Tiché dívky
Eric Rickstad
Vermontský cyklus série
< 2. díl >
Provokativní, ambiciózní a nezapomenutelný příběh si zamilují čtenáři Iana Rankina, Joa Nesboho a Grega Ilese. Když Frank Rath odevzdal odznak detektiva, myslel si, že už se vraždami nebude muset zabývat. Stal se soukromým vyšetřovatelem a v zapadlém městečku v severním Vermontu sám vychovává dceru. Jednoho dne je však u silnice nalezeno opuštěné auto a zdá se, že jeho majitelka, krásná mladá dívka, zmizela beze stopy. Během vyšetřování Rath odhaluje nejtemnější stránky lidské duše. Mladé ženy se záhadně ztrácejí jedna za druhou a policie se snaží přijít na to, co dívky spojuje. Ratha trápí vlastní násilná a bolestná minulost a znovu zjišťuje, že zlo číhá všude, i v malých, zdánlivě idylických městečkách — a nikdo není v bezpečí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , HostOriginální název:
The Silent Girls, 2014
více info...
Přidat komentář
Velmi čtivá detektivka. Poslední stránky byly dost napínavé a upřímně se mi od stránek špatně odtrhávalo. Rozuzlení sice nebylo nějaké překvapivé, i přesto mě ale kniha bavila. Jsem spokojená a dávám 5 hvězd.
Povedená mrazivá detektivka kterou jsem přečetl během 3-4 večerů a dokázala mně u sebe udržet vždy o hodinu víc než jsem chtěl a namísto spánku jsem si říkal ještě jednu kapitolu, ještě jednu.... Pokud toto kniha dokáže, je to to nejlepší a všeříkající hodnocení které přehlídne i nějaké to malé minus které ve výsledku prominete a zapomenete.
Kniha se mi moc líbila a určitě můžu všem doporučit. Jen doufám, že už se brzo dočkáme pokračování.
Knížka se mi moc líbila. Příběh postupně graduje a když už si myslíme, že všechny záhady a tajemství jsou vyřešeny objeví se další ... Už se těším, až si přečtu pokračování příběhu :)
Dobrý detektivní román odehrávající se v bezútěšném, nehostinném, mrazivém a temném prostředí severního Vermontu. Strávila jsem s knihou pár příjemných večerů, no nějaké hlubší stopy ve mně příběh nezanechal...Pro milovníky detektivek je to ale jistě vhodné čtení.
Velice zdařilá detektivka, která se čte svižně a de facto sama. Postrádala jsem sice takové to popadání dechu, které přivádí napínavé situace, ale i tak jsem si četbu užila.
Chvíli mi trvalo než jsem se začetla, ze začátku tomu úplně chyběla šťáva. Ale pak, paráda, docela překvapivé rozuzlení, i když onen pachatel mi nesedl od začátku jeho objevení na scéně. A konec, ten byl šokující! Tleskam a těším se na pokračování!
Celkem slušná detektivka, opravdu povedená obálka, ale co se týká detektivek, znám lepší i horší..., 4 hvězdičky
Při čtení určitého žánru knih si čtenář v hlavě utvoří představu o tom, co by skvělá kniha v daném žánru měla obsahovat. Jestli se nějaká detektivka přiblížila mým představám, jsou to právě Tiché dívky. Najdete tu naprosto všechno, sympatického soukromého detektiva, kterému vulgárnější mluva nedělá problém, městečka obklopená lesy, kde se zastavil čas, spousta odpudivých postav a několik ztělesnění zla. Největším plusem je ovšem pocit znepokojení, budete si říkat kdo, nebo co za tímhle může stát. Na zadní straně obálky je napsáno: Román Tiché dívky je vermontský Temný případ. Já můžu než souhlasit a mám obrovskou radost, že mi nějaké dílo připomíná mou milovanou televizní sérii. Jo a i obálka je perfektní, doufám, že další díl je na cestě.
Nezbývá mi nic jiného než napsat "páni!", jak tohle mám jednoduše popsat? Tolik událostí, propletení a nepropletení, že jen těžko můžete říct o čem to celé je v pár větách.
Skvěle se to čte, opravdu promyšlené, zajímavý děj a události. Nebudete se nudit a s radostí ji doporučuji dál. Akorát to není pro člověka co nemá rád mnoho vulgarismů, protože v této knize se s tím nikdo nemaže. Cítím v kostech pokračování, každopádně bych za to byla ráda!
Skvěle napsaná detektivka! V napětí Vás udrží od začátku do konce. Skutečně bylo těžké se od ní odtrhnout, zhasnout světlo a spát. :o)
Kniha se moc dobře četla, stránky ubíhaly svižně. Co se týče děje, bohužel mě už jen tak nic nepřekvapí. I tak bych knihu k přečtení doporučila.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány americká literatura venkov
Čekáš, ale dočkáš se?
Proč jsem zvolil takový název své recenze? Jednoduše proto, že čtenář přes dobrou polovinu knihy čeká na nějakou větší akci, větší napětí a tak se nabízí otázka, zda se těchto věcí vůbec dočká. Odpověď prozradím o něco později. Prvně se budu věnovat prostředí, ve kterém se děj odehrává. Líbí se mi jeho zasazení do malého městečka. Funguje jako důkaz, že zlo číhá všude, ať už jste ve velkoměstě, maloměstě, na moři, na poušti ať už jste prostě kdekoliv. Samotnou duši a atmosféru onoho maloměsta dokázal Rickstad sepsat podle mě dobře. I samotný popis veškerého prostředí se povedl. Nebyl moc popisný a ani nijak odbitý. Vyhovoval mi i jazyk, kterým je kniha psaná. Často se autor sice uchyloval k vulgaritám, ale to mi vůbec nevadilo. Nejsem žádný puritán a místy to knize přidalo alespoň na drsnosti a bohužel to mnohdy bylo potřeba. Jinak se zde objevuje jak spisovný tak i hovorový jazyk a celkově je v obou variantách zvládnut dobře, ale žádné obrovské jazykové veledílo na druhou stranu nečekejte. Jako ideální řešení mi přišlo pak i střídání kratších kapitol s těmi delšími. Pár vět napíšu i k postavám. Ty se mi zrovna moc nelíbily. Hlavní postava detektiva Ratha je dalším typickým představitelem novodobých knižních detektivů. Sice člověk na správné straně, ale často až moc moralizující, se zdravotními problémy, bojující s minulostí, která se mu prolíná do přítomnosti. I toho alkoholu se pan detektiv napije, ale alkoholik není. Dále jsem si k němu docela dlouho vytvářel vztah. Ostatní postavy bych ohodnotil průměrem. Neurazí ani nenadchnou. Osobně bych pak uvítal jejich sepsání do větší hloubky. Rozsahově jsme zase na tom klasickém rozsahu, který tato četba mívá. Tady konkrétně 430 stran. Samozřejmě dodám i pár slov k samotnému ději. Ten byl napínavý, čtivý, strhující, ale až za samotnou polovinou knihy. Věčná to škoda. Být kniha napínavá od samotného začátku a nebo alespoň od první čtvrtiny textu, tak je z Tichých dívek strhující a skvělá detektivka. Takto bohužel spadá do pásma šedivého průměru. Někomu to však takto může vyhovovat a samotná první polovina knihy zase není až tak špatná, že by její čtení bylo hotové utrpení. Útěchou pak knize může být pak alespoň to, že byť špatně začala, tak alespoň skvěle skončila. Závěr je totiž skvěle vygradovaný, dává smysl a celkově do děje skvěle zapadá. Na úplný závěr pak klasické hodnocení knihy. Tiché dívky hodnotím 60 %. Jak jsem už psal, tak velká škoda té první poloviny knihy. Takto Tiché dívky řadím mezi to horší co jsem z kriminálek za rok 2016 četl a spadají u mě do oblasti průměru, ale to už jsem psal také.