Vesmír jako na dlani
Christophe Galfard
Cesta prostorem, časem a ještě dál. Christopher Galfard si předsevzal představit laickému čtenáři současné fyzikální vědomosti, týkající se jak mikrosvěta, tak vesmíru, jehož jsme součástí. Využil lidské představivosti, která je každému dána, a popisuje a vykládá složité fyzikální pojmy a mechanismy pomocí obrazů a vizuálních představ. Přenáší čtenáře na počátek vesmíru i do nitra atomu, bere je na cestu rychlostí světla, spouští se s nimi do černých děr – a čtenář se přitom ani nemusí zvednout z křesla. Jeho text je nabitý informacemi, a přitom čtivý, věnovaný komplikovaným otázkám moderní vědy, a přitom plně přístupný i laikům.... celý text
Literatura naučná Vesmír Přírodní vědy
Vydáno: 2016 , Argo , DokořánOriginální název:
The Universe in Your Hand
více info...
Přidat komentář
Skvěle kombinovaný výklad s ilustračním vyprávěním. Proletíte se až na začátek vesmíru, okoštujete rychlosti blízké rychlosti světla, nebo se zmenšíte natolik, abyste poznali svět elementárních částic. A nechybí protivná tetička.
Autor v úvodu knihy píše, že se vynasnaží, aby ji nikdo nemusel odložit, protože ji nerozumí. Tak já jsem asi první, který to na straně 140 vzdává, neboť tomu, co popisuje autor, nerozumím a ačkoliv je to beletristicky pojaté, těžce mě to nebaví. Možná to bude tím, že mi fyzika nikdy nešla, nemám matematické ani logické myšlení a nebo jsem úplně mimo cílovou skupinu. Začátek byl fajn, vyprávění o Slunci a galaxiích bylo super, ale jakmile se začaly řešit atomy, gravitace a časoprostor... Sorry, to fakt ne.
Hodně moc se zvětšuji, zmenšuji, cestuji rychleji než světlo a jsem v jednom okamžiku zároveň mrtvý i živý. Pak mě potká robot s trubkou vystřelující částice, řekne co a jak a já zjišťuji, že vím „vše“. Tož takové to čtení je. Beletristicky zjednodušené, čtivé, ale i informačně hodnotné.
Doporučing pro všechny zvědavé vesmírné začátečníky a kvantové roboty.
doporučil bych pro starší děti, výklad je psán kontaktovou formou se čtenářem a výrazně beletrizován, což mi čtenářsky nesedí ani u populárně naučné literatury
Jako kluk jsem někdy míval zvláštní kosmické sny, ve kterých jsem nad sebou viděl kroužit celý vesmír. Ten mystický zážitek mě ochromoval a zároveň do sebe vtahoval a naplňoval úžasem. Tato skvělá kniha mi tyto dětské sny připomněla. Autor je empatický a entuziastický průvodce, který vás doslova bere za ruku a vede vás až k hranicím představivosti, v závěru až za její pomezí. Je to kniha psaná nejen hlavou, ale i srdcem. Je to oslava lidského ducha nejen na úrovni intelektu, ale také fantazie. Vlastně tak trochu i báseň o vesmíru. Pokud se na ni chystáte, doporučuji přečíst co nejdřív, protože bude nevyhnutelně rychle stárnout. Ale už teď zcela zásadně promění váš pohled na realitu. Jsem nadšený a poděkováním v závěru až dojatý...
Ale jo. Zacatek skvely. Pak uz na me prilisnr komplikovanosti a mozna slo zjednodusit? Pripadne se jeste vice zabyvat obrovskymi velikostmi a prirovnani ve vesmiru, ktere jsem predevsim vyhledaval. Ale i tak palec nahoru. Vice takovych knih.
Netuším, jak kniha působí na někoho, kdo o dané problematice ví víc než jen málo, ale pro mě to bylo, jako kdyby mě Galfard vzal za ruku a provedl mě do země za zrcadlem... a pak do další... a další.
Můj mozek se (želbohu pro mě) mnohým informacím vzpíral a já si připadala jako debil, jak se gluony a kvarky a struny odrážely od jeho stěn, lítaly tam jako dětičky v nafukovacím hradu a úplně jako ony zase vypadávaly ven, ale věřím, že kdybych knihu četla ještě jednou a pak ještě jednou, má potenciál vštípit základní poznání i takovému humanistickému pařezu, jako jsem já. A já bych si to všechno konečně zapamatovala na dýl, než jen do další kapitoly.
Přesto se i tak autorovi podařilo něco mi do hlavy - naprosto nenásilně! - vměstnat a já jsem za to nesmírně vděčná.
Kniha je čtivá, velmi dobře přeložená (rozhodně po jazykové stránce, případné chyby - pokud by tam nějaké mohly být - v terminologii neposoudím) a pro každého zájemce o fyziku, jenž ji ne a ne pochopit už na gymnaziální úrovni, ideální. (Plus je na konci překrásné věnování.)
Pokud vás zajímají základní principy Vesmíru a neoplýváte značnou znalostí vzorců a odborných názvů, je tohle určitě ta správná volba. Velice pro laicky a názorně napsáno.
Já se nemohu úplně ztotožnit s nadšenými komentáři:
Kniha je určitě psána velmi poutavě, avšak s přílišnou snahou a zjednodušování a poněkud "laciné" myšlenkové "experimenty". Je sice hezké, že v knize je jen jedna rovnice (E=mc2), ale není to (Antone Pavloviči) málo? :)
Obávám se, že mnoho z toho, co autor prezentuje jako "fakt" je ve skutečnosti jen domněnka ... a tento filosofický rozměr knize chybí!
Tak za prvé: při četbě této knihy jsem si připadal jako kosmický kříženec psychonauta a silozpytonauta. Myšlenkové experimenty sice nejsou mojí silnou stránkou, autor se však (zcela právem!) holedbá, že čtenář knihu neodloží z důvodu, že by jí neporozuměl. Nelze než souhlasit. Napsáno svižným jazykem srozumitelným i pro zvídavé laiky. Kniha evokuje velmi názorné až plastické představy těžící ze zapojení vrozené fantazie. Za druhé: Tato vydařená spektakularita jeví drakonickou snahu zanedbat kovaný matematický aparát a - dlužno dodat - že se jí to do jisté míry i daří. Nemalou zásluhu na tom má i skutečnost, že všeho všudy toho o vesmíru víc nevíme, než víme, takže kolosální výpadek matematiky zas až tak nebolí a my můžeme směle - i když laicky - teoretizovat na fantazijní bázi. A za třetí: Tato kniha je hodna chvály. Po všech stránkách. Až na jeden nešvar. Jeví tendenci ke stárnutí. Po pravdě - je mi upřímně líto a velmi mne mrzí, že taková aktuální lahůdka je v současném dynamickém světě vědy po čertech náchylná k pomalému zastarávání. Člověk by si při tom pomyšlení zrovna přál, aby se zastavil čas a texty zůstaly v platnosti napořád. Krásně by se to znovu četlo za dva za pět za deset let... a ani by mně nevadilo, že by byla škoda zastavit tak zvaný "pokrok" ve vědě (ty uvozovky proto, že nikdo neví kam vlastně věda kráčí a jaký je toho všeho finální smysl). Ale dost už bylo filozofie. Já sám si odnáším lépe utříděné a vyjasněné myšlenky o všehomíru. Jasných pět hvězd.
Zatím asi nejlepěí nebo jedna z nejlepších populárně naučných knih o Vesmíru. Dozvíte se tu opravdu skoro všechno o současném poznání Vesmíru, jeho vzniku, vývoji a o různých hypotézách, které by mohli ovlivnit (nebo již ovlivňují) astrofyziku a astronomii. Anglický originál vyšel v roce 2015, takže se dá říct, že se jedná o nejaktuálnější informace v knižní podobě. Astrofyzika a astronomie je velmi dynamická věda a neustále se vyvýjí, takže například to, že u Proximy není žádná exoplaneta, jak píše Galfard, už neplatí. Ale to je v rámci knihy zanedbatelný fakt. Většina informací stále platí a asi ještě nějakou dobu platit bude. Kniha je dobře napsaná a většina informací je i pro laika lehce pochopitelná.
Četl jsem celkem dost podobných knížek (Hawking, Gott, Greene atd.) a Vesmír jako na dlaní mi přijde jako nečtivější a nejlepší. Ale je to do značné míry dáno tím, že je také (psáno 3. 11. 2016) nejaktuálnější.
V prvom rade musím priznať, že som na začiatku nečakal, že sa kniha bude uberať spôsobom, akým sa uberá. Pri kúpe som očakával najmä rozprávanie o makrosvete, teda hviezdach, planétach, hmlovinách a možno okrajové zmienky o čiernych dierach či veľkom tresku. Ono to tam všetko aj skutočne je, ale v oveľa hutnejšej forme a vyrozprávané nie rečou astronóma, ktorý sa na tieto veci pozerá ďalekohľadmi, ale rečou teoretického fyzika, ktorý vidí veci odohrávajúce sa aj nad viditeľným makrosvetom, ale zároveň aj veci z mikro- či kvantového sveta. A o to viac som bol ohúrený. Autor našiel za mňa perfektný balans medzi popularizačným jazykom a hardcore vedou. Takže na viditeľné vesmírne objekty sa síce v tejto knihe pozriete, ale najmä tými najmenšími, resp. najväčšími mierkami, aké sú vo vesmíre možné. A možno aj nemožné.
Super, knihu som si veľmi užil a to beriem do úvahy aj tú otravnú tetičku...