Zlaté časy
Anne Jacobs
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407053/bmid_zlate-casy-W5U-407053.jpg
4
417
417
Venkovské sídlo série
1. díl >
Když sedmdesátiletá Franziska krátce po pádu Berlínské zdi navštíví bývalé rodinné panství Dranitz ve východním Německu, kde vyrůstala, je rozhodnutá zůstat tady už natrvalo. V pohnutých časech 2. světové války musela její rodina venkovské sídlo na příkaz sovětské okupační správy opustit. Touha po domově však Franzisku nikdy neopustila. Společně s vnučkou Jenny se snaží vrátit starobylému venkovskému sídlu dřívější lesk. Přitom se jí vynořují vzpomínky na bezstarostné dětství, na ztrátu rodičů a sourozenců, i na první velkou lásku, Waltra Iversena, kterého jí vzala válka. Když se náhle dozví, že je Walter naživu, začne rozplétat příběh, který by mnozí raději nechali spát…... celý text
Literatura světová Pro ženy Historické romány
Vydáno:
2019
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Glanzvolle Zeiten, 2017
více info...
Přidat komentář
Pěkná oddechovka, trošku předvídatelná, ale příjemná. Další díl ale číst nebudu, takto ukončené mi to stačí.
Kniha je čtivá, moc se mi líbila. Mám ráda když se minulost prolíná s přítomností. Hodně emotivní příběh, jdu na druhý díl.
Líbilo se mi prolínání dvou období a zápal Francizky opravit staré rodné sídlo. Poučila jsem se z pohledu západu a východu po pádu zdi i pátrání po minulost. Ale jinak knize chyběl ten správný spád. Hodnotím spíš jako oddechové čtení.
Deník Elfriede je nejlepší část celé knihy.
Měla jsem očekávání, která nebyla naplněna, ale úplný propadák kniha není. Od autorky jsem četla Hortenziovou zahradu a první díl Kavárny U Anděla. Tentokrát ale nemohu hodnotit tak vysoko.
Po přečtení anotace jsem se začala těšit na milostnou linku , a také na to, jak se bude opravovat sídlo. Milostné linky jsem se nedočkala, tedy ne té, jakou jsem očekávala. To vlastně přišlo až ke konci, a na můj vkus to bylo až moc odbyté. Měla bych ale brát v potaz, že jsou ještě dva díly. A co se týče renovace sídla, tak to také nebylo dle mých představ. Ve finále se vlastně v knize nic než oprava sídla neřešilo.
Co bych ale chtěla vysoko vyzdvihnout je deník Elfriede. Rozhodně se jedná o nelepší
a nejsilnější část celé knihy. Zde mě kolikrát mrazilo a chtělo se mi plakat. Autorka zobrazila pohled na válku z jiné perspektivy. To se jí moc povedlo.
Na další díly se určitě chystám, ale že bych se nějak extra těšila, to nemůžu říct.
K vánocům jsem dostala třetí díl a chtěla jsem si připomenout nejdříve předchozí. Opět se mi to moc líbilo.V románové podobě je napsaná historie Německa před a po 2 světové válce, sjednocení Německa, vztahy Němců k sobě,rozdíly a mezilidské vztahy kde láska nesmí chybět.
Asi červená knihovna, ale příjemné čtení, na které brzy zapomenu. Body dávám za zajímavé informace z přelomových osmdesátých a devadesátých let minulého století a o mezilidských vztazích znovu sjednoceného Německa.
Mě zaujala kniha stejně jako Pánský dům.Nemůžu říct, že by jedno bylo lepší než druhé.
Po přečtení 1. dílu bych řekla, že se mi to líbí víc než Panské sídlo. Bavily mě obě dějové linky. Velmi zajímavý byl náhled na události po skončení války, vztahy mezi lidmi i chování ruských vojáků k Němcům. Stejně zajímavý byl i popis odlišnosti mezi západními i východními Němci po sjednocení.
Čtivá, oddechová kniha. Ideální na dovolenou. Líbily se mi obě dějové linky
(audiokniha) Zpočátku jsem se nemohla do knihy zaposlouchat, bylo to zdlouhavé a nudilo mě to, ale jsem ráda, že jsem vydržela. V momentě, kdy se začala prolínat současnost s minulostí, nabyl příběh na síle, vtáhl do děje a pustil až na konci.
Trvalo mi, než jsem se začetla, ale nakonec mě příběh pohltil a hurá jdu na druhý díl. Téma druhé světové války jsem nikdy nečetla a líbí se mi, jak jsou popsány osudy lidí, jak se vlivem událostí utváří jejich charakter.
Nějak jsem se nemohla úplně začíst, ale povedlo se a pak už děj krásně ubíhal. Příjemné čtení a ráda se pustím i do druhého dílu.
Knihu jsem četla kvůli autorce na základě její předchozí tvorby. Její styl se mi líbí, hlavně prolínání se současné a historické dějové linky. Historická část popisující život šlechtického rodu von Dranitzových byla úžasná, napínavá, bohatá, strhující. Frídin deník skvěle umocňoval děj. Současná linie se mi tolik nelíbila, ale myslím, že za to nemůže autorka, ale současný způsob života jako takový, který nemám ráda. Baronesa Franziska je silná žena, přes všechny životní útrapy, všechna čest. Neumím si představit jak tohle všechno je možné zažít a do pokročilého věku si zachovat důstojnost a odvahu do znovuvybudování zdevastovaného rodinného sídla. Na začátku bylo pro mě trochu těžké sledovat prolínání a přeskakování děje, ale nakonec to šlo samo. Moc pěkná kniha, těším se na druhý díl.
Tato kniha mě velice mile překvapila. Chtěla jsem nějaký krásný román, který mě vnese i do minulosti a musím za mě říci, že to kniha splnila.
Tohle bylo moje první setkání s autorkou, takže nemůžu porovnávat třeba s Panským domem, ale setkání to není určitě poslední. Příběh Franzisky se mi moc líbil, a to jak vyprávění z války tak i z devadesátých let. Je to navíc i zajímavý pohled na válečný i poválečný život v Německu a na vztahy mezi východními a západními Němci po pádu Berlínské zdi. To jsem ani nečekala. Poslouchala jsem jako audioknihu načtenou Kamilou Špráchalovou, která mě příjemně dějem provázela. Já se na Dranitz určitě ráda vrátím.
Neskutečně dojemný příběh o tom co bylo, mohlo být a nakonec nebylo. Smutný příběh, který mě dostal. Další díly ale číst nebudu, jeden díl mi stačil.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) milostné romány společenské romány ságy rodinná tajemstvíAutorovy další knížky
| 2017 |  Panský dům |
| 2018 |  Panský dům a jeho dcery |
| 2019 | Zlaté časy |
| 2020 | Nová doba |
| 2019 | Hortenziová zahrada |
Kniha se mi moc líbila, je oddechová, dobře se čte, děj se moc pěkně rozvíjí i s návraty do minulosti, je zde hodně emocí, ale osobně se mi více líbil spíš Panský dům.