Vesmír versus Alex Woods
Gavin Extence
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164547/bmid_vesmir-versus-alex-woods-FEj-164547.jpg
5
130
130
Alex Woods si uvědomuje, že jeho život nezačal zrovna konvenčním způsobem. Vyrůstá jen s matkou, která je navíc jasnovidka, a je mu naprosto jasné, že za to tu a tam schytá od kluků nakládačku. A ví taky, že se někdy můžou přihodit i ty nejnepravděpodobnější věci – má jizvu jako důkaz. Zatím ale ještě netuší, že ze setkání s mrzoutským samotářem, vdovcem panem Petersonem, vznikne nečekaně přátelství, v němž se naučí, že člověk v životě dostane jen jednu šanci. A že se musí rozhodnout co možná nejlíp.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , ArgoOriginální název:
The Universe versus Alex Woods, 2013
více info...
Přidat komentář
Alexi Woodsovi neuvěřitelné události změní život. V opačném případě by byl, jak sám říká, jiný člověk. Měl by jiný mozek, s jinak propojenými neurony, jinak fungující a tento příběh by nám nemohl vyprávět. Nebylo by co. A to by byla škoda.
Úvodem autorova citace : Kniha je skvělý způsob, jak sdílet myšlenky. A autor knihy nám předkládá několik okruhů, kam se můžou i naše myšlenky „zatoulat“. Můžete se zastavit nad trefným popisem jednostranné orientace škol, nad kategorizaci jinakosti a následné šikany, nad dílem Kurta Vonneguta, kterého jsem zatím nečetla, ale po tak excelentním rozboru jeho díla budu, až po stěžejní myšlenku práva každého z nás dělat vlastní morální rozhodnutí. Takže je to hodně o morálce a příběh Alexe, zastávajícího pozici určitého média, je vše propojeno v důmyslný celek. Našel přítele, formuloval své zásady založené na sdílených lidských hodnotách, našel své já. A sám říká : stál jsem pár kroků stranou, se železoniklovým meteoritem v ruce. Jako vždycky, když jsem ten velmi studený a těžký, čtyři a půl miliardy starý kus asteroidu držel, cítil jsem se v bezpečí, ukotvený k něčemu podstatně většímu, než jsem já sám.
Velmi zajímavě pojatá kniha, určitě stojí za povšimnutí. Osobně bych ji zařadila do povinné četby pro naše teenagery.
Tato kniha je hodně nevšední a přitom úplně obyčejná. Je to kousek nebe na zemi v úplně jiném podání a z jiné perspektivy. Autor je výborný vypravěč. Zachytil magii nás samotných a v nás samotných zcela nemagickym a přesto krásným způsobem. Můžeme to nazývat jak chceme ale poselství té knihy je neoddiskutovatelné. Jedinou její slabinou je to že končí.
Jako první jsem od pana Extence četla Potíže s empatií (také s tématem očekávané smrti) a musím říci ,že bez nadšení z této knihy bych se trochu dlouhým a pro mě málo uvěřitelným rozjezdem s meteoritem těžko prokousala. Pak už dostanete, co jste čekali: vážné téma zpracované s porozuměním, vtipem, dojetím a špetkou moudrosti k zamyšlení. Jsem zvědavá, jestli i další autorova kniha bude o smrti. Každopádně už se na ni těším.
Mělo to hodně věcí a rozhodně to stálo za to. V knize jsou krásné myšlenky do života, hlavní hrdina je 110% klaďas, který má tak silné morální zásady, že mu je nerozmluví ani tvrdá šikana ve škole (když už jsme u toho - počkejte si na jediné sprosté slovo, které hlavní hrdina řekne - stojí to za to a stál jsem celou tu dobu za ním). Ale... Při svém hledání jsem našel autora, který umí lépe pracovat s životem, ale také s napětím, lepším načasováním a úžasným koncem, takže tato kniha je těsně pod vrcholem mého žebříčku.
Ze začátku jsem byla ke knize dost skeptická. Hlavní postavy mi přišly až neuvěřitelně mimo - nejvíc matka s věšteckými schopnostmi. Ale potom jsem si na jejich výjimečnost zvykla a právě jejich atypičnost mě bavila. Příběh samotný ubíhá pozvolna a nutí k zamyšlení. Na Alexe Woodse jen tak nezapomenu.
Kdo má rád Meanyho Owena zároveň rád chytá v žitě, bude tuhle knihu mít rád. Nic napsané zbytečně, každá věta posouvá děj, který je laskavý, občas filozofující a nebo tragikomický. Jen mi bylo líto, jak rychle jsem ji přečetla :)
Knížce bych vytkla jediné, a to že od určitého okamžiku je další děj značně předvídatelný.
Naopak oceňuji, že navzdory ne příliš veselé zápletce je příběh líčen bez zbytečné srdcervoucnosti, takže nehrozí, že budete při čtení potřebovat kapesník. Pravda, možná je to dané tím, že hlavními postavami nejsou milenci, ale jen jeden protivný stařík a teenager s neobvyklými zájmy, matkou a epilepsií. Nicméně ve výsledku tato kombinace funguje velice dobře a o zajímavé situace není nouze.
Je to výborná knížka, ale na plný počet jít nemůžu. Je to všechno až příliš načančané, očekávatelné a poplatné současné době spotřební tragicko-komediální literatury "ze života". Najdete tu smích a slzy, lásku a nenávist, život a smrt... slyšíte ty pindy, jak to pěkně ezo zní? Jasně, přeháním, ale víceméně je to tak. Na mnoha místech jsem se s gustem zasmál, ale znovu říkám - ta očekávatelnost děje mě ubíjela. Zkrátka a dobře - výborná oddechovka, která rozhodně neurazí, ba naopak občas přijde s hlubokou myšlenkou. Zasloužené čtyři.
Nepatřím do cílové skupiny mladších čtenářů, ale byla jsem zvědavá. Úvodních cca 100 stran s meteoritem se mi trochu vlekly, ale od setkání s panem Petersonem to bylo jako s Popelčiným oříškem. Vyloupl se z toho opravdu hezký, jemně vtipný příběh o přátelství a důstojném umírání. Už jen za odvahu vybrat si tak těžké téma a nesklouznout k lacinému melodramatu si autor a knížka zaslouží vysoké hodnocení. Nemluvě o složené poctě Kurtu Vonnegutovi.
Neuvěřitelně perfektní kniha, autor má nesmírně povedený styl psaní. Jedním z motivů knihy je smrt, kterou autor krásně zpracoval do čtivého příběhu.
Hodně jsem se na ni těšila a nakonec i předčila má očekávání. Trochu bych vytkla to,že příběh začíná koncem,takže v určitou chvíli děj postrádá takové napětí,ale chápu,že o tom tato kniha primárně rozhodně není. Jinak můžu jen doporučit.
Po delší době kniha, která mě ke svým stránkám doslova přikovala. Velmi hezky a rychle se čte. A příběh? Nabízí zajímavý pohled na smrt. Knížka ukazuje o co vlastně člověku v jeho posledních dnech jde a rozhodně není nudná nebo přehnaně sentimentální. Doporučuji k přečtení...
Alex Woods byl prima.prijemne čtení o přátelství dvou odlišných jedinců, kteří si toho vzájemně mnoho dali. Mohu jen doporučit.
Alex Woods je výjimečný v mnoha ohledech. Nejen díky kuriózní nehodě, která ho potkala v 10 letech, či na jeho věk celkem neobvyklé zálibě v exaktních vědách, především astronomii, ale hlavně díky své čisté duši. Vesmír si pro něj uchystá nejedno překvapení a on se k nim staví po svém: s neochvějnou logikou i smyslem pro humor, a pokaždé věrný svým morálním zásadám. Jeho příběh o ryzím přátelství je silný, dojemný a krásný, a jako takový i nesmírně osvěžující.
Nádherná kniha a netradiční námět - o umírání a smrti. Po přečtení jsem byla hodně zasažena a začala přemýšlet nad tématem, které v naší společnosti nepatří právě mezi small talk. Knihu mi doporučila maminka, která při sledování seriálu Život je p(l)es prohlásila, že na něj kouká proto, že je o starých lidech a umírání, a ona už k tomu má blízko :-). Knížka mi pomohla uchopit to, nad čím její vrstevníci možná již běžně přemýšlejí a co je pro nás zdánlivě daleko, i když se nás to týká. Doporučuji čtenářům, kteří chtějí být "hluboce zasaženi", jak mi napsala kamarádka, které jsem titul doporučila.
Jak už zde bylo zmíněno, i mně Alex připomínal některé postavy z dříve čtených knih. Především to byl Christopher z knihy Podivný případ se psem a Don z Projektu manželka. Celkově to je sympaťák. Vžila jsem se do jeho postavy... skoro jako bych ho i znala, jako kdyby byl mým reálným kamarádem.
Bez něj bych nevěděla, kdo je Kurt Vonnegut, jaký je rozdíl mezi meteoroidem, meteorem a meteoritem a Geschwindigkeitsbegrenzung by bylo španělskou vesnicí. I z toho důvodu musím říct, že mi ta kniha něco dala. Nejen fakta..
Nejvíce mě zaujalo asi posledních 80 stran, kdy se rozvíjí ten smutný příběh s panem Petersonem. Nevím, jak ostatním, ale mně se tento příběh četl strašně pomalu, táhl se, i přesto na něj však budu vzpomínat jen v dobrých barvách ;)
"S knihou jsem si nepřipadal jako vězeň světa, který se smrskl na pár metrů čtverečních. Opustil mě pocit, že se nemůžu hnout z postele ani z bytu. Vlastně, říkal jsem si, jsem vězněm jen své mozkovny, a to není zase tak zlé. Můj mozek, s malou pomocí mozků jiných lidí, mě dokáže přenést na některá pěkná zajímavá místa a vytvářet nejrůznější báječné věci. Došel jsem k názoru, že můj mozek - navzdory jeho nedostatkům - koneckonců není to nejhorší místo na světě, kde lze strávit čas."
Nádherná kniha ....... velmi citlivé téma; musím říci, že jsem se dozvěděla spoustu věcí o euthanasii i vesmíru... což bych od sebe nikdy nečekala, že tato témata mne zaujmou takovým způsobem. a za to děkuji této knize
Štítky knihy
přátelství prvotina anglická literatura genialita společenské romány epilepsie meteorityAutorovy další knížky
| 2013 |  Vesmír versus Alex Woods |
| 2017 |  Potíže s empatií |
| 2024 | Hledání Phoebe |
Na knihu som narazila náhodou a som nadšená. Príjemné, vtipné a dojemné čítanie. Alex je zaujímavý chlapec a jeho život, názory a konanie ma veľmi bavili.
A navyše som sa čo to dozvedela o vesmíre a fyzike:)