Věřit v šelmy
Nastassja Martin
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496370/bmid_verit-v-selmy-GKk-496370.jpg
4
31
31
Viděla jsem příliš jiný svět šelmy i příliš lidský svět nemocnic. Ztratila jsem své místo, hledám meziprostor. Prostředí, kde bych se zotavila. Vše začíná, když na francouzskou antropoložku Nastassju Martin (1986) zaútočí na Kamčatce uprostřed zamrzlé sopečné krajiny medvěd, a zanechá ji se zraněným obličejem napospas ruským a francouzským nemocnicím, samotnou na cestě za uzdravením narušeného těla v od nynějška hluboce otřeseném světě. Specialistka na animismus arktických populací tak zažívá na vlastním těle to, co dosud zkoumala: zborcení hranic mezi člověkem a zvířetem, hroucení bezpečných limitů, do nichž se uzavíráme, a nutnost čelit bezprostřední divokosti a proměně. V tomto strhujícím autobiografickém vyprávění, čerpajícím z antropologie i šamanismu, s námi sdílí svou cestu do neznáma. Nastassja Martin je také autorkou studie Les âmes sauvages. Face à l’Occident, la résistance d’un peuple d’Alaska (Divoké duše. Rezistence aljašského lidu tváří v tvář Západu, 2016), a podílela se na vzniku několika dokumentárních filmů o kamčatských Evenech. Věřit v šelmy je její první román. Francouzské vydání (2019) se již dočkalo mnoha dotisků, bylo oceněno cenami François Sommer a Mac Orlan a přeloženo do několika jazyků.... celý text
Literatura faktu Sociologie, společnost
Vydáno: 2022 , NeklidOriginální název:
Croire aux fauves, 2019
více info...
Přidat komentář
Bom žorno, literární magistr je zpět!
Jelikož hraju Red dead Redemption 2 už pár let, vím moc dobře, jaký to je setkat se s medvědem někde v lese. Stačí si pamatovat jednoduchou poučku: jestli je hnědej, tak zdrhej, jestli černej, seš mrtvej. Tadle buchtička co napsala knížku Věřit v šelmy potkala černýho medvěda a z nějakýho důvodu to přežila. Respekt. Já málem umřu i při tom, když sedím dýl než hodinu a mám se zvednout.
Bohužel, tahle knížka není žádnej survival, což sem si myslel, že bude. Čmafítu dovezou do ruské nemocnice a to bych se bál asi víc než medvěda. Tam jí dají do huby nějaký šrouby a během toho už se z ní pomalu začíná stávat nějaká ezobabka, která jede šamanský hlemzy o tom, jak je teď propojená s jiným světem, kde žijou šelmy. Mě v mládí kousla doga, ale že bych čuchal k patníkům nebo prdelím ostatních psů, to se mi nikdy nestalo. Asi jsme se tolik nepropojili. Následuje popis francouzských nemocnic, kde ji chtějí dát jinou destičku do huby, což je přirovnáno k studené válce mezi Západem a Východem. Mám takovej pocit, že tadle paní vidí nějaké symbolické poselství i ve štrůdlu. Aby nebylo málo propriet, které fakt nesnáším, začnou se v knize vobjevovat její sny a to mě teda vomejte. Sny přeskakuju ještě rychlejc než reklamy. Oceňuju, že jsou v knížce zmínění Artaud a Quiqnard, ale to je asi tak všechno.
4/10
Věřit v šelmy
Zajímavá věc. Hodně mne nadchla. To jakym způsobem autorka myto, filozofo, psycho či analyticky nazira svět, je mi absolutně blízké a srozumitelné. Líbí se mi její nenasilny zpusob propojení akademického myšlení s tím pravěkých. Mnoho jiných by řešilo takové trauma klasicky lékařem a antidepresivy. Tady je nastinen způsob postavit se démonům čelem a sám, podobně jako medvědovi. Množství různých i hodne hlubinnych reflexí je v tomto případě adekvátní situaci. A toto nenadálé, výjimečné postavení autorky, tedy ze muze uvažovat tolik o sobe a jedne situaci stále dokola v různých niternych konotacich aniž by to bylo vzhledem k závažnosti události zbytečné tlachani, je využito téměř beze zbytku. Mimo to oceňuji rovinu vědomí, která je schopná si poctivě ale pozitivně obracet na první pohled tak výrazně negativní událost.