Vévoda z Buckinghamu
Michel Duchein
Osudy záletného dobrodruha na pozadí evropské velmocenské politiky Evropské dějiny sedmnáctého století jsou mimořádně bohaté na nevšední osobnosti. Snad nikdo v celé Evropě však nezažil tak oslňující a dramatickou kariéru jako George Villiers, vévoda z Buckinghamu. Pro většinu z nás je znám hlavně jako hrdina jedné z nejslavnějších epizod Tří mušketýrů - vášnivý milovník, statečný a ušlechtilý až za hrob. Většina Angličanů ho však vnímá naprosto odlišně: jako člověka, který přivedl království na pokraj zkázy a ztroskotal, protože se postavil na odpor parlamentu. Při bližším zkoumání historických pramenů ale zjistíme, že George Villiers byl především zvláštním způsobem okouzlující osobnost. Šarmem, velkodušností, upřímností a věrností působil na své současníky (a zejména současnice), a dokonce ještě po téměř čtyřech stoletích jeho romantický životní příběh stále provokuje tajemstvím a věčnou hádankou: byl vévoda z Buckinghamu státníkem, který se snažil narušit mocenskou rovnováhu barokní Evropy, anebo to byl pouhý dobrodruh a donchuán?... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2004 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Le duc de Buckingham, 2001
více info...
Přidat komentář
Ze všech anglických šlechtických titulů rezonuje vévoda z Buckinghamu možná nejvíc. I přes to, že v dějinách mnohokrát použit nebyl, jeho nositelé zanechali stopy značně výrazné. Možná pro svou nečetnost, ale spíš pro samotné osobnosti. Tak jako v době stuartovské George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu, meteorit anglického království 17. století, miláček dvou stuartovských králů a "hádanka pro celý svět". Michel Duchein napsal skvělou knihu, kde sleduje vzlet komety na oblohu, její žhnoucí čáru v ní, stejně jako prudké vyhasnutí. Tyto meteorologické příměry jsou velmi oprávněné a maně čtenáře napadnou při čtení prvotřídní vědecké monografie psané skvělým vypravěčským stylem.
V některých částech se Duchein rozepisuje o událostech možná detailněji, než je nezbytně nutné, nicméně tím přínosně nabízí pohled na některé momenty vlády Jakuba I. a Karla I., dvou snad nejtragičtějších postav Stuartovského domu (čímž mimoděk své knize dodává další úroveň). Oba však byli velmi úzce spojeni s Georgem Villiersem. První tohoto syna chudého venkovského šlechtice vynesl na vrchol politické scény a udělal z něj prakticky (v mnohém zdánlivě) neomezeného vládce. A ten druhý, chtě nechtě a nepřímo, vévodu navedl na nůž Johna Feltona. Tyto dvě mementa ohraničují bleskovou kariéru, která během pár let nabídla nevídané množství dramatických dějů. Výsledný fascinující příběh nejlépe anotuje sám autor: "Rozhodně tedy osud, který je nevšední. Vzrušující, oslnivá, tragická životní dráha. Postava, jejíž osobní kouzlo přetrvalo celá staletí. A - jak napovídá i nápis na Buckinghamově náhrobku - již navždy "hádanka pro celý svět"."