Válečník
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488212/bmid_valecnik-RTy-488212.jpg
4
171
171
Stará tajemství vyplula na povrch a přinesla s sebou zkázu pro celý lidský svět. Max Bronštejn se svou tankovou rotou v poslední chvíli opouští krvavou řež bratrovražedného boje dříve spřátelených armád a snaží se probít zpět do civilizace, aby přinesl záchranu, nebo alespoň naději na ni. Jediná cesta vede oblastmi, kde magie proměnila vše živé i neživé, kde člověk bez ochrany masivního pancíře nemá nejmenší šanci přežít. V zádech má tisíce pronásledovatelů vedených čaroději – pohrobky dávné minulosti. Na hrstce odhodlaných závisí osud světa lidí.... celý text
Přidat komentář
Dvě hvězdy a to tak, tak. Nejslabší díl této, už tak podivné série.
Nechci o tom více psát, snad raději zapomenout.
Pane Mirku, Mirečku, co mi to děláte?!... třetí díl už jsem nedočetl.... nenašel jsem důvod...
Od kvality 1.dílu, který mi připomínal autorovo nejlepší období, jde úroveň postupně dolů. Tady už to je to, co v posledních dílech Baklyho. Autor si vymyslí zápletku a pak ji dokola s malými úpravami opakuje. Tyhle vývoje ve spirále nesnáším už od školy, kdy jsme se učili o Marxovi :-). Přitom tam naznačuje dost možností, jak to zdramatizovat a zpestřit. Nic z toho bohužel nevyužije. A uříznutý závěr nezávěr to jen korunuje.
Na začátku jsem se trochu začal bát, když to vypadalo, že si v trojce zopakujeme druhý díl, jen v opačném směru. Naštěstí se to brzy zlomilo a většinu knihy provázelo stejné nadšení, jako předchozí dva díly. Bohužel až do konce ten pocit nevydržel.
Obecně nemám rád ty případy, kdy se kniha rapidně chýlí ke konci, ale příběh je stále v polovině předpokládaného putování. Většinou to totiž znamená, že autor pravděpodobně neměl vymyšlený konec a kniha bude utnuta jen kvůli již většímu rozsahu a nutnému zakončení. Případně, že příběh skončí naprosto nepředvídaným - a většinou poměrně špatným - koncem. Zde to při vší úctě k panu Žambochovi vypadá jako ten první případ. Připadám si tak "okradený" o čtvrtý díl. :) Nejen, že je to takto zakončeno velmi neuspokojivě, ale zůstaly nám tu i nějaké neukončené věci, které krátký epilog nepokryl.
Většinu času je to super kniha, subjektivně však tu hvězdu srazit musím.
Brala bych klidně ještě jeden díl, vůbec by mi nevadilo číst dál, jen kdyby měla poslední kapitola a epilog dalších 500 stran.
Někdo níž tu zmínil nelogičnost závěru - přidávám se k němu, taky bych byla pro, kdyby tam našli nějakou superzbraň nebo informace pro totální zničení. No nic, dočteno.
Nejslabší díl. V prvním bylo všechno nové a neotřelé, v druhém kopec tajemna a objevování, který mě nutil číst dlouho do noci.
Ale třetí... Prvních 200 stran jsme přečetl poměrně rychle za 2 dny, ovšem pak se to začalo táhnout a moc se mi do toho nechtělo. Hodně kaše. Sem tam nějake vysvětlení něčeho a totálně tragicky konec, kdy jsem si myslel, že mě šálí zrak. Ono ač mám snad všechny knihy od mistra Žambocha, tak tohle mě zklamalo dost. Ovšem celek mě neskutečně bavil. Dávám 3 a půl z 5. Je to škoda. Mohl ubrat vaty a přidat další díl...
(SPOILER)
Začnu-li nedostatky - nelíbí se mi, že celou trilogii neudržel nakladatel stejný formát. První kniha nejužší, ale zato s nejmenším písmem. Druhá kniha přinesla písmo pro starce, stovku stran k dobru, třetí kniha navíc ilustrace a tanky k titulkům. Nepůsobí to prostě kompatkně, a to mi esteticky vadí.
Dostatky - kniha se fakt četla sama (ale olbřímí písmo tomu dává dosti k dobru), takže 489 uběhlo rychle. Repetitivnost byla místy silná (myšlenkou končí kapitola, aby jí začínala další), na druhou stranu mi to asi pomáhalo se zorientovat ve jménech. V jedničce jsem se párkrát musel vrátit, jak jsem postavu z druhé či třetí kapitoly na konci už neznal. Konec je, jaký je, mě tedy trochu mrzí, ale když jsem byl na straně 460 a stále se nic nechystalo naznačit, že se chystá vyvrcholení, čekal jsem smrt všech. Rozhodně ne výhru. A ne tak trženou výhru. Pobavila mě i jména typu Jan Hammer a další, nevím, zda MŽ vybíral skutečné reálie, ale pasovalo to.
Jen stále váhám, zda se děj odehrává na Zemi, či nikoliv. Nebo je to svět Baklyho, o pár století později?
(SPOILER) Ještě mi to trochu leželo v hlavě a nechápu v té knize jednu věc. Proč se za nimi ženou jako šílení do toho údolí, proč se za cenu extrémních ztrát a co nejsilnější magie snaží, aby se do toho údolí nedostali? Vždyť je na konci jen ruina města, není tam žádná informační ani zbraňová výhoda, která by jim pomohla v boji. Nemůžou se dostat dál a to vzhledem k "paměti" symbiontů, musejí ti paraziti vědět. To mi na tom asi jediné nesedí. Kdyby je pronásledovali normálně tak ok, ale ženou se za nimi, jako kdyby tam byla rozhodujíci zbraň, co obrátí síly naprosto naruby, nebo kdyby tam byl návod jak je porazit. Nic prostě se jen dozvíme, že dál nemůžou, nic tím úprkem do údolí vlastně nezůstali a příčiny, proč se tedy paraziti tak přehnaně snažili za cenu nesmyslně velkých ztrát, vzhledem k tomu spěchu nejsou vůbec vysvětlené. To je asi jediné, co mi na tom zpětně připadá trochu škoda. Sice by se dalo říct, že o neprostupnosti na druhou stranu nikdo dopředu nic neví ... ale když oni si symbionti pamatují zpětně minulý život, tak by minimálně někdo z nich tohle musel vědět.
Na to jak parádní byly první dva díly, tak třetí díl dějově vygradoval a prakticky několikrát jsem četl dlouho do noci, protože jsem se od knihy nechtěl odtrhnout. Skvělé válečné scény, sem tam nečekaný zvrat a ten konec na závěr to je jako facka mokrým hadrem přes obličej. Ale naštestí tam byl ten epilog ;). Za mě hodně dobré čtení, které jsem si opravdu užil.
„Náš svět si prostě
musíme zasloužit,
dnes,
zítra,
každý den v budoucnosti.“
„Pokud nedokážeme nemožné, nemáme šanci.“
Válečník je někde na úrovni Seržanta. Věděl jsem do čeho jdu, protože dva předchozí příběhy se mi líbily. Avšak problém z Válečníkem je takový, že se „skoro“ celou knihu neděje nic nového. Opět jen cesta a nálezy, umírání a překážky. A pak je strašně moc rychlej konec a je konec. Chvilku jsem čuměl na poslední stránku a nechápal. Proč je všechno tak zdlouhavé, (každá kniha z trilogie má bezmála 500 stran) a najednou BUM, a ahoj čtenáři, tady to končí.
Malá ochutnávka:
Ve tmě jsem seděl u skomírajícího ohně a čekal na zprávy..... Měl bych studovat mapu, upřesňovat základní plán, pak plán B, když se něco zvrtne, plán C, pokud to bude ještě horší, a zamýšlet se nad tím, co uděláme, když všechno bude úplně jinak – plán D, až budeme v hajzlu....
V příběhu mi vadilo, že se několikrát opakuje fakt, který už čtenář zná. Jakoby se pan spisovatel bál, že to „cestou“ zapomeneme. Další zarážející věcí je, že se válečníci nejdříve bojí jíst (mají v podstatě zakázáno) jakékoliv jídlo nebo zvěř v Pustině a tady, najednou, už používají do jídla rostliny, houby a dokonce chytají ryby. Prý jsou na pohled v pořádku...hmmm. Vím, že je víc a víc pohlcuje magie, ale zdálo se mi to přinejmenším podivné.
Citát: Po vyčerpávajícím dni jsem přikázal vydat půl litru lihu na posádku tanku, sám jsem využil důstojnického privilegia a nafasoval koňak. Neptal jsem se, kolik ho ještě zbývá. Věřil jsem, že dokud se nezeptám, nedojde.
Avšak, co mě nejvíc zaráželo, je, že maj spousty super zbraní, tanky, obrněné vozy, transportéry a … nikde nejsou letadla nebo třeba jen obyčejná helikoptéra. Tento fakt je opravdu zarážející. Ale, nebudu jen záporný. Příběh se rychle čte, nikde nejsou nějaká velká hluchá místa, zažil jsem spousty dobrodružství a zajímavých nápadů. Celá trilogie plus „Seržant“ není sice pro všechny čtenáře. Ti „militantní“ si v tom určitě najdou to své a ostatní si užijou magickou cestu, stupňující se napětí a řešení problémů.
Citát: Nová zjištění bohužel vzbuzovala víc otázek, než poskytla odpovědí.
(SPOILER)
Ugh. Tuhle sérii jsem si docela užíval, a bavilo mě to i přes určitou repetitivnost, kterou tu zmiňují ostatní. Ale ten konec .. to si snad dělá srandu ne?
Co se sakra stalo? Celá knížka je detailní popis toho jak Kapitánova jednotka někam putuje a co všechno cestou potká a musí překonat. Detaily kdy člověk skoro vidí každý šutr co museli objet a co měl kdo k snídani a večeři. A když tam dorazí, tak se nic nestane a kniha končí stylem "a deset let potom všichni umřeli".
To je jak kdyby pán prstenů končil třetí díl před Horou osudu, s tím že následuje kapitola kde Sam na třech stránkách matně vzpomíná, že Frodo vlastně hodil prsten někam do lávy a pak všichni někam jeli. Konec šmytec, dál si to domyslete.
Může mi někdo vysvětlit proč? Nakladatel trval na tom že už je to moc dlouhé? Nebo to autora už nebavilo, tak to prostě zařízl?
Dávám pět hvězdiček, ale kdyby to šlo, tak je to o půl hvězdy slabší.
Nejlepší díl je to rozhodně a čte se mnohem líp. Příběh se věnuje už čistě tomu co má a to je akce. Dotažení mise.
Někdo tu psal, že se v příběhu omílá pořád dokola ta stejná omáčka a to je pravda. Nemění to ale nic na tom, že knížka je silně čtivá a je super!! :)
Moc se mi líbil finish, ikdyž za mě možná trošku rychlej..
Sice nejlepší díl z trilogie, ale nastavované kaše a neustále omílaných shodných informací je v textu pořád bolestivě mnoho. Přitom to namísto nafouknuté trilogie mohla být taková skvělá JEDNA kniha! Když si chci přečíst opravdu kvalitního poctivého Žambocha, musím sáhnout po některé z jeho knih napsaných před rokem 2015. Tehdy si ještě svých oddaných fanoušků vážil a nedělal z nich dojné krávy.
Tak dočteno a předáno dál do rodiny. trochu jsem měl obavy, Žamboch se poslední dobou dost opakuje a jako by se zacyklil... pokud to smím tak říci. Ale tohle je nový vzestup. Objevil se vyzrálý autor, který třímá v ruce lidské osudy, hrdiny nešetří a i děj mezi masakry je velmi dobrý ... možná že právě to je hlavní charakteristika knih. Takže, nadmíru spokuje. No a možná, že některý díl je trochu slabší, ale zaboha nevím který to je. Jedno z nejlepších jeho výtvorů. Howg.
Pět hvězdiček je málo! Za mě prostě naprosto parádní jízda, všechny knihy v této sérii, jenom mám výhrady k vlastnímu konci... WTF? To jako vážně konec na dvě tři stránky? Ale třeba se k tomu ještě autor vrátí... taky bych si klidně přečetl nějaké další knihy z tohoto "univerza". Mě se to líbilo, jako oddechové čtení před spaním nebo na záchodě, po těžkém dni v práci... dobrý. Zajímavý a čtivý mix techniky a magie.
Pro mě nejslabší díl ze všech 4 knih (když započítám i Seržanta). V podstatě to má pořád stejné schéma - útok, pár lidí umře, jede se dál, útok, pár lidí umře, jede se dál a tak pořád dokola. Zakončení jsem vydýchával asi hodinu a moc nechybělo a dal jsem jenom 2*. Po více než 1400 stranách udělat zakončení na dvě stránky stylem "po jedenácti letech" se mi taky nijak extra nelíbilo.
Za mě naprosto perfektní zakončení trilogie. Co musím pochválit je autorův talent na to, že každý díl měl rozdílnou atmosféru, přesto na sebe perfektně navazovaly. Každý díl měl jiné téma:
1: Inspirace mafií 30 let. Pašování chlastu ve světě ovlivněném magií. Plus trénink na vojenské akademii.
2: Transport do neznámého světa a jeho prozkoumávání. Dusná atmosféra neznáma, strachu z neviditelné smrti.
3: Zoufalý útěk a boj o přežití. Nemilosrdná řež od začátku do konce. Upřímně, trochu zbytečný epilog, ale chápu, že ukončit děj tak temně se moc nehodí. Hořkosladký konec přece jenom sedí lépe.
Se Žambochem nejsem seznámený tak dopodrobna, ale jeho tvorba je pro mě dobrá v tom, že narozdíl od spousty jiných autorů nemá imrvére pubertální hlášky a nesnaží se být vtipný za každou cenu. Je specifický a toho si cením asi nejvíc. Ač mu spousta lidí z mého okolí vyčítá, že jede pořád podle stejného mustru, já to moc nevypozroval. Jasně, některé knížky mají obdobný konec, ale zase každá má specifickou atmosféru.
Za mě palec hore :-)
Opravdu dost dobré, je vidět že MŽ opravdu píše dobře, vše jsem přečetl, jen škoda toho "rychlejšího" konce ve 3. svazku.
Je to opravdu jen shoda jmen ? Erik Maria von Mannerheim ? (EMR) ?
Doporučuji všem ke čtení....
DĚKUJI PANE SPISOVATELI!
Skvělá trilogie.
Ne tak skvělá jako knihy s Koniášem a Baklym, ale zase o dost lepší než Predátoři - i když ty mi stylem psaní připomíná.
V podstatě se jedná o roadtrip magickou "pustinou", v čase o několik století později po knize Seržant. Trilogie není ani tak temná, ani nabitá atmosférou jako Seržant, má však rozhodně svoje kouzlo, takže se od čtení těžko odtrhnete :-)
V tomto závěrečném díle zjišťujete, že ve hře je vlastně osud celého civilizovaného světa...
Díky, pane Žambochu, a těším se na další knihy!
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Musel bych se opakovat tak to všechno raději shrnu. Celá serie mě bavila a Žamboch tímto u mě povýšil :) I když Maxe vykreslil jako klasického ostříleného válečného tvrďáka, tak to s ním prostě nepřeháněl. Nenásilně do toho zapojil magii a hodně si cením, že zakomponoval do příběhu i stroje. Tanky v celé sérii dělají rozdíl mezi klasickým postapo tématem