Viděl jsem peklo 2

05.05.2013

Šest příběhů, které na vlastní kůži zažil maďarský novinář, člověku opravdu srovná hodnoty. Zatímco při čtení prvního příběhu o kultu osobnosti v Turkmenistánu jsem se absurditou některých rozhodnutí a skutečností docela bavila, při čtení dalších příběhů už mi do smíchu nebylo. Smutný příběh lidí z potopené vesnice, otřesné skutečnosti o válce v Sarajevu, která navždy ovlivnila životy mnoha lidí, a důsledky řádění Rudých Khmérů v Kambodži, kteří vyvraždili inteligenci a kvůli nimž zůstalo v zemi množství sirotků, to jsou příběhy, nad kterými člověk jen nechápavě kroutí hlavou a které chytnou za srdce. Na jedné straně otřesné životní podmínky, nedostatek jídla, nemoci související s nedostatkem léků a nemožností dodržovat alespoň základní hygienické zásady - a na straně druhé touha několika jedinců pomáhat. Příběh ženy, která přišla krátce po porodu o dceru, a která celý život toužila obejmout "své" dítě a pro jediné objetí absolvovala cestu na Saharu, mi vehnal slzy do očí. Snad jediným odlehčeným příběhem je Sorel na olympiádě, který dokazuje to, že i malí lidé si občas najdou cestu, jak uskutečnit své sny. Knihu rozhodně můžu doporučit, historie i současnost některých zemí dokumentovaná na osudech konkrétních jedinců je něčím, co člověk jen tak nezapomene.