Vetřelkyně a já - Tak jsem si to nepředstavovala
Klára Nováčková
Překvapivě otevřená kniha mladé dívky o dospívání, smiřování s vlastním tělem a milostných peripetiích. Inteligentně napsaná zpověď prostá jakékoli vulgarity. Milé ženy, tento příběh je o tom, jak moc jsem ráda, že jsem jednou z vás, a jak moc to nesnáším. Četla jsem tolik špatných příběhů, až si říkám, že psaní zvládne takřka kdokoli. Stačí pár uslintaných dialogů, výjimečná hrdinka neuvědomující si svou jedinečnost a sličný hrdina, který jako by ani o svém pekáči buchet na břiše nevěděl. Přihodíte tam pár cizích slov, detailních popisů zadku či duševní rozervanosti hrdinky a příběh je na světě. Potom jsou ale knihy, které vám budou donekonečna připomínat, jaká jste nula. Jsou stylisticky dokonalé a oduševnělé, zkrátka Vica Kerekes v literární verzi. A vy koukáte na ten zadek, zářivý úsměv a je vám jasné, že se svým špekem žádnou hitparádu neuděláte. A ten špek, alespoň si to myslím, je tenhle příběh. Musí existovat, abych se jej naučila tolerovat, nebo alespoň míň nenávidět. Abych jej dokázala brát jako přirozenost a součást ženství, o kterou ale málokterá z nás stojí. Takže sorry, ženy.“... celý text
Přidat komentář
Tuhle knihu buď zhnuseně odložíte po pár stránkách, nebo ji přečtete jedním dechem! Já na ni měla asi tu správnou náladu, četla jsem ji po smutné knize ze života a potřebovala jsem se zasmát - a u téhle knihy jsem se smála často! Líbily se mi nejen vtipné hlášky,ale i to, jak autorka psala vše na rovinu a míchala témata, která ( na první pohled) spolu vůbec nesouvisí. Dávám tolik hvězdiček už jen za kuráž psát všechno na rovinu, i když jsou to hodně osobní věci autorky. A popsat tak přímo první návštěvu u gynekologa, na to by jen tak někdo neměl!
Za mě super :)
Na tuhle prvotinu jsem byla opravdu velmi zvědavá!
Tušila jsem, že téma nebude moje, přesto jsem věřila, že alespoň některé pasáže se mě dotknou.
Ale ani vlastní dospívání a první partnerské/sexuální zkušenosti jsem neprožívala až tak hystericky, tudíž tématem se mne kniha skutečně nedotkla, naopak na mne působila infantilně (jo, i na mě) a vlastně jsem nechápala, proč bych vlastně měla něco takového chtít číst⁉️
Navíc jsem daleko spíš šovinista, než feministka, takže tento prvek mě docela otravoval (ale jo, obdobím "jsem žena, světe!" si aspoň na pár týdnů prošla asi každá, to je fakt).
Obálka je teda otřesná! Jasně, svět není jen krásný a k tématu by se nehodily kytičky a motýlci (to by byl taky pěknej kýč), ale kniha by asi měla působit tak, že ji čtenář chce mít v knihovně. Je mi líto, ale tohle bych si nedala ani na záchod a o to víc jsem ráda, že mám látkové obaly na knihy.
Další věc, s níž bych, coby autor prvotiny, byla opatrná, jsou silná slova na adresu jiných titulů či autorů. Ačkoliv sdílím vcelku podobný názor, takovou aroganci, s jakou autorka smetla soudobého spisovatele #youngadults světovky, bych si skutečně nedovolila.
A to je vlastně to, co mi na knize vadilo asi nejvíc - ta arogance a nevyzrálost.
Nováčková je neuvěřitelně talentovaná, její styl je svěží, svižný, dokáže brilantně použít sebeironii, ale právě díky té nevyzrálosti sama dobrý dojem sejme. Zvlášť, když tato autobiografická kniha není zas tak nosná, příběh není ničím zajímavý.
Až najde téma, které nebude čtenáři otravné, a naučí se být trochu pokorná vůči jiným autorům a svým čtenářům, může z ní být opravdu skvělá spisovatelka. A já bych to jí i nám čtenářům opravdu přála, protože psát doopravdy umí! (Ale to ještě z nikoho spisovatele nedělá) Zatím působí spíš jako poněkud nabubřelý žabec, co si o sobě myslí, že je spisovatelka, což bylo z této autobiografie strašně cítit a proto nemůžu dát lepší hodnocení.
Nebyla jsem schopná dočíst, respektive jsem se už nehodlala déle týrat. Přesexováno, převaginizováno, předírováno... Autorka sice uvádí hned na začátku, že kniha nenese žádné poselství, bohužel nenese však ani cokoli jiného. Na mě to působilo jako naprostá slátanina plná vugarismů a vlezlého trapnohumoru.
Až autorka dozraje, získá nadhled, přestane poučovat a soudit ostatní, možná něco dobrého napíše. V této naději dávám *
Krásná vtipná kniha, kterou jsem si ale bohužel nebrala do MHD, jelikož bych byla kvůli té obálce červená jako rajče. I když se ta obálka perfektně povedla, ale přece jen by se každý cestující na mě koukal s divným výrazem.
Kniha u které jsem se smála a i u které jsem se sama našla v některých situacích. Já ji mohu doporučit všem holkám a i klidně klukům, kteří se chtějí pobavit a nehledají momentálně žádný horor ani nic podobného. Jen se chtějí od srdce zasmát. :)
Takovou šílenost jsem dlouho nečetla, asi je to teda tím, že jsem ve středním věku a zřejmě je kniha spíš určena mladým ženám, ale abych řekla pravdu, nevěřím, že takto mladá děvčata o svém ženství smýšlí. Dřevochlap křížený s feministkou, že by prototyp současné mladé dívky? To snad ne...:-)
Psát autorka umí, naštěstí (nebo naneštěstí?), ale knihu bych doporučila jen otrlým čtenářkám a výše uvedeným dřevochlapům...(2/5).
NIc zbytečnějšího jsem dlouho nečetla. Na jeden dobrý vtip tři trapné a spousta vět vypůjčených od jiných autorek. Konec do ztracena, takže lze očekávat (ach, jaké potěšení) nějaké to pokračování. Ale proti gustu...
první polovinu jsem se smála opravdu nahlas a v podstatě neustále...pak už to nebylo pořád, ale sem tam ano. Rozhodně je to skvělá kniha na odreagování, recenze je v procesu... :D
Od první strany do asi tak páté jakoby náběh na vtipnost...poté cosi jako tlačenka drsnýho nezájmu alá "mám sice díru ( jak píše ona), ale nezajímá mě to a jsem spíš chlap ! "
Někdo tu píše, že je kniha bez vulgarit, což teda není. Zapíchla jsem to na stránce 54, kde píše slova kamarádky " jaká bunda, taká ku*da."
Autorka stále operuje tím, že nechápe, proč baby píšou sladkobolný kecy o lásečce.
Já zase nechápu, proč ona píše něco o svém pohlaví... (aha jasně, protože přece napodobuje Moranovou, kterou v knize oslavuje ..tak to pak jo.)
Kresbami je myšlena rozšklebená hlava s brýlemi a culíkem, což mi taky vtipný nepřišlo no.
Já tohle mluvení o orgánu, kterého je teď všude plno a dělá se z něj božstvo a tom, jak měla jakože těžké dětství, páč četla Bravo Girl! a rady z něj, jak na rande nezabíraly, nebo že byl problém zavádět si tampon v kleče, nějak tak nechápu.
Ale pro dnešní trendy ženušky úžo kniha, jděte do ní !
( pro nás starý to už není)
Precteno za dva vecery a musim rict ze jsem se tak dobre u knihy dlouho nepobavila. Opravdu ctiva knížka, ktera zpříjemní vecer :) za me rozhodne doporucuju!
Oddechová knížka k pobavení i zamyšlení (podle toho, jak probíhalo vaše dospívání a jak vnímáte své ženství ve světě, který vás obklopuje). Autorka v této své prvotině využívá odlehčený styl – plyne sám a velmi dobře se čte. Místy se vyskytují docela odvážné pasáže, které ale korespondují s naturelem vypravěčky, tedy dívky měnící se v ženu.
Text obohacují velice vtipné a výstižné ilustrace samotné autorky.
Myslím si, že dívkám na prahu dospělosti bude dobrým společníkem na jejich křižovatkách a zralým ženám vzpomínkou na to, že toto šílené období je zkrátka součástí života.
ŽENY!!! Povinně přečíst. Nejlepší humorná knížka za hodně dlouhou dobu. Krásně se u ní relaxuje a se sklenkou vína je to ideální kombinace.
Za mě ne! Neoslovilo mě to, nic nepřineslo, ani jednou jsem se nezasmála, nerozbrečela. Tohle dílko se nepovedlo! Po knize jsem sáhla jenom kvůli obálce která se mi hodí do čtenářské výzvy takže za to jedna hvězda a za ilustrace v knize ještě jedna. Jinak bohužel....