce. Konflikt jeho syna Jiřího s rodinnými tradicemi je sice vyřešen smírně, ale Galsworthyho ironie je sarkasmus a zejména pronikavý realistický pohled odhalují naprosto přesvědčivě prohnilost anglických "venkovských sídel". 45 svazek edice Klubu čtenářů... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1956 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
The Country House, 1926
více info...
Přidat komentář
Příjemná Galsworthyovská klasika. Konzervativní a staromilský Horác Pendyce, jeho odevzdaná a přesto silná žena i lehkovážný syn krásně vykreslují atmosféru své doby. I když mě knížka neupoutala tak jako moje oblíbená Sága, bylo to hezké počtení.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Věřím v svého otce, v jeho otce a v otce jeho otce, stvořitele a udržovatele mého panství. Věřím v sebe a v svého syna a v syna svého syna. Věřím, že jsme stvořili naši vlast a že ji zachováme takovou, jaká je. Věřím v naše tradiční školy, zvláště v ty školy, které jsem navštěvoval. Věřím v lidi společensky mi rovné a věřím ve venkovské sílo. Věřím ve věci tak, jak jsou, až na věky věků. Amen.
Někdy se může stát, že podobnost mezi otcem a synem zůstává dlouhá léta utajena, a teprve když rozkladné síly ohrožují články řetězu, který je navzájem váže, vydere se podobnost na povrch a působením ironie přírody se pak stává hlavním faktorem zkázy principu dědičné posloupnosti, jemuž dříve sloužila jako mlčenlivá a vysoce důstojná záminka.
Další z Galsworthyho mistrovských děl. I kdyby se dalo říct, že dějově je to téměř o ničem, tak přesto jsem se od toho nemohl odtrhnout. Opět precizně vykreslené charaktery postav, britský venkov popsaný jak na dlani, ale především - ten příběh je napsán tak věrohodně a s takovou jistotou, že se z něj stává i v roce 2012 napínavé a neobyčejné čtení. Příběh se motá kolem hrozícího rozvodu, dnes by se řeklo nic pozoruhodného, ale v Anglii na konci 19. století to byl hotový skandál, který dosahoval astronomických rozměrů, obzvláště ve vyšší společnosti.
Autorovy další knížky
| 1972 |  Moderní komedie |
| 2001 | Sága rodu Forsytů 1-3 |
| 1991 | Sága rodu Forsytů I. díl - Vlastník |
| 1956 |  Venkovské sídlo |
| 1970 | Tmavý květ |
Knihou jsem se musela ze začátku hodně prokousávat, částečně i proto, že jsem četla značně historické vydání. Znovu bych se so ní nepustila, přesto, že mám historické romány hodně ráda. Zápletka mě moc nezaujala, v dnešní době je už úplně neaktuální a z pohledu dnešní doby spíše úsměvná.