Seržant
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243742/bmid_serzant-243742.jpg
4
368
368
Realita světa obyvatelného lidmi je křehká, síly chaosu, magií živené nestability, nadány vlastní inteligencí číhají na sebemenší příležitost, jak zvrhnout rovnováhu ve svůj prospěch. Zákony lidí jsou neúprosné a ne vždy spravedlivé, vše je podřízeno jedinému: zachovat svět. Hranice střeží vojáci a ti i přes nejmodernější techniku a nejsofistikovanější válečnou magii umírají často a rychle. Navíc, ne vždy nebezpečí přichází zevnějšku. Nezapomeňte, musíte dobře vědět, co použít – zda meč, zákopnickou lopatku, velkorážnou karabinu nebo svůj mozek. Zmýlit se nesmíte ani jednou, protože v tom případě jste mrtví.... celý text
Přidat komentář
Po létech čtu znovu celého Žambocha, a tak nevynechávám ani oceňovaného Seržanta. Knihu čtu už potřetí, je pravda, že je občas trochu neučesaná, ale parádní je především její atmosféra. Problémem může být překvapivě množství nápadů, které často nejsou úplně dotažené a potřebovaly by více prostoru. Na druhé straně pak zase děj příjemně ubíhá. Také jsem celkem překavepen negativními recenzemi.
Knihu jsem přečetla během víkendového pobytu v lázních mezi procedurami. Je příjemně čtivá, plná vojáků, zbraní, magie a vztahů. Na konci "dobro" porazilo zlo, ale happyend se nekonal :)
Jedna z prvních, co jsem od něj četla a hned láska :) Výborná záležitost, asi nejsem náročný čtenář nebo nemám přehnaná očekávání, ale komentáře níže nechápu. Za mě 1 *
Sežrant sem, sežrant tam, no nekup to. Dojem? Cosi neutrálního. Ne, že bych se vysloveně nudila, spíše se mi střídaly jaksi silně nadšené (spojení techniky a magie? žúžo!) a silně otrávené dojmy (zmatenost, přeheroizovaný hrdina, jakási neucelenost příběhu). Od Žambocha odrazena nejsem, ale asi bych se nalákala více, kdybych si jako čtecí premiéru vybrala cosi jiného.
Mno, na Žambocha jako celek slabota....ale jisté pasáže nepostrádají švih na který jsme zvyklí....
Ako kazda kniha pana Zambocha, aj tato malo celkom charakteristicky dej, akcia, sex a dobrodruzstvo urcite nepostrada. Spojenie magie a vojenskej discipliny bolo zaujimave. Avsak, zaporna postava bola lahko precitatelna od zaciatku som vedel kto je Lancelotov nepriatel. Zo zaveru som bol sklamany dufal som iny koniec, ale to len podla mojho nazoru, kazdy podla svojej chute. Tak tiez Lancelot mi pripadal take dvojca Johna Kovare, kto necital tak sa dozvie v knizkach JFK. Samozrejme ako zatial vsetky knihy od pana Zambocha co som zatial cital, odporucam precitat. :)
Po knihe som siahol v rámci Čitateľskej výzvy, v dobe prvého vydania mal Žamboch akurát 30tku, tak sa mi hodil do plánu. O Žambochovi som čo to počul, prirovnávali ho ku Kulhánkovi, tak som bol zvedavý a počkal som si nejakých 15 rokov, než som si niečo od neho prečítal. Popravde, neviem prečo ho prirovnávajú ku Kulhánkovi. Možno preto, že pletie sci-fi žáner spolu s fantasy prvkami dohromady a je z toho guláš, kde military zložka je pomerne ľahko stráviteľná, no meče sa k tomu rozhodne nehodia. Román Seržant je výborne čitateľný, ale pritom chudokrvný a priamočiary príbeh. Celkovo vzaté, kniha ma pobavila, čo malo aj byť jej účelom, ale žiadny zázrak to nie je. V rámci "výzvy" však neľutujem.
Lancelote, musím ti vyjádřit obdiv, překvapil si mě.
Sametový, smyslný hlas. Vnímal jsem jí jako zářivě černou figuru, zbožňováníhodnou modlu, a zápasil s touhou pokleknout u jejích nohou. Buď na mě seslala kouzlo, nebo mě jako člověka, který obětoval člověka, černá přitahuje............
Mistr Žamboch by mě možná taky překvapil, a já bych mu vyjádřil obdiv, ale má to háček. Velmi podobný příběh totiž napsal již tři roky před touto knihou. Byl to první díl série John Francis Kovář.
Obsahoval totiž skoro to, co je v tomto příběhu. Krásné ženy, sex a erotiku, čaroděje, kouzla, přesouvání v časové linii, krev, souboje a dobrodružství.
A tak jsem si místo Lancelota vložil JFK a zjistil jsem, že mě tento příběh moc neoslovil.
Vlastně jsem byl tak trochu naštvaný za to, že Miroslav Žamboch zkopíroval sám sebe.
Měl jsem chuť na pořádné ostré pivo a dostal jsem jen vlažnou polívčičku.
V příběhu jsem nezpozoroval nějaký velký rozdíl od předlohy JFK a tak jsem se chvilkami i nudil. Pravda, kdo nečetl JFK tomu bude připadat příběh perfektní. A on vlastně je perfektní, je více propracovaný než jeho předchůdce.
Proto jsem také dal tři hvězdy místo dvou.
Malá ochutnávka: Tři dny bez deště představovaly pro Joudzou neobvykle dobré počasí. Postavil jsem se k oknu a pozoroval velké kapky roztřikující se o zem. Pršelo tak hustě, až vytvářely mlžní koberec z vodní tříště........
Naštěstí je příběh jen takovým doplňkem mezi dalšími knihami mistra Žambocha a existuje spousta jeho příběhů s jinými pravidly, než zde. Možná by se dalo i konstatovat, že opakování je matka moudrosti, ale naštěstí byl pan spisovatel natolik moudrý, že lehce pozměnil linii příběhu a vsunul ho do jiného času. Jenže JFK je agent, který neustále cestuje časem, a zde řečený Lancelot nikam necestuje. To je velký rozdíl. Je vlastně jedno, jak se všichni hrdinové jmenují, když chtějí jen jedno: Odejít vítězně, jako svalnatý hrdina se svou dívkou v náručí.
Ke konci, hlavně poblíž stránky 164, už je příběh moc nevěrohodný, nelogický a možná až brutálně krvavý. Vypadá to, že tady se pan Žamboch trochu zamotal a možná dumal nad tím, jak příběh zakončit. Nakonec to dopadlo, tak jak to dopadlo, ale má to spousty chyb.
CITÁT – V chuti jsem nerozeznal žádný rozdíl – bylo to pivo.
PS - Pašerák sice oficiálně vyšel v roce 2005, ale věřte, že byl napsán už v letech 2000 - 2002. Jen ještě nikdo netušil, že to bude první díl v sérii JFK.
Hned na úvod musím poznamenat, že tenhle kousek jsem zhltnul za den. Četlo se to parádně, ale po druhé půlce nastoupil typicky Žambochovský styl "přeboostování hrdiny zahájeno" a ztratilo to trochu šmrnc. V některých částech mi taky připadalo, že čtu mladšího brášku Ve službách klanu. Ale pokud se vám ještě nepřejedl typ- nepříliš inteligentní, ale silný hrdina sbalí dívčinu svých snů potom se něco podělá a on získá síly postačující ke zničení středně velké armády nebo malého kontinentu- tak si to určitě přečtěte. Stojí to za to.
Jak už bývá pro mě od Žambocha pravidlem, naprostá bomba. I když je lehce cítit, že jde o mladší dílo, kvality autor nezapře. Spojení magie a technologie sedí, naopak, svět a jeho zákonitosti jsou vymyšleny tak dobře, že by kniha mohla mít dvojnásobný rozsah. Nebo bych si z toho prostředí přečetl i další příběhy. Každopádně jsem od prvního k poslednímu slovu zadržoval dech (na stránkách, [!SPOILER!]kde hrdina zemřel[!SPOILER!], dokonce svíral pěsti), takže nemohu hodnotit jinak, než plným počtem.
Kdybych nevěděl, že je od Miroslava Žambocha, s naprostou jistotou bych tvrdil, že patří do světa Warhammer 40.000.
P.S. Dobře napsaná oddechová military sci-fi.
Seržant byla jedna z prvních knih, které jsem od Žambocha četl... předevčírem jsem si chtěl u knihy trochu odpočinout, tak jsem ji po letech vytáhl.... a zjistil, že už jsem ji úplně zapomněl, takže jsem ji zhltnul během několika hodin a příjemně se odreagoval.
Za mě rozhodně nejslabší Žambochova kniha, kterou jsem četla. To ale neznamená, že by byla vyloženě špatná, prostě mi jen trochu nesedlo jakým způsobem jsou zamixovány žánry a jak ten svět funguje. Ale na oddych dobré.
Sem tam mám potřebu si takzvaně "vymejt mozek" něčím nenáročným, čitelným a zábavným. A Seržant to všechno sakra splňuje, veškeré postavy jsou očesány až na dřeň, je jasné, kdo je kdo, žádné komplikované vztahy nebo úvahy. Lancelot je ryzí bojovník, odvahy má na rozdávání, stejně jako fyzické výkonnosti. Je to typický voják striktně plnící rozkazy, minimálně do doby, kdy není v ohrožení život jeho nebo jeho posádky. Královna je sexy potvora, schopná uhranout každého muže, Harp je žárlivej parchant, co nesnese konkurenty atd.
Jednoduché, přímé, nekomplikované, sakum prdum zábavné. Přesně takový příběh jsem teď potřebovala.
Další z Žambochových knih, která prekvapila, samozřejmě opet pozitivně. VÝBORNÝ příběh spojující military a fantasy.
Další důvod proč milovat Žambocha. Výborný těžko předvídatelný příběh. Skvěle dávkovaná akce, suchý humor a troška romantiky.
I na toho svalnatého hrdinu, odnášejícího svou dívku v náručí došlo, byť trošku jinak.
Jo a nezapomeňte, že "Nelson je ideální chvat na likvidaci nekromantů a jiných podobných lumpů".
Na obálku raději nekoukat.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2004 | Seržant |
Miroslav Žamboch stvořil v Seržantovi podivuhodný svět chaosu, magie, moderních zbraní, vojenských strategií a tajemných sil, usilujících o přetvoření všeho a všech k obrazu svému. Přestože tempo nikde neztrácí na své údernosti a dechberoucími sekvencemi se kniha jen hemží, po celou dobu četby jsem měl problém přijít Žambochovu pojetí militantní fantasy na chuť. Nemohu si pomoct, ale ve světech, ovládaných magií, vidím meče, dýky, krvežíznivá monstra, naduté bohy a neohrožené svalnaté bojovníky mnohem raději než parní tanky, rychlopalné gatlingy, ochranné štíty a armádní důstojníky, ať už jsou takoví nebo makoví. Jistě, i seržant Lancelot Giewitz sem tam použije proti svým protivníkům meče či holé pěsti, jenže v Joudzou to působí jako zpitvořený klon, násilím naroubovaný na základní matrici. Srovnával jsem se s tím opravdu těžko a klidně bych si ony šavlovačky odpustil, ale jinak musím přiznat, že jsem si Žambochovu jízdu užíval.