Více než lidé
Henry Kuttner
Mutanti – Radioaktivní města, která přetrvala po Výbuchu, dala vzniknout rase Mutantů – obyčejnými lidmi nenáviděné nejenom z důvodu chybějících vlasů a zbylého porostu, ale také kvůli neobvyklým telepatickým schopnostem. Ale ani Mutanti nevěděli, že mezi „Lysáky“ přicházejí na svět také paranoici, osoby kruté a zlé, rozhodnuté zničit lidstvo, aby se k moci dostali telepaté. Kromě toho, že se Lysáci snaží o soužití s většinovou společností, musí tak rovněž bojovat s paranoidními renegáty o to, zda půjde o soužití poklidné, nebo zda dojde ke gigantickému pogromu... Hogbeni – Podivuhodná rodina mutantů s neuvěřitelnými schopnostmi žije mezi obyvateli amerického venkova a snaží se nijak nevyčnívat. A až na drobné problémy s atomovým reaktorem v kurníku, létáním a transmutací prvků se jim to vcelku daří... Vraťte se s námi do dřevních dob žánru science fiction v příbězích vyvolávajících nejen nostalgický úsměv, ale i uznání nad vypravěčským uměním mistra krátkých příběhů Henryho Kuttnera!... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2016 , Laser-books (Laser)Originální název:
Mutant, 1953
více info...
Přidat komentář
Mutanti, dielo čiastočne poplatné dobe vzniku - päťdesiate roky minulého storočia , doba reálnej hrozby celosvetového vojnového atómového konfliktu.
V knihe ku konfliktu došlo. Ľudstvo prežije a popri telesných deformáciiách potomkov časti preživších v dôsledku rádioaktivity, sa vyvinie aj menšinová skupina telepaticky nadaných ľudí. Detailný pohľad na spôsob života telepatov a ich snahu prežiť v majoritnej spoločnosti.
Rodina Hobgenovcov je krásnou ukážkou humornej stránky autorovho diela - a konečne sa môžete dozvedieť aj to , ako to bolo so zánikom Atlantídy.
Kniha, která je rozdělená na dvě, v podstatě, novely. K tomu jedna od sebe zároveň neopisuje, ale u obou si uvědomíte, že myšlenky, které tu Henry Kuttner předává jsou zatraceně zastaralé. A dneska už docela i nefungující.
První část - Mutanti - mě vysloveně nebavila. Taková otřepaná tématika, ze které navíc cítíte, že je psaná po druhé světové válce. Čerpá z ní inspiraci, zachází za hranice, co by se mohlo stát, kdyby se z druhé světové stála atomová válka a zároveň využívá aktuální nenávist k tehdy prohrané velmoci - k Němcům.
Druhá část - Hobgeni - už byla o chlup zábavnější a i čtivější. Vlastně byla i důvodem, že jsem knihu neodložil hned. Taková vzorová padesátá léta u mutantů, se kterými je místy docela i sranda.
Obecně vzato dílo science fiction, které do žánru jistě patří, ale dalo by se polemizovat o tom, zdali je i mistrovské, jak uvádí nápis edice, kde tato kniha vyšla. Tenkrát možná zajímavé, ale dnes už ani ne k pousmání.
Část s Hogbeny se mi líbila mnohem více, než část první, která mi přišla občas zbytečně zdlouhavá.
Tak pro mě jen blablabla, nic se neděje, blalbla, svět nás nenávidí, tak budeme dělat, že nejsme, blabla, nuda, bez akce, možná dobrá myšlenka, ale knížka o ničem...(jako každá, kde přeskakuji stránky...)
Štítky knihy
mutanti radiace postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2001 | Čarovný svět Henry Kuttnera |
2010 | Roboti nemají ocas |
2008 | Past v čase |
2016 | Více než lidé |
2009 | Elak z Atlantidy |
Velmi dobrá kniha, bavily mě oba příběhy, ale o něco více Hogbeni, kde mě opravdu bavil humor i jednotlivé zápletky. Na Mutantech mě naopak velmi bavil příběh ve stylu kroniky. Na knize je poznat, že je staršího data, ale upřímně, vůbec to nebylo na škodu.