Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422763/mid_vez-vlastovky-LVj-422763.jpg
5
3916
3916
Kdyby se toho dne po setmění někdo přikradl k chatrči v mokřinách a škvírou v okenici se podíval do světnice, spatřil by i v chabém osvětlení bělovousého starce soustředěně naslouchajícího popelavé dívce sedící na špalku u krbu... Ciri se léčí z těžkých, téměř smrtelných zranění na samotě v bažinách Pereplutu a vypráví starému poustevníkovi o všem, co se událo od chvíle, kdy na Thaneddu prošla portálem ve Věži racka. Postupně vychází najevo, že jedinou možností, jak uniknout pronásledovatelům a dostat se domů, je projít mytickým portálem ve Věži vlaštovky. Věž však mohou spatřit jen Vyvolení...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2011
,
Leonardo
Originální název:
Wieża Jaskółki, 1997
více info...
Přidat komentář
Tento díl se velmi vydařil. Jsem ráda, že jsem vydržela až do tohoto bodu, že jsem některou z předchozích knih neodložila. Je akční, zajímavá, časové linie a jednotlivé příběhu se efektivně prolínají. Jsem ráda, že tuto ságu čtu, až je vydaná celá, nechtěla bych čekat na další díl pár let :D. Spokojenost
Výborné. Spisovateľ rozvinul viac dejových línií, kde sa strieda rozprávanie Ciri, Geraltova výprava s cieľom nájsť Ciri, mágovia a ich politika a intrigy. Cynické, temné, kruté.... a hlavne veľmi dobre napísané:-)
Líbilo se mi několik perspektiv vyprávění. Všechny byly dobře napsaný a žádná nenudila. Nudil mě ale opět trochu Geralt... Je tam za zádumčivýho týpka v pozadí, kterej se občas probere a pobije pár nepřátel (teď už ani nezabíjí příšery, což má být zaklínačova životní náplň a způsob obživy). Ciri je vláčena hlubším a hlubším bahnem života, ale ona je ta pravá hrdinka, která všechno zvládne a nic ji fyzicky ani psychicky nezlomí. Čarodějnej ženskej spolek moc nechápu - sejdou se, kecají... Takovej think-tank o ničem, proč? Podle mě jsou pasáže o válce a různých souvisejících bojích mistrovský, jakmile se ale dostane na čaroděje či zaklínače (Geralt byl skutečným hrdinou dle mého naposledy v povídkových knihách a asi prvním dílu románu), kvalita knihy většinou upadá. Připadá mi, že autor někdy pořádně neví, co s tímhle typem postav...
Za mě skvělá kniha s neskonale propracovaným příběhem. Autor je skvělý vypravěč a vše má do detailu promyšlené a krásně vše navazuje a pojí se na sebe. V tomto díle na mě bylo až příliš postav a jmen, která pro příběh ztrácí důležitost - buď zemřeli nebo odchází z příběhu. Ale na celkové čtivosti to neubírá. Za dobré paměti se těším na další díl.
Počínaje Věží vlaštovky a konče posledním dílem Paní jezera Sapkowski o něco víc tlačí na pilu. Ale bohužel ne k jeho prospěchu. Začátek a konec knihy se nesou v duchu předchozích dílů, úderné, trefné a poutavé. Nicméně prostředek je z velké části zbytečná vycpávka mnohdy vyprávěná z pohledu uměle vložených nepodstatných postav. A nebylo by to špatné, ale co je moc je zkrátka moc. Nejenže se čtenář v mnoha spletitostech lehce ztratí, ale rozhodně polevuje na pozornosti. Sapkowski to má opravdu hodně dobře vymyšlené, vlastně do sebemenšího detailu, ale ta cesta ke čtenáři by místy mohla být o něco více přímější. Protože kromě stěžejního příběhu je Věž vlaštovky obohacena o hlubší sondu do oblasti politiky, mocenských bojů a historie. Pokud doteď bylo na čtenáře v sáze hodně postav, zde ještě o něco přituhuje.
Nicméně velké palce nahoru za emocionální stránku věci, Sapkowski si zvládne bravurně pohrávat jak s postavami, tak se čtenářem. Dokáže odzbrojit jednou větou, jedním slovem. Umí svoje pointy naprosto přesně umístit. Příběh Ciri zde překonal příběh Geralta a jeho skvadry. Samotná Cirila prošla značným vývojem a naštěstí se nepodařilo zmírnit ani její horkou hlavu a sebestředný temperament. Její příběh byl neskutečným tahounem.
Jo i ne. Zklamání a potěšení. Všeho napůl.
Musím znovu smeknout před autorem, jakožto mistrem pera / psacího stroje / počítačové mašiny. Dokáže psát o hrdých ženách se silnými charaktery, aniž by psal o feministkách. Ciri i Yen si tady dost zažijí, Ciri z hlediska psychické bolesti mnohem více, Bonhart musel ke konci zešílet vzteky, ale byl jsem rád, že byl tak vytrestán, přál jsem mu stejnou bolest, kterou způsoboval naši milované Ciri. Její příběh je inspirativní z hlediska, že i když člověk prožil / prožívá těžké chvíle, může ho to bolet, může nenávidět celý svět, ale zároveň může mít dost síly k tomu, aby ho to nezlomilo na duchu. Marigolda jsem v jisté části litoval a to tehdy, kdy opatroval tubus se svými poetickými poznatky jen proto, aby ho později prosťáčci zničili... Když to přeženu, ten moment jsem cítil zápach kouře Alexandrijské knihovny a bylo mi to opravdu líto, kdo ví co za všechny příběhy zůstaly nevyřčené, co nám bylo tak nevybíravým způsobem vzato. Snad tam někde žije další Vysogota, který Marigoldovo dílo dříve přečetl a může nám o něm skrz Sapkowského pero povyprávět, neb nadcházející loučení při posledních řádcích poslední knihy bude těžké...
Opět vtažena do fantazy světa, poutavé vyprávění Ciry, střípky o Yennefer, Geraltovi a dalších... Uteklo to tak rychle, až mi to je trochu líto... Než půjdu na další díl, potřebuji oddech... Ne na dlouho.
Ten příběh je stále větší paráda. Příhoda s neustále kradeným amuletem z vesnice Govorožec navíc neomylně ukazuje na středoevropský původ celé ságy. :D
Na můj vkus je v tomto díle až moc postav, jmen, cizých názvů...Navíc přeskakuje z děje do děje... Je to na mě už docela zmatené. Navíc v některých kapitolách se vůbec nic neděje. Zatím za mě se tento díl nejhůř čte.
Jednoduše špica: ač jsem si dobře pamatoval osudy Ciri a její potkaní bandy, celkem slušně i osudy Ciri bez bandy, tak osudy zaklínačovi skupinky už jsem v paměti neudržel. Takže jsem se alespoň (opět) dozvěděl něco "nového". Zdá se, že čím novější díl série vezmu do ruky, tím lepší a propracovanější se mi zdá. Díky pane Sapkowski!
Já to se Sapkowskim mám jako na houpačce. Některé pasáže téhle knihy byly naprosto skvělé a jiné mě téměř vůbec nebavily. Většinou tedy ty, kde nebyl Geralt. :D Nicméně i tak to bylo super čtení. Těším se na pokračování.
Zatím nejlepší díl série, děj se doslova sypal ze stránek, skoro žádná politika jen akce a napětí. Posledních 200 stran jsem opravdu prožíval
Opět vynikající, napínavé čtení. Velmi příhodná repetice v Ciriiných rozmluvách s Vysogotou...
Alespoň v první polovině lepší a záživnější, než všechny předešlé díly ságy. Ciri v aréně: ARE U NOT ENTERTAINED? Bonhartovy momenty si člověk musí vyloženě užívat - mám rád tyhle grim postavy. Dokonce i spousta drobných humorných vsuvek. A nebylo to Geraltovo "co s načatým večerem" odkaz na Mechanický pomeranč? Protože nikde jinde jsem tu frázi neslyšel. Myslím si, že Sapkowski se tu konečně začíná dostávat tam, kde jsem myslel, že tahle série bude standartně od začátku, takže je to spíš "tenhle díl je lepší v porovnání s ostatníma". Já téhle sérii fandím, chci, aby se mi líbila, ale navzdory té obrovské fake fanouškovské bublině zažívám opravdu tu Temnou věž 2.0, flashback – nicméně v tomhle díle mi to tak úplně nepřipadalo, scény celkem fungovaly, šlapaly i přes rozsah, mělo to rytmus. Nicméně Zaklínače pořád vidím jako těžce přehodnocenou sérii, která má každý díl jen pár specifických pozitiv a skupinu šílených fans okolo, kteří skáčou jak veverky a já stojím v pozadí tohohle davu a nechápu to. Zejména v druhé půlce jsem se v tom víc ztrácel, spousta postav, spousta "co proč a jak".
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Věž vlaštovky drží předchozí vysoce nastavenou laťku ságy. Nové postavy děj opět trochu okořenily, příběh se nejvíce týká, logicky Ciri - je už trochu znát, že míříme do finiše. Nebudu lhát, už teď vím, že se mi bude po postavách stýskat a před posledním dílem si tak dám alespoň krátkou pauzu.