Vetřelci - Hon na brouky
Jonathan Maberry
Osmnáct nových povídek světoznámých autorů nás zavede do vesmíru plného xenomorfů. Koloniální mariňáci se pouštějí na hon té nejděsivější kořisti, vetřelců, a platí, že buď zabijí, nebo budou zabiti. Krutý boj na ně čeká všude – v hlubokém vesmíru, na planetách vetřelců, v opuštěných vesmírných koloniích i v samotném hnízdě těch nejnebezpečnějších netvorů, proti kterým kdy lidstvo stálo. Povídky pro vás vybral známý editor Jonathan Maberry.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2018 , BaronetOriginální název:
Aliens: Bug Hunt, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
HSssss. Sss. SSSSSSSSS!
Let the BUG HUNT begin! Hon začíná, a držte si helmy, bude to pořádná jízda!!
Povídky jsou za mě parádně vyvážené a namíchané. Jednou jsou naši xenomorfští mazlíci v hlavní roli, jednou jen dotváří atmosféru a někdy zůstanou úplně stranou. Co mají ale všechny povídky společné?? noo?? NOOOO?? COASI! NAPĚTÍ které by se dalo krájet (ano, přesně jako tam mlha kolem Rákosníčkova rybníčku). Hltal jsem každou stránku, která mi prošla rukama. Někdy to bylo napjatým očekáváním co vykoukne za dalším rohem, podruhé zas sledováním nelítostné řežby, ze které na mě stříkala krev a kyselina!
Oceňuji originalitu povídek. V jedné budete sentimentálně vzpomínat na mistrovská filmová díla pokaždé, když na stránce uvidíte jméno známé postavy. Jindy naopak pustíte představivost na špacír hluboko HLUBOKO do vesmíru, kde ...počkej si .... TĚ NIKDO NEUSLYŠÍ KŘIČET! Ani jedno není tlačené na sílu a vy si říkáte, jestli to takhle nebylo, tak to tak MĚLO být!
Šťastných konců je po skrovnu a vlastně konců jako takových je velmi málo, ale to už je úděl povídek. Proč ne ... fantazie se roztočí na plné obrátky ... ne ... NA KURVA PLNÉ KURVA OBRÁTKY (promiňte ty silné výrazy, ale to je ten mariňácký žargon), když se na perfektně sešikovanou rotu mariňáků hrne hejno alíků temnou chodbou a vy úplně slyšíte, jak detektor pohybu vřeští jako spuštěný alarm v nákupním centru. Ze tmy vykoukne první ozubená potvora, zazní první salva z pulzní pušky AAAAAA KONEC! Dostal se z toho někdo?? Asi těžko ...
Jo, a abych nezapomněl ... Budujeme lepší světy!
DOPORUČUJI!
Povídková kniha ze světa Vetřelců se mi moc líbila. Nejvíc příběh s Burkem. Ale i ostatní příběhy měli něco do sebe a někdy se tam objevili i jiné příšery místo Vetřelců takže fajn změna. Knihu tedy mohu vřele doporučit každému kdo má rád kvalitní sci-fi příběhy.
Mě se tahle kniha líbila náramně a to jsem fandou Vetřelců od dětství díky matce. Povídky ať už filmové nebo knižní miluji. Jelikož jsou krátké a většinou nenudí než dlouhé romány a filmy. U téhle knihy tomu není jinak. Většina příběhů mne nezklamala, můj favorit je Temná matka kde jsem se dozvěděla více o minulosti postavy Burkeho kterého sem si oblíbila už ve filmu a tady ho docela lituji. V některých příbězích vetřelci nejsou a jsou tam místo toho jiné příšery což dodává knize na pestrosti. Nakonec ale sem se nemohla zbavit dojmu že ty nejhorší monstra jsmw my lidé a ty které si neseme v sobě. Naše touhy a strachy. Proto miluji sci-fi, nutí k zamyšlení nad námi samotnými. Knihu doporučuji všem. Navíc je za super cenu.
Darovanému vetřelci na zubatou mordu nekoukej a zajisté oceňuji, že manžel udržel v paměti můj kladný vztah k filmům ze série „Alien“. Nadšení se bohužel nekoná, sbírka je tématicky omezená na mariňáky a jejich boj s vesmírnými šmejdy. Málokterý spisovatel dokázal vytyčené hranice překročit libovolným dobrým nápadem, většina povídek nabízí tentýž scénář: bandu vojáků při střetu s agresivními emzáky. A je celkem fuk, jestli mají xenomorfové dvojitou tlamu a kyselinu místo krve, žerou kořist zaživa, případně ji flambují, malé nebo velké potvory, prostě se po nich střílí a je z toho vítězství či porážka.
Nad akční průměr se vyhoupla „Temná matka“, blíže seznamující čtenáře s osudem nechvalně proslulého Burkeho, zaujal pohled z druhé strany v pečlivě zpracovaném příběhu „Nebezpečná kořist“ a potěšilo mě setkání s Bishopem v „Rozbitém“. Největším zklamáním bylo mdlé „Vysvětlení“, Metličkou dlouhá léta milovaný desátník Hicks (a také Kyle Reese samozřejmě:-)) si zasloužil mnohem, mnohem víc.
Nenaštvalo, neuchvátilo, vyleptám sem 60%.
Na to, že povídky moc nečtu , tak za mně super . Knihu jsem zhltla raz dva , jako kdybych se dívala na mini filmy. :) Jako jo jasně, některé byly slabší, ale v každé antologii se najde pár slabších článků, ale i tak se i kniha moc líbila.
Je pravda, že těch příběhů bylo až moc. A že dost jich bylo nejen krátkých, ale až nudných.
K tomu jich bylo i dost vzdálených té filmové předloze. Jinak ale shledávám vcelku tuto knížku napínavou a zajímavou.
Koloniální mariňáci jsou výborné téma a i když na vetřelce došlo jen v několika povídkách, tak jako celek mi to přišlo velmi dobré. Většina povídek je nadprůměrná.
Většinu povídek jsem vnímal jako slabý výsledek toho, čím mohli s trochou práce být. Nutno však dodat, že několik málo povídek, jsem na druhou stranu shledal výbornými.
Celkově jsem měl rozporuplné pocity a mám trochu strach, že za to mohl i lehce odfláknutý překlad. Nemůžu však a ani nechci soudit, neb jsem nečetl originál.
Přikládám lehké shrnutí a mé osobní hodnocení v jednotlivých sekcích každé povídky, protože do jednoho komentáře se mi to nevejde.
Vrcholem knihy se pro mne stala Temná Matka. Nebojte se proto utratit mrzký peníz za celou sbírku, byť by jste se měli těšit jen z této jediné povídky.
("We are the shaken, We are the monsters, Underneath your bed, Believe what you read...We are the voices, Inside your head, Believe what you see" ... Monsters - Matchbook Romance)
To si tak jdete na vandr do vesmíru a čekáte, že bude vzrůšu a potkáte vetřelce. Ale ve skutečnosti dostanete přesně to, co je slíbeno na obálce. "Příběhy ze světa vetřelců", ne příběhy s Vetřelci, dostane vetřelce různých podob. Já bych to i brala, ale ať je prosím název sbírky a obal knihy jiný. Je to jako vaše oblíbené jídlo. Jeho názvem se na něj natěšíte, ale v té nové restauraci ho vaří jinak. Těžko být naštvaný na jídlo, jste naštvaný na kuchaře.
S povídkami je to jako vždy. Něco lepší, něco horší, převážně horší. Průměrná kniha tedy dostane průměrné hodnocení, ale v rámci spravdlednosti ten horší průměr. Jenom třem povídkám jsem dala pět a ty mají červený rámeček (a měly ho už před mojím zásahem hodnocení). To o knize nic hezkého nevypovídá. Jo, a pulz mi neposkočil a krev se mi nerozproudila, jak slibovala zadní obálka knihy. Jenom v těch třech případech.
Víc u jednotlivých povídek.
Hned z úvodu - kniha není o vetřelcích (ti jsou jen v pár kapitolách), nýbrž o koloniální maríně. Jako samostatně pojatým povídkám bych knize i ty 4* dal, většina povídek (i těch bez vetřelců, kterých je nadpoloviční většina) je poměrně zdařilá a dobře se čte. Ovšem nelíbí se mi návaznost na starou partu mariňáku z druhého dílu filmových vetřelců, kteří v knize bojují s jedním vesmírným šmejdem za druhým, tudíž by měli být zvyklí na vše, ovšem když jim Ripley ve filmu popíše vetřelce, jen si nevěřícně ťukají na čelo, což si dost odporuje. za to strhávám tu hvězdu. Objevuje se rovněž návaznost na některé předchozí knižní díly, zde OK.
Zase jsem skočil na obrázky a název. Některé povídky docela dobrý, ale vesměs slabota. Coby fanoušek Vetřelčí jsem opravdu velmi zklamaný. Z většiny dílek jsem cítil jen zadání napsat něco, jedno co, na dané téma. Většině autorů se to moc nepovedlo. Věřím, že kdyby to bylo téma maturitní, dočkal bych se od studentů lepších výsledků. Škoda. Jo přeci jen, coby fanouška Duny mě utkvěla povídka Žací stroj. Za mě nejlepší.
Smrtící nehumanoidní
organická forma
neznámého původu
a fyzického popisu.
01: Náhodné setkání – Paul Kupperberg
02: Žací stroj – Dan Abnett
03: Rozbitý – Rachel Caine
04: Vysvětlení – Yvonne Navarro
05: Exploze – Christopher Golden
06: Deratizátoři – Matt Forbeck
07: Pro dobrotu na žebrotu – Ray Garton
08: Zničehonic hrdinou – Weston Ochse
09: Temná matka – David Farland
10: Epizoda 22 – Larry Correia
11: Důkladný sběr informací – Keith R. A. Decandido
12: Prázdné hnízdo – Brian Keene
13: Soumrak – Heather Graham
14: Smrtící obětí – Mike Resnick a Martina J. Lostetter
15: Černočerná tma – Jonathan Maberry
16: Volání o pomoc – James A. Moore
17: Nebezpečná kořist – Scott Sigler
18: Ohniváci – Tim Lebbon
Ve Vesmíru nikdo neuslyší váš křik.
Vetřelci. Zní to krásně. Úplně jsem si to slovo převaloval na jazyku. Prvních šest povídek jsem však jen plival, křičel do celého Vesmíru a nadával. O Vetřelcích z velkým V – nic. Jen samé odkazy na Weyland-Yutany a samé zelené mozky. Znáte to: Jdeme, pohyb!!!!. Ano pane!!!!! Neserte mě, vojíne!!!!! Pane, ano Pane!!!!!!! A další žvásty. Já si koupil knihu o Vetřelcích, vždyť i na hlavní straně knihy je Vetřelec od Mistra H.R.Gigera. Tak proč jsem na ně musel kurva čekat až do sedmé povídky?!?!
HUDSON: Bude to ozbrojený střet, pane, nebo další honička?
Vlastně z těch osmnácti povídek není ani polovina o Vetřelcích a to dost možná ještě přeháním. Ale počítat už se mi to nechce. Vybral jsem si pár naprosto úžasných povídek, které si přečtu ještě jednou nebo vícekrát, ale to je vše. Jedná se o nejlepší povídky v této knize a jsou to: Žací stroj, Temná matka a Nebezpečná kořist. A to ani Žací stroj není o Vetřelcích, ale námět je dobrý.
Tvůrce Jonathan Maberry, který dal tuto sbírku do kupy se také moc nepředvedl. Jeho povídka je nejkratší ve sbírce a také jedna z těch méně povedených. Sice používá spousty postav a situací z Vetřelců, ale je to jen kopírování, chvástání a žvásty. Nic nového pod Sluncem.
Malá ochutnávka:
Svět z prostředí Vetřelců roste dál a dál, protože umí vybudit představivost lidí a zároveň respektuje jejich inteligenci......
(Jedná se ochutnávku z proslovu na počátku knihy.)
K tomu snad ani nic nebudu dodávat.
Pro mě zklamání a jen mi to připomnělo, že na Vetřelcích teď dost lidí parazituje a když tomu dá název Vetřelci – hned to všichni musí mít. Pak si milej čtenáři nadávej jak chceš, hlavně že už sis to koupil.
Povídky, které jsem vypsal na počátku tohoto komentáře jsem samostatně ohodnotil, ale nebudu ze součtu hvězd dělat průměrné hodnocení knihy. Až na dvě tři povídky sem totiž ostatní nepatří a tak, poprvé tady na DK hodnotím knihu samostatně, podle toho, co mi slibovala a nedodala a povídky také samostatně, protože spousta povídek, které nemají z Vetřelci nic společného jsou dobré a některé i vynikající. Ke všem povídkám jsem napsal komentáře a samostatně je ohodnotil. Najdete je v sekci „Povídky“ u této knihy.
Vysloveně jednohubkové čtení, pro které je floskule "neurazí, nenadchne" tím nejtrefnějším hodnocením. Slušná zábava, které občas nechybí ten správný "alienovský" duch, ale díky krátkosti a přímočarosti povídek postrádající intenzivnější vyznění a v některých momentech napsaná dost rutinérsky. Speciálně povídky, vracející se k filmovým postavám (a v případě Lebbonova příspěvku i k těm z jiných knih), působí v podstatě jako extrémně nafouklé easter eggy, zvlášť když fanoušek o daných charakterech kromě jména a pár základních povahových rysů nic bližšího neví. První půlka je vůbec dosti průměrná, vyčnívá snad jen hned úvodní kousek, díky originálnímu "open space" prostředí, ve kterém Vetřelce tak často nepotkáváme...ale v druhé části se objeví pár výborných kusů, jako například Soumrak (s netradičními variantami xenomorfů) nebo Volání o pomoc (s perfektně bizarním kyberpunkovým záporákem). Za top 3 povídky z celé sbírky bych označil Nebezpečnou kořist, která má originální způsob vyprávění z pohledu xenomorfů; poté odvážnou a fajnově nadsazenou Pro dobrotu na žebrotu, a nakonec Prázdné hnízdo, které je napsáno správně nechutně a má jednoduchý, ale hodně úderný závěrečný zvrat. Celkově ale čtení, ke kterému se není příliš důvodů vracet opakovaně.
Od téhle knížky jsem moc nečekala, protože třeba z Lebbonovy Bouře ve vesmíru mám osypky ještě teď a přemýšlím, jestli má vůbec cenu číst tu „novou“ (i když už pár let starou) sérii s Vetřelcem a Ripleyovou.
Výstižnější by asi byl název „Koloniální mariňáci“, ale marketingově zaujme víc Vetřelec, no (popravdě jsem těch „opravdových“ vetřelců čekala malinko víc a celkem pochybuji, že o tuhle knížku zavadí lidi, kteří s původními filmy nepřišli do styku).
Příběhy mají čtenářsky „přívětivou“ délku, takže to rychle odsýpá, žádný z nich není vyloženě odpad, i když osobně mi některé povídky – především ty, ve kterých vystupovali původní mariňáci z Vetřelců – přišly jako lehce nastavovaná kaše, žádné závratné zvraty či zápletky nečekejte.
Ve vetřelčím universu už je dost těžké přijít s novým a neotřepaným nápadem, je to vidět i v 6 komiksových omnibusech, a přesvědčivě navázat na „klasiku“ dá dost práce, tady se to ne vždy úplně povedlo, ale stejně tahle knížka povídek mile překvapila.
„Bude to ozbrojený střet, pane, nebo další honička?“
Nevinná hláška jednoho z koloniálních mariňáků ze snímku Jamese Camerona Vetřelci inspirovala Jonathana Maberryho k sestavení antologie zaměřené právě na tohle téma. Vznikla tak sbírka povídek různých spisovatelů, která nemá jiného cíle, než pobavit krvavou akcí, vojenským humorem a špetkou hororové atmosféry. A v tomhle ohledu funguje Hon na brouky naprosto dokonale.
Osmnáct příběhů vás provede po všech koutech vesmíru a zatáhne do bojů nejen s klasickými xenomorfy, ale i dalšími druhy kosmického šmejdu. Přitom délka žádného z textů nepřesahuje dvacet stran, takže nějaké upovídané nudy se bát nemusíte. Pravdou ovšem je, že některé povídky dávají smysl, jen když máte alespoň určité povědomí o filmovém světě vetřelců. Sem tam si totiž autoři hrají s osudy vedlejších postav, což oceníte pouze v okamžiku, kdy víte, jak dotyční skončí. Nejvíc každopádně zajásají ti, kteří rádi dobře napsanou military SF se správnou dávkou zdravé nadsázky.
Část díla
Černočerná tma
2017
Deratizátoři
2017
Důkladný sběr informací
2017
Epizoda 22
2017
Exploze
2017
Autorovy další knížky
2010 | Pacient nula |
2018 | Noc oživlých mrtvol |
2017 | Akta X: Nikomu nevěř |
2018 | Vetřelci - Hon na brouky |
2017 | Akta X: Pravda je někde tam venku |
Vůbec to nebylo špatné, na to, že povídkové knihy nečtu, zde jsem se nenudil. Jsou zde samozřejmě podobnosti s klasikou ala Nostromo a Ripleyová, ale jenom k dobru věci.