Vesnice / Anton Ubožák

02.06.2019

Vesnice

Jak jistě všichni víte, narodil jsem se na vesnici, takže umím sbírat mandelinky, hledat kamení na poli, trhat kopřivy, jíst rohlík s maggi a šestkrát týdně přežít průjem. Nejsou to skills, s kterýma jdou platit bills, ale nestěžuji si. Abych si trochu připomněl odkud jsem vzešel, zakoupil jsem Vesnicu a pustil se do čtení.

Ta je o tom, že se narodí mladá čmafítas a jelikož její máma hodí exit z dálnice jménem život, čmafítas se přichomejtne do rodiny, kde jsou všichni barbar Conan, takže ji lupou pohlavky od nevidím do nevidím, což je v Rusku něco jako u nás chodit do školy. Jelikož čmafíta nepije vědro vodky k snídani a je tím pádem jediná střízlivá na dvacet verstev okolo, všichni ji nenávidí a dávají ji to sežrat. Vše vyvrcholí tím, že jí najdou ženicha, kterej ji ani nechce, takže jen co jí upeče dortík v podbřišku, hned ji pošle pro vodu, kopřivy, šrot a další vesnický acesorís a na cestu ji zdarma přibalí slunce seno a pár facek.

Mít malou věc, která jen slintá a kadí, tedy psa nebo dítě, není jednoduchý a tak se čmafíta blokne a přestane mluvit. Tady už drámo trochu vrcholí a já to tu utnu, protože nemám auto a tím pádem ani spojlery. Jen řeknu, že konec je tak hořký, že by ho ani pornoherečky nespolkly. Za tuto morální devastaci dávám 9/10.

Druhý příběh o ubožákovi se sice taky povedl, ale ve světle předchozího martyria to bylo jen tak 7/10. Celkem tedy 8 bludišťáků