Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
A dne sedmého... série
< 2. díl >
Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřnítouhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat v prostředí lidí, kteří jsou úředně potvrzenými „blázny. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny. Paulo Coelho (1947) Paulo Coelho, který je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů dnešní doby, uveřejnil své knihy v 168 zemích v překladu 80 jazyků, jejich náklad přesáhlpočet 150 milionů výtisků. Rodák z Rio de Janeira svou literární dráhu začal jako dramatik, textař, novinář a scénárista. V roce 1987 prošel Svatojakubskou cestou. Rok po této pouti napsal Mágův deník. V následujícím roce vydal Alchymistu. Od té doby Paulo Coelho nastoupil dráhu, která z něj učinila jednoho ze tří nejprodávanějších autorů na světě. Z bohatého kaleidoskopu jeho děl Tympanum dosud vydalo audioknihy Alchymista, Poutník – Mágův deník, Čarodějka z Portobella, Vyzvědačka, Nevěra, Veronika se rozhodla zemřít a Jedenáct minut. Lenka Šestáková (1973) Od dětství se zabývala divadlem a sólovou recitací. Po studiích na pražské DAMU, obor činoherní herectví, čtyři roky působila v Divadle v Celetné. V letech 2000–2016 byla členkou činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kdevytvořila řadu nezapomenutelných rolí (Varja z Višňového sadu, Nevěsta z Krvavé svatby, Sylvie z komedie Sylvie, Marjanka ze hry Prezidentky, Beatrice z Mnoho povyku pro nic, Anna Boleynová ze hry Ženy Jindřicha VIII., a další). Zabývá se také pedagogickou činností a v současné době vede své vlastní studentské divadlo.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2017 , TympanumOriginální název:
Veronika Decide Morrer, 1998
Interpreti: Lenka Šestáková
více info...
Přidat komentář
Velice dobrá kniha ze začátku docela nudná ale asi v polovině se to hezky rozjelo a začalo mě to velice bavit
Kraťounká kniha, která má však tak nějak hlubší přesah. Moje první přečtená Coelhova kniha, ale rozhodně ne poslední. Doporučuji všem.
Po prvních stránkách mě kniha přestala bavit, ale kousla jsem se a četla jsem dál. Zhruba od poloviny už to nabralo trochu větší spád a bylo z toho o něco příjemnější čtení, doplněné o několik hezkých pasáží, kdy se člověk opravdu zamyslí nad životem. Přesto knnihu hodnotím hůře než Alchymistu, který se mi zalíbil opravdu dost. Pro budoucí čtenáře této knihy - Alchymista je spíše o víře ve vlastní příběh a cestu, o tom, že člověk v životě může něco dokázat, vlastně cokoliv:) Veronika je spíše o podstatě a smyslu života jako takového, řeší zde více fundamentální otázky, proč žít. Kdybych si ji přečetla dříve, možná by mě zaujala více, dnes už o životě svou představu mám a Veronika mi tedy nic nového nedala. Ale hezký příběh, to určitě:) Za čtení rozhodně stojí!
nedocetla.nezvladla jsem ty pocatecni depky.Prekvapilo me to, Coelha miluju, ale na Veroniku jeste asi neni muj cas. Proto nehodnotim.
Po velmi dlouhé době kniha, kterou jsem nedokázala dočíst. "U řeky Piedra..." byla fajn a Veronika měla na databázi tak velké hodnocení, proto jsem se tolik těšila, ale bohužel. Nedočetla jsem, skončila jsem ani ne před půlkou knihy. Proto také nebudu hodnotit.
Třeba se k ní časem vrátím.
Od Coelha som citala zatial iba tuto knihu a Alchymistu. Tato sa mi pacila o cosi viac. Aj ked Coelho je manipulativny autor. Manipuluje citatela na prijimanie jeho vlastnych myslienok.
Pribeh nebol nijako extremne uzasny, styl rovnako, hodnotim skor na zaklade skryteho podtextu a pocitu, ktory vo mne kniha vyvolala. Citanie stalo za to, a to aj napriek tomu, ze ma Coelho svojim pisanim a vnucovanim vlastnych myslienok dost rozculuje.
Moje hodnotenie: 82%
"Tiše prožívala svůj Přítomný okamžik, aby prostor uprázdněný nenávistí zaujala láska. Když pak nastala ta pravá chvíle, obrátila se k luně a na její počest hrála sonátu - a věděla, že ji luna poslouchá, pyšní se a budí u hvězd žárlivost."
Někde jsem četla, že Coelho má být symbolem filozofie dneška. Pak se možná nechceme namáhat moc přemýšlet. Coelho tlačí na laciné struhy, brnká nám v tónu všelidově dostupného mysticismu a dělají mu problém přívlastky. Je to totálně bestsellerový materiál, což nemyslím v dobrém, myslím to tak, že si široké publikum může na chvíli přijít myslitelsky až osvíceně, zatímco se do něj vsakují jedové ampule patosu. Moderní člověk neztratil touhu po duchovní spáse: zde leží, jen si vystřihnout odstavec a nalepit na nástěnku. Nechte kolovat.
"Co je to opravdové já?"
"To je to, co jste, ne to, co z vás udělali..."
"Je vážné se lišit?"
"Vážné je nutit se k tomu, aby byl člověk stejný jako druzí."
"Dvě nejtěžší zkoušky na duchovní cestě jsou trpělivost čekat na správnou chvíli a odvaha nepocítit zklamání z toho, s čím se setkáváme."
Když jsem četl tuto knihu, všem to přišlo úsměvné (jmenuju se Veronika). Nebylo.
Komentář píšu zpětně, ale i když to nebyla bůhví jaká senzace, na tuhle knihu jsem nezapomněla ani po takové době. Líbilo se mi to hlavně z důvodu těchto různých "citátů", které mi něco daly. Pamatuju se, že konec mne překvapil a vlastně jsem ho ani moc nečekala, jak tomu u jiných knížek bývá. Tak trochu happy end, který mě i mrzel, ale jinak docela fajn. A myslím, že je to jedna z jeho nejlepších knih, jak tak koukám.
Veľa ľudí Coelha odsudzuje, vraj sa jedná o pseudofilozofické bláboly, ale podľa mňa je to fajn spôsob, ako aj priemerného čitateľa motivovať k premýšľaniu nad ľudstvom, k premýšľaniu nad citmi a vzťahmi. Coelhove diela v sebe obsahujú, podľa môjho názoru, silné humanistické myšlienky s tým, že nakoniec dobro vždy zvíťazí...aspoň teda na krátku dobu ;)
"Všechen ten chaos v našem světě pramení z přemíry pořádku - společnost má stále víc pravidel a zákonů na obcházení těch pravidel - a nových pravidel na obcházení těch zákonů ... a lidé se pak bojí vybočit z toho neviditelného řádu, který řídí život všech."
... zákony holt nebyly stvořeny k tomu, aby řešily problémy.
Žijeme ve světě spoutaném pravidly a konvencemi, ale mohli bychom bez nich žít? Ať už se podíváme do historie na jakékoli společenství, které lidé vytvořili, najdeme mnoho stále stejných institucí, řídících se stále stejnými (podobně založenými) pravidly, jako jsou: láska, manželství, tabu, obchod, ale také např. homosexualita, šílenství, incest apod. Lidé prostě bez pravidel neumí žít, vždy a stále znovu si nějaká vytvářejí. Společnost, tak jak ji chápeme, není bez pravidel možná. Ovšem to, jaká pravidla to budou, která uznáme za obecně platná a kterými se budeme řídit, je už na nás, a to i přesto, nebo možná právě proto, že jsme při jejich vytváření podmíněni zvyky a konvencemi, neméně důležité je také vědět, že to víme.
Jak už jsem uvedla u knihy Ďábel a slečna Chantal, série "A dne sedmého ..." patří, spolu s Alchymistou, mezi to nejlepší, co Coelho napsal.
Ze začátku mi knížka připomínala spíše "Coelhův průvodce psychickými poruchami" a obtížně jsem na stránkách hledala příběh. Pak jsem ale způsob vyprávění přijala a ke konci knihy jsem se přistihla, jak přemýšlím nad spoustou témat v knize nakousnutých a jakou mám radost ze života. 3 hvězdy za to, že mě kniha obohatila filozoficky, ačkoliv to nebylo nijak závratné literární dílo.
K této knize jsem se dostala díky svým přátelům, kteří mi ji darovali na narozeniny a jsem za to neskonale vděčná. Je to moje první kniha od Paula Coelha a díky ní jsem si pořídila další. Musím uznat, že číst celou dobu o něčem a očekávat, že víte jak to dopadne a autor vás na konci vytrhne z vašeho přesvědčení mě totálně dostala. Nevěřila jsem vlastním očím, ale byla jsem šťastná. Řádky jsem nehltala jako u jiných knih, ale přesto jsem si z ní odnesla hodně.
Díky knize jsem si řekla, že se podívám i na film - trvalo mi pět minut než jsem film vypla a řekla si: "Tak tohle rozhodně NE!"
Moje první přečtená kniha od Coelha. Má osobitý styl vyprávění-je neobyčejně poutavé a moudré. Přesto mi v té knize chybí větší jiskra, i když určité fáze příběhu jsou vynikající. Jen podotknu, že závěr jsem v průběhu četby předpokládal, nicméně nakonec byl podán velice elegantně. Doktora Igora, i přesto, že je psychiatrem, si musí čtenář oblíbit. Kniha je to útlá, ale určitě potěší každého, kdo má rád špetku tajemství a miluje příběhy o lidech, kteří hledají v životě své správné místo.
Dlouho jsem nevěděl zda 4 či 5 hvězd, ale podařený závěr mě správně utvrdil. Povedené dílo i s přeskakováním na jiné než hlavní postavu. To co jiní např. Robin S. Sharma povídají dokola v několika knihách a někdy i trochu násilně, je zde krásně a lehce ukázáno na emocionálním a atmosferickém příběhu ze speciálního prostředí. Vše do sebe pasuje, vše je tak jak má být a člověk by snad četl zas a znova. 9/10
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno psychiatrické léčebny brazilská literatura Slovinsko inzulin astrální projekceAutorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Ze začátku se mi kniha četla hůře, ale od poloviny byla velmi zajímavá a napínavá. Určitě doporučuji všem, kteří mají rádi Coelhovy knihy a pracují na osobním rozvoji :)