Větrný přístav
George R. R. Martin , Lisa Tuttle
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423580/bmid_vetrny-pristav-Nrw-423580.jpg
4
122
122
Slavný autor bestsellerů George R. R. Martin a uznávaná spisovatelka Lisa Tuttleová napsali skvostný nadčasový příběh o světě svázaném železnou tradicí a o mladé ženě, která se proti zavedeným pořádkům vzbouří s umanutou vírou ve svůj spravedlivý sen. Maris se narodila jako dcera rybáře, nepřeje si však nic jiného než létat nad širými oceány Větrného přístavu. Aby svého snu dosáhla, prolomí posvátnou tradici, dle níž se křídla dědí ve vyvolených rodech, místo aby se předávala těm, kdo prokáží výjimečné schopnosti. Její revolta však spustí řetězec nepředvídaných událostí a společenských proměn, jež ohrozí křehkou stabilitu lidské společnosti.... celý text
Přidat komentář
Martin psát umí! Bože, tu knihu jsem četla už před několika měsíci a pořád si vybavuju pocity, které mi dala. Asi jsem blázen, ale vždycky jsem toužila umět létat, alespoň ve snech. A tahle kniha, ty nádherné popisy, to všechno, jak je líčena krajina a pocity hrdinky... Zase se mi začalo zdát o létání...
Kniha je složena ze tří na sebe navazujících novel, mezi kterými je vždy velký časový skok. Svět ve kterém se příběhy odehrávají je docela zajímavý - ostrovní planeta na úrovni středověku s okřídlenci, sloužící jako poslové mezi ostrovy. Hlavní hrdinka všech tří novel Maris je velice dobře napsaná. Příběh není špatný, jen je v něm pár nedomyšleností. Nový překlad od Jitky Cardové je povedený.
Po přečtení několika zdejších komentářů jsem knihu odkládala a bála se do ní pustit. Když na ní konečně došlo, neměla jsem moc vysoká očekávání. Ale víte co? Jsem celkem nadšená. Jak já bych se teď chtěla proletět, vyzkoušet si tu nádheru vznášet se nad mořem a cítit vítr. Popisy létání se mi asi na celé knížce líbily nejvíc. Možná bych jich ještě trochu přidala a naopak ubrala politiky. Jenže bez toho to nejde. Kniha je krásnou ukázkou toho, že nikdy nemůžeme dohlédnout konečné důsledky toho, co uděláme. A jak těžko lidé mění zažitý způsob života a myšlení. A epilog se opravdu povedl...
Čte se snadno. Kniha byla na mě velmi jednoduchá. Krásný svět plný ostrovů, moře a oblohy co patří jen letcům. Ale byly i momenty, kdy mě kniha v jednoduchosti momentů a postav, rozčarovávala. Ke konci to mělo spád. Ale třeba pasáže v letecké akademii mezi určitými studenty a jejich mistryněmi... najednou jako by mistryně S., ač hendikepovaná, přesto respektovaná, nebyla tvrdá a důsledná jak byla prve popisována. S příchodem nového studenta talenta aroganta najednou žádná důslednost pro tradice a restrikce co pro letce a oblohu platila. A takových momentů mě zaráželo víc.
Za mě fantastika a nádhera, co je zakalena místy neduchaplností.
(SPOILER) Po knížce jsem automaticky sáhla, když jsem na přebalu zahlédla jméno G. R. R. Martina. Očekávala jsem další úchvatný fantasy příběh, a ten jsem podle mého také dostala. Knížka mě dojala a ačkoliv neobsahuje žádné těžké zvraty a akci, na kvalitu příběhu to nemá vliv. Martin a Tuttle vytvořily krásný svět Okřídlenců spolu s hlavní postavou Maris, kterou jsem si okamžitě oblíbila. Bylo hezké sledovat její osud. Prožívala jsem společně s ní ztrátu křídel a bylo dojemné sledovat její poslední hodinky.
(SPOILER) Po knížce jsem automaticky sáhla, když jsem na přebalu zahlédla jméno G. R. R. Martina. Očekávala jsem další úchvatný fantasy příběh, a ten jsem podle mého také dostala. Knížka mě dojala a ačkoliv neobsahuje žádné těžké zvraty a akci, na kvalitu příběhu to nemá vliv. Martin a Tuttle vytvořily krásný svět Okřídlenců spolu s hlavní postavou Maris, kterou jsem si okamžitě oblíbila. Bylo hezké sledovat její osud. Prožívala jsem společně s ní ztrátu křídel a bylo dojemné sledovat její poslední hodinky.
Knihu jsem kupovala s jistým očekáváním, že se bude jednat o další výjimečný příběh od G.R.R. Martina (spolu s L. Tutleovou). Knížka ve mě zanechala krásné a zároveň smíšené pocity. Příběh o letcích s křídly považuju za fantastický nápad, několikrát mě během čtení napadlo, jaké by asi bylo filmové zpracování, v jakých místech planety by se asi natáčelo apod. Přečetla jsem ji jedním dechem, sžila se postupně s hrdiny a jejich životy, nicméně jsem byla tak trochu "rozpačitá " z toho, že mezi jednotlivými částmi příběhu (povídkami) uplynulo vždy několik desítek let, chybělo mi "něco" mezi tím.
Jedna z nejlepších knih vůbec. Naprosto jsem se zamilovala do světa, který George a Lisa vytvořili, od příběhu jsem se nemohla odtrhnout, je to prostě jedna z těch knih, která vás do sebe kompletně vtáhne.
Určitě doporučuju :)
Větrný přístav mi ze všeho nejvíce připomínal Čaroděje Zeměmoří. Jednak je to bildungsroman jak vyšitý, jednak hodně podobnou geografií světa a jednak bohužel i tím, že mne obě knihy moc za srdce nevzaly, i když musím uznat jejich literární kvalitu. A to jsou jinak knihy o létání obecně mým šálkem čaje.
Přesněji to nedokážu analyzovat, ale podobně jako u LeGuinové mne zaujaly jenom oddělené části příběhu (hlavně tedy epilog, takže kniha nakonec zanechala dojem spíš pozitivní), ale celkově jsem tak nějak knihou proplul, aniž bych prožil nějaké dobrodružství nebo získal citový vztah k postavám. 60%
P.S. Většinu textu bezesporu napsala Lisa Tuttleová. Na to, aby jej napsal GRRM, je tam málo popisu jídla (pamatuji si jen jedinou takovou pasáž).
Tak, pomalý rozjezd, ale závěr (epilog) fantastický.
Jen se mi moc nelíbilo, že překladatel používal slovo "vladyka" pro mužský i ženský rod, ten vladyka je v pořádku, ale ta vladyka je češtinsky nesmysl!!!
Pěkně zdravím vespolek. Jako autorka nového překladu, který spatřil světlo světa knihkupeckých polic teprve letos, v květnu 2020, chci jen upozornit, že až na jednu výjimku se zdejší komentáře a hodnocení týkají původní verze, která je s tou novou těžko srovnatelná. Věřím, že nové české znění (včetně českých a počeštěných místopisných názvů) nechalo lépe vyznít celou poetiku a vystoupit existenční i lidsky filosofickou linku toho zároveň tak jedinečného i univerzálního příběhu a vystihlo i rytmus a proměnlivé tempo bytí v různých fázích lidského života a vztahování se ke společnosti a světu. Přeji všem ctěným čtenářkám a čtenářům s novým překladem jen tu nejsilnější a nejlepší zkušenost. j.*~
I když mám rád knihy se svižným dějem, zde jsem si užil poklidnější tempo. Vynahradily to nádherné popisy létání, krajiny, života na ostrovech. Sledujeme, jak dokáže jeden odhodlaný člověk postupně měnit postoje, vztahy ve společnosti. Je to pohlazení po duši, popis života lidí,kterým se splnil jeden z lidských snů, ato moci létat.
Když jsem "Křídla snů" četla jako šestnáctiletý krvelačný hormon, zdála se mi knížka hezká, ale bylo v ní na můj vkus málo akce (přesněji žádná), což mi v období hltání conanovek přišlo jako tučné mínus. S věkem se dostavila trpělivost, ochota, přímo potřeba užívat si i příběhy, kde prim hraje síla emocí, nikoliv množství probodnutých, zastřelených či jinak násilně eliminovaných padouchů. Návrat k románu po dlouhých letech tedy přinesl očekávaný výsledek: vychutnala jsem si životní cestu Maris, jejíž touha létat změnila svět. Leč ne každá změna přináší pouze dobro...
Uvítala bych hutnější atmosféru, podrobnější popis světa a tamní historie lidstva. Za pochybnou považuji volbu překladatelky ponechat místopisné názvy v angličtině, čeština mohla dodat více poetiky. Občas se informace a pocity zbytečně opakovaly, těmto pasážím by prospělo zestručnění. Kniha mě nevcucla úplně nadoraz, potenciál se mi jevil o chlup z ježibabí bradavice větší... jsem prostě protivná rejpalka.
Spolupráce G.R.R. Martina s Lisou Tuttle vynesla poklidně plachtící "Křídla snů" k souhvězdí Jižního kříže.
Při vší úctě k renomovaným autorům... i když před těmi mnoha lety, kdy toto dílo vzniklo, ještě asi renomovaní nebyli...
Kniha je velmi dlouhá a děj v ní takřka žádný. Měla mít rozměr novely. Takhle jsem čekala do tří čtvrtin, zda se z toho konečně něco vylíhne. Ale ze záprtku se vylíhnout nic nemůže. Není to fér, ale dál už nehodlám ztrácet čas.
Za námět 1*. Jinak je to pomalé, nudné, nic neříkající. Což mě docela mrzí, jiné čtenáře příběh oslovil, čekala jsem mnohem víc. Bohužel...
Komentuji až s odstupem, protože narozdíl od mnoha jiných dobrých knih, k této se moje mysl i pár týdnů po přečtení znovu vrací a stále ve mě doznívají emoce, které vyvolala.
Nikdy jsem se nesetkal s poetičtěji laděným fantastickým příběhem, než jakým jsou právě Křídla snů.
Kniha vyvolává emoce, probouzí v člověku lásku a víru v lepší zítřky.
Román ještě z dob, kdy se G.R.R. Martin věnoval sci-fi...
Neuvěřitelně silný příběh o potřebě vlastní svobody a vůli změnit zaběhnuté pořádky.
Kdo se veze na vlně popularity Hry o trůny a hledá další dílo Martina, pro toho tato kniha nebude - totálně odlišný svět, jiný příběh a navíc psané dohromady s Lisou Tuttle. Já osobně jsem četl dávno předtím než byla Hra o trůny objevena pro svět. Půjčená z knihovny v mém rodném městě a po odstěhování mi stála za to, abych jel 70 kilometrů a znova si ji z té knihovny půjčil. Časem jsem pořídil vlastní.
Musel bych asi žít na jiné planetě, abych nevěděl, kdo je George R. R. Martin. Zatímco se na plno přiznávám, že o Lise Tuttle zde slyším poprvé.
Jejich kombinace ale zrodila veskrze velice hezké fantasy. Vlastně sci-fi, pač se odehrává na jiné planetě, ale s atmosférou ryzího středověkého fantasy s jistými specifiky pro jinou planetu typické – třeba, že tu existuje různá kasta lidí, kde jedna z nich je ta, která používá umělá křídla na přelet mezi jednotlivými ostrovy a jejich ochranu.
Četlo se mi to velice pěkně. A největší důvod pro to byl asi fakt, že tak hezky a citlivě napsanou hlavní postavu, jako je zde Maris, jsem hodně dlouho nezažil. Popisy autorů, jak Maris lítá mezi oblaky byly překrásné, stejně tak, jako když Maris bylo do pláče. V tu chvíli totiž bylo do pláče i mě.
Četl jsem původní překlad a musím říct, že ač na staré překlady sci-fi a fantasy ze začátku 90. let zvědavý spíš nejsem, tady mi to všechno krásně sedělo. Doteď ve mně rezonuje pár momentů, kde jsem i já měl co dělat, abych nevypustil slzu. Na tak písmem vřelý příběh věru nenarazíte každý den.