Vichrné návrší
Emily Brontë
Tento historický román se odehrává na Drozdově a Větrné hůrce od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Působivý román je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce vyvinul v ovzduší nenávisti tvor, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopná učinit z něho normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1958 , Mladá frontaOriginální název:
Wuthering Heights, 1847
více info...
Přidat komentář
Silný příběh osudové lásky stále aktuální. Tuto knihu mám doma a čtu opětovně. Láska tak silná, že až zabíjí. Doporučím!
Sestry Brontëovy ve mně od mládí svými texty a osudy, také díky rozličným filmovým zpracováním, vyvolávají tíseň a chmury. Blata, mlhy, chlad a hlad a tím vším kalené postavy. Četba Jany Eyrové mě spolehlivě vyděsila a odradila od dalších kontaktů s Brontëovic famílií na celá desetiletí. Mezeru ve vzdělání jsem se odhodlala zalepit až v odolném vêku a zdolat Bouřlivé výšiny už proto, že v anglické literatuře je na ně řada odkazů. Po Charlotte nezklamala ani Emily. Hotové psycho! Na Větrné hůrce se mře, šílí a trpí a není se čemu divit. Churavá matka a puritánsky upjatý otec, který na své děti mluví jen ve vzácných chvilkách, kdy jim něco vyčítá, spílá a důrazně doporučuje studium Bible. Výsledky výchovy na sebe nedají dlouho čekat a zkázu je třeba rozšířit i na vedlejší usedlost Drozdov, kde žijí spokojeně, zatím, byť osaměle, jiní churavějící. Než se otočí jedna generace, je ideová diverze dokonána a zmar a hnus rozeset po všem a všech kolem. Hotový cvokhaus, kam se vrtneš! Vítr a vrzání dveří, pekelný chlast a svinec, kousaví psi a samozřejmě blata a náhlá úmrtí. Ubohé sestry Brontëovy! Tohle měly v hlavách a srdcích! Snad na ně psaní mělo terapeutický účinek a přineslo jim úlevu. Já jsem ráda, že to mám z krku a žádné další čajové dýchánky s Brontëovic holkama mě už nečekají.
Opravdu dobrá kniha! Možná někoho vyděsí ponurá atmosféra... to je ale podle mě to, co tu knihu dělá tak dobrou. Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Romantika a láska trochu jinak. Uznávám, že některé postavy můžou být pro mnohého čtenáře nepochopitelné a otravné, ale to je (podle mne) onen symbolismus. Co není řečeno o postavě přímo, odráží popis tamních blat, která jsou svůdně krásná, přitom životu nebezpečná. Jako láska sama. Jako ti, které milujeme. Vzpomínám si, že když jsem knihu šla prvně číst, očekávala jsem červenou knihovnu jak vyšitou, a dostalo se mi neskutečně ponurého příběhu, který jsem si zamilovala.
Mám ráda klasické knihy, ale od Větrné hůrky jsem asi čekala víc..nejen, že jsem se nemohla začíst, ale pak jsem se občas ztrácela v ději a prostě mi tento příběh nějak nesedl. Možná je to i tím, jak negativně kniha působí, chybí radost, občas nějaké pozitivum..někomu se to čte dobře, ale já bych tuto knihu nedoporučila.
krásná kniha, a ač se častěji vracím k Charlottině Jane Eyre, tak tato patří též k mým oblíbeným
Túto knihu som čítala najmä kvôli Čitateľskej výzve 2017 a popravde sa mi do nej veľmi nechcelo. Dnes môžem povedať, že neľutujem. Kniha je tak krásne temná a napriek tomu, že v nej takmer nie sú kladné postavy, zamilujete si ju. A možno aj pochopíte, že niektorí ľudia sú krutí a zlí jednoducho preto, lebo sú neskutočne nešťastní.
Původně jsem knihu musela číst jako povinnou četbu. Po prvním přečtení mi. Přišla zmatená, neucelená. Poté jsem ji ale četla podruhé a zamilovala jsem se. Geniálně vykreslené postavy, především Heathcliff. Žádné růžové brýle, každá postava má svou chybu, což je dobře. Aspoň je to mnohem více reálné.
Jednou jsem si tuto knihu půjčila v knihovně. Vyhrabali ji někde ve skladu celou zaprášenou a já si řekla, že to asi nebude tak skvělá kniha, když ležela zaprášená a zapomenutá ve skladu. Opak byl ale pravdou, příběh plný lásky a překážek mě naprosto uhranul! Knihu jsem měla přečtenou téměř hned, doporučuji přečíst :)
Člověk si říká, co za lidi kolem sebe Emily musela mít, aby napsala takovou knihu. Ponurost, nešťastné povahy a smutné osudy. Ale nic není jen černé nebo bílé, když se dobře podíváme, každý má i své světlé stránky, ač jsou někdy schované hodně hluboko a vykukují jen maličko (až tedy na Josefa, u kterého jsem zatím vždy našla jen zlo a pokrytectví, a stále uvažuju, do čeho u něj to dobro ukryla).
Jde krásně vidět, jak špatná společnost a výchova ovlivní charakter člověka. Zároveň to však není pevně dané, protože dobrá společnost v něm může probudit dobré vlastnosti.
Zkrátka vše je v pohybu, nic není pevně dané a to se mi líbí.
Pořád vlastně nevím, zda se mi to líbilo či nikoliv. Příběh byl super, rozhodně to je něco nového a ani trochu se to nepodobá knihám Jane Austenové, či jak já jsem čekala, že to bude na styl Jane Eyrové. Není to žádný romantický příběh. Romantické tam není vůbec nic, a už vůbec ne ponuré a vlhké vřesoviště. Kniha je to plná msty, zášti a nenávisti. Neměla jsem tam ráda vůbec nikoho. Když ta postava nebyla zlá, tak byla vypočítavá nebo hloupá. U čtení mi z toho bylo akorát smutno. Na druhou stranu musím říct, že mě to bavilo číst a nevyskytují se tam nijak nudné pasáže, které byste měli tendence přeskakovat. Nejsem si ale teda jistá, jestli něco tak depresivního, kde není světlého vůbec nic, budu ještě někdy číst.
Všemi vychvalovaná kniha, pro mě však naprosté zklamání. Příběh mi přišel zmatený a poměrně nezajímavá, díky tomu jsem ji mnohokrát odložila. Nesedl mi ani styl psaní. Možná jsem zkrátka zarytá "Austeňačka". Na její čtení jsem se velmi těšila, nadšení se však změnilo ve zklamání. . Takže: "Už nikdy znovu!"
Rozhodně klobouk dolů za takový příběh napsaný v té době a ještě ženou a stále je to zajímavé čtení i v současnosti, něco jako Shakespeare. Ale rozhodně to nedoporučuji číst v nějakém špatném období čtenáře, protože vás to dostane ještě do větší deprese. Ponuré prostředí, hodně záporných postav a hodně lidské hlouposti a nenávisti. Jsem ráda že jsem si to přečetla, ale určitě se k tomu nevrátím.
Depresivní a pochmurné čtivo, v depresivním a pochmurném prostředí plném negativních vlastností.. Dojem na postavy se mi zde často střídal. Hlavní aktér byl skutečně velmi nesympatický a hnusil se mi ,..nemuselo to tak být, samozřejmě co by kdyby..ale stalo se, proto se na chviličku názor změnil na pochopení a souhlas, zatímco ostatní se báli a dál nenáviděli to, co vlastně stvořili svým odtaživým přístupem (oběť společenských poměrů). Ve finále jsem už ani neměla moc chuť někomu fandit. A přesto se pro každého místo během čtení našlo, snad s výjimkou toho pobožného blázna, který odevzdal svůj život bohu ,,Ať se bůh postará,,
S touto knihou je ta potíž, že si příběh nemůžete doopravdy oblíbit. Je totiž nečekaně temný a plný bolesti a lidské krutosti a jeho aktéři jsou vesměs sobečtí, sebestřední a plní nenávisti. Na druhou stranu ho ale ani nemůžete nesnášet, protože je plný pravdivých myšlenek, skutečných lidských slabostí a nešťastných osudů...
Autorka knihou vykreslila svět takový jaký byl a je, a mnoho jejích myšlenek je stále překvapivě aktuálních. Pro mě vcelku příjemné překvapení.
Temny, depresivni pribeh vryvajici se pod kuzi .. Ctu ho porad dookola ... Tolik emoci, citu, vasni...vetsinu knihy se zmitate v poloseru, jak pocasi, tak osudy hlavnich hrdinu jsou posmourne.. Laska az za hrob, verny Heatcliff, nestala Katerina, sourozenci Lintonovi odpovidajici smetance a vychove deti v slechtickych rodinach - adekvatne uknourani a koledujici si o svuj osud... Laska a vernost zustava, prekryta zasti a nenavisti, ale ten happyend, to jaro, znovuzrozeni muselo prijit.. Katka a Hareton snad lamou prokleti a jdou vstric spolecne budoucnosti ..,
je mi líto, ale kniha šla úplně mimo mě. Vím, že to byl úmysl, nedat tam žádnou sympatickou postavu, ale já při četbě potřebuji aspoň někoho, komu můžu fandit. Tam byli všichni tak na pěst do oka. Asi nechci ztratit víru v lidstvo.
Příběhově je to tak trochu "telenovela", ale ne přeslazená a kýčovitá jako ty jižanské, ale chladná a depresivní, jako je Anglie. Vyprávěná téměř bez emocí - když někdo někomu nožem div neuřízne ucho, autorka to popisuje s takovým klidem, jako by šlo o nákup jablek. Nerad bych tu prozrazoval cokoliv z příběhu, takže se omezím jen na konstatování, že se jedná o vyprávění o jedné zžírající touze po pomstě.
Štítky knihy
zfilmováno rodinné vztahy anglický venkov 18.-19. století pomsta blata panství romance vášeň klasická literaturaAutorovy další knížky
2009 | Na Větrné hůrce |
1944 | Búrlivé výšiny I. |
1944 | Búrlivé výšiny II. |
Jestli chcete vědět co je to láska k zešílení, přečtěte si tuto knihu. Autorka se detailně rozepisuje o jednotlivých postavách a jejich charakterech, způsobu myšlení a chování a barvitě líčí prostředí a přírodu, kde se vše odehrává.Celý příběh je temný a z hlediska dnešní doby naprosto nepochopitelný a přesto si troufám tvrdit, že některé myšlenky jsou nadčasové.