Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
A dne sedmého... série
< 2. díl >
Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat v prostředí lidí, kteří jsou úředně potvrzenými „blázny“. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
Veronika Decide Morrer, 1998
více info...
Přidat komentář
Veronika se rozhodla, že už jí život nemá co nabídnout - všechny dny měla stejné, protože je takové chtěla mít ..... U této knihy je asi opravdu nejdůležitějším poselstvím to, že s blížící se smrtí si člověk teprve pořádně uvědomí, jak moc chce žít.
Coelho nezvládá konce svých knih. Po neuvěřitelně stupidním závěru Alchymisty přišel předvidatelný a příliš čitelný závěr zde.
Na knize oceňuji snad jen začátek, kdy jsou popsány pádné a přesvědčivé argumenty pro ukončení (nejen) Veroničina života. Následující pasáže jsou nezáživná slátanina s naivními bláboly a nezajímavými postavami.
Zhruba v polovině odloženo. Znovu si říkám, že život je příliš krátký a knih je příliš mnoho na to, abych ztrácela čas s něčím, co mě nebaví...
Coelho, jak dlouho jsem jej odkládala, tak moc jsem byla zklamaná. Třeba je to jen špatným výběrem knihy. Zhruba tuším, co měl autor za záměr a kam chtěl svého čtenáře dovést, nicméně zvolil formu, která je - alespoň pro mě - naprosto nevyhovující. Prostředí psychiatrické léčebny dobré, ale tam to končí. Příběh vlastně neexistuje, postavy jsou ploché a Veronika prochází tak prudkým vývojem sebeuvědomění (bez jakéhokoli vnějšího zásahu), že mě nakonec rozčiluje ze všeho nejvíce. Takže v příběhu chybí vlastně všechno - myšlenka, příběh, ponaučení, spíše se jedná o jakési náhodně pospojované glosy a filozofické úvahy, které postrádají hlubší smysl.
Z této knihy mě nejvíc zaujala myšlenka "Vědomí smrti v nás podnítí vůli k životu".
A o tom ta kniha byla.
Můj bože,
tohle je prostě nádhera, skvělá kniha, strašně mě bavila, od začátku do konce.
Myslím, že ji určitě přečtu ještě minimálně 1x! Doporučuji ji i jako první knihu od Paula!
Překvapivě dobré. A to dokonce velmi. Po mediálně profláknutém a pro mne vlastně prázdném Alchymistovi mám pocit, jakoby šlo o knihu od jiného autora.
Originální námět a úvahy o smrti, depresích a smyslu života ukazující na zřejmý paradox, že mít se dobře, automaticky neznamená, být šťastný.
Dobře uchopené téma pro ty, kteří chtějí přemýšlet a třeba i polemizovat.
Kniha kterou jsem si v sestnacti koupila na zaklade doporuceni jedne starsi kamaradky. Tenkrat to byla snad ma neoblibenejsi :-)
Zajímavý příběh pokládající otázky, kdo je blázen a co je vlastně normální. Existuje nějaký smysl života? Co dokáže člověka znovu nastartovat, když už se domníval, že všechno je zbytečné a nic, co by za to stálo, už ho nečeká?
Kniha mne nadchla hlavně svým poselstvím.. co všechno v člověku může probudit věta ve smyslu "zemřete během pár dnů". Myslím, že to dokáže vlít život do žil nejednomu člověku. Je to taky o nalezení sebe sama a boji proti depresi..
Tato kniha mi v jednu dobu mého života přišla úplně úchvatná a dlouho jsem se s ní stotoznovala, resp. s hlavní hrdinkou. Filmové zpracování ale mě zklamalo????
Asi jsem si příběh načrtla už v hlavě a film byl jiný ???? Nicméně se mi tato smutná kniha líbila ????
Hlavní hrdinka Veronika má svého života ve 24 letech dost a po neúspěšném pokusu se zabít skončí v sanatoriu, kde víceméně řeší odpověď na otázku z obálky „Kde je hranice mezi šílenstvím a zdravým rozumem, mezi odlišností a normalitou?“ To si možná někdo někdy řekl každý z nás…… Ani ona ani další postavy mi nepřišly extra výjimečné nebo zajímavé. Když nic jiného zvláštní rozuzlení v závěru knihy a myšlenka ošetřujícího lékaře „vědomí smrti v nás podnítí vůli k životu“ přece jen dalo smysl přečtení této knihy.
Knihu jsem přečetla, hlavní pointu jsem nezapomněla, ale připadla mi taková jednoduše napsaná, tenká.
Mám rád knihy z filozofickým přesahem a hlubší myšlenkou,ale tady si nemůžu pomoct, přišlo mi to příliš okaté.Kniha se mi četla poměrně těžko,a u některých pasáží jsem dokonce ani neudržel pozornost.I přesto všechno mi některá místa uvázla v paměti (král a studna,kravata, Bůh a rajská zahrada), celkově jsem však spíš zklamán,o čemž svědčí i to,že jsem se těmi 160ti stránkami prokousával 4 dny,i když je to knížka v podstatě na jedno odpoledne.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno psychiatrické léčebny brazilská literatura Slovinsko inzulin astrální projekce
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Kniha se mi líbila.... Pohled do nitra lidské duše...