Věž
Gregg Hurwitz
Každý, kdo se kdy dostal do Věže, by mohl potvrdit, že přezdívka, kterou dostala, Alcatraz II., nevystihuje skutečnost. Z Alcatrazu se totiž tu a tam podařilo někomu uniknout, a právě proto postavili Věž - futuristickou, až přízračnou stavbu v moři nedaleko San Franciska. Vznikla s jediným cílem: účinně ochránit zdravou společnost před kriminální nákazou. Do Věže jsou zavíráni ti nejnebezpečnější a nejbeznadějnější zločinci. Sofistikovanému bezpečnostnímu systému Věže se ještě nikdy nikomu nepodařilo uniknout. Dokud se v jejích zdech neocitl Allander Atlasia. Atlasia je psychopatický vrah. Ve Věži se ocitl za sérii hrůzostrašných zločinů, za které možná ani nenese úplnou vinu - sám se totiž stal v dětství obětí sexuálního zneužití. Na to však odlidštěná Věž nebere zřetel. Atlasia je zločinec střežený stejně bedlivě jako všichni ostatní. Žádnému druhému se však nepodaří to co jemu: probojuje se na svobodu.... celý text
Přidat komentář
Tak zlú knihu som nečítal už veľmi veľmi veľmi dlhé roky. Otrasne napísané postavy šuštiace papierom a trápna snaha autora pôsobiť drsne. Nekupovať, nepožičiavať a v žiadnom prípade nečítať. Pochváliť sa dá len atmosférická obálka a zadná anotácia, ktorá robí chuť si knihu s takým super príbehom prečítať, len bohužiaľ, táto ho nemá.
Kniha je docela brutální. A to i vzhledem k tomu, že i popisované činy jsou brutální. Začnete mít pocit, že to už není možné a je potřeba to zlo dopadnout.
Mně se četlo dobře (pomíjí opravdu tu brutalitu, hodnotím knihu jako celek).
Myslím, že stojí za přečtení.
Já bych dodal, že nic moc. Čekal jsem krvavou honičku, napínavý děj, zkrátka, že akce střídá akci. Ale dočkal jsem se jen průměrné detektivky, kterých je určitě na tomto malém světě požehnaně. Takže u mě zklamání.
K obsahu bych ještě dodal : Krvavý hon, inspirovaný nejosvědcenější tradicí hollywoodských akčních filmů, avšak překonávající je tempem i brutalitou, může začít.
Věž má rozhodně skvělý začátek, kdy první padesátka stran člověka vysloveně nechá natěšeně trnout v očekávání událostí příštích. Jenže pak už jako by Gregg Andrew Hurwitz vystřílel všechny zaostřené skobičky a přešel na gumičky do vlasů. Což je v tomto případě metafora pro nudnou hru na honěnou mezi chytráckým detektivem a psychopatickým vrahem. Tedy on to ani moc není hon, protože vyšetřovatel, považující sám sebe za génia, v podstatě jen čeká, až padouch udělá chybu, aby jej pak mohl se světáckým úsměvem zatknout. Samozřejmě že uchystá nějaké ty pasti, jenže šílenec je vždy o krok napřed, takže to průběžně končí další a další katastrofou. Přičemž celé to supermoderní vězení, po němž kniha nese název, ve vyprávění ani moc nehraje roli. To už by se to klidně mohlo jmenovat Ulice, Motouz nebo Karel a pointa by byla stejná. Takže kromě explicitního násilí nenabízí Věž vlastně nic zásadního, pouze schematické postavy, stereotypní zápletku a atmosféru béčkových thrillerů devadesátých let.