Tiché dívky přehled

07.01.2023

Prvních 200 stran nic. Pak něco, co nebylo vůbec napínavé. Děj se snažil být radoby opředen nějakým tajemstvím, kdy to vždy Rathovi unikalo. Ale co mu unikalo se čtenář málokdy dozví. Jako detektiv v moderním světě hodně zklamal, byla to vykradačka jiných detektivek. Spoiler: Ale je dobré, jak Rath fungoval pořezaný, s proraženou lebkou, omrzlými prsty a ztrátou krve, prostě borec :D

07.01.2023

Neuvěřitelné! Jako by tento díl napsal někdo úplně jiný. Kniha nenavazuje vývojově na předchozí díl, autor nechává na čtenáři, aby pochopil, co vše se změnilo. Na scéně zůstávají víceméně detektivové Rath a Testová a v knize už se konečně neřeší soukromá domácí hysterie Testové a vzájemné soupeření těchto dvou postav. Od prvních stránek je děj akčnější, drsnější. Zůstávají nedostatky z dílu prvního, především neučesaný, přeskakující děj, avšak nikoliv retrospektivně, ale spíše zmateně. Třeba, že vlastně do role soukromého očka vnutí Ratha Testová, pak z děje zmizí, a objeví se až při stavění slavobrán. Přitom policistka je zde jen ona. Ona je vyšetřovatel.
Co mě na této knize docela vytáčí, že mají policisté, ať už v tomto díle Rath vystupuje jako soukromé očko, vypnuté telefony nebo hlasovou schránku. Nebo že Rath prostě nezvedne při vyzvánění telefon. To je, dle mého názoru, v prostředí, kde se vraždí, diletantismus hrubého zrna.
Další věc, která mně velmi, ale opravdu velmi vadí již od první knihy, že všichni v přímé řeči mluví jak pražská galérka z dob rady Vacátka. Ať je to vrah, právník nebo lékař, všichni se vyjadřují jak lopaty v desáté cenové skupině. Otázka, zda se tak děje už v originále nebo jen v překladu?
Ano, tato kniha je určitě záživnější než její předchůdkyně, a řekl bych že téměř nesrovnatelně, ale že by mě osobně uchvátila, to opravdu nikoliv.