Králův muž
Tim Severin
Vikingové (Tim Severin) série
< 3. díl
Přátelství stvrzené přísahou a kapkou krve Čtenáři trilogie Tima Severina Vikingové, kteří sledovali osudy dítěte Thorgilse, narozeného roku 999 našeho letopočtu daleko na severu, jako chlapce a posléze muže, na cestách po severských zemích, na nově objeveném Vinladu - dnešní Americe, a dále pak po celé Evropě, jej v třetí části trilogie zastihují v Byzanci, ve službách císaře tehdy nejbohatší říše, v nejluxusnějším městě tehdejšího světa, v Konstantinopoli. Tady Thorgils poznává Varjagy, vikinské válečníky, kteří Byzanci nabízejí pomoc proti Saracénům. V jejich čele stojí Harald, jehož bratr ho lstivě připravil o norský trůn, a Thorgils se mu oddal tělem i duší, neboť v něm vidí posledního možného zachránce víry ve staré bohy, kterou nemilosrdně vyhlazuje vítězné křesťanství. Pomáhá Haraldovi k návratu na norský trůn i získat spojence v dobyvačné bitvě o vládu v Anglii a nakonec jej před rozhodující bitvou o Anglii u Stamfordského mostu roku 1066 marně varuje. Harald prohrává a umírá, jeho vojsko je rozehnáno a Thorgils si uvědomuje, že právě v tomto okamžiku nastal definitivní konec vikinského světa. Kroniku svého života a celé své doby dopisuje jako stařec potulující se v rouše falešného mnicha po křesťanských klášterech s jistotou, že jeho rukopis bude k jejich velkému pobouření jednoho dne objeven.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , BB artOriginální název:
King's Man, 2005
více info...
Přidat komentář
Vikingovia – 3. diel!
„Nikdy bych nedokázal pochopit všechny ty úskoky lidí, kteří baží po absolutní moci, nebo jí vládnou. Pro mne bude lépe učinit se co nejnenápadnější a svou důvěru vložit v Ódina – arcipodvodníka.“
Zaujímavá trilógia o Vikingoch, menovite o Thorgilsovi, ktorý skutočne žil a tento fiktívny príbeh o jeho živote čerpá z islandských ság. Ak chcete čítať o krvavých jatkách, dobyvateľských výpravách a neustálych bojoch, siahnite po iných severských tituloch. Táto sága z 11. storočia je o bežnom smrteľníkovi – svetobežníkovi, ktorý mapuje svoj neľahký osud. Spočiatku som sa hľadal, ale nakoniec ma to chytilo a s radosťou, zaujatím, rešpektom, úctou a otvorenou pusou som s ním precestoval kus sveta, aj s tými neustálymi odkazmi, tradíciami i porovnaniami medzi Ódinom a Bielym Kristom.
„Uctívání Bílého Krista vyhovuje lidem, kteří usilují o to, aby ovládali druhé. Není to víra pokorných, ale despotů a tyranů.“
Čtivé pokračování osudů Thorgilse po jeho cestách Evropou, končí porážkou krále Haralda u Stamfordského mostu a nástupem Viléma Dobyvatele....
5-4-3 to je moje hodnocení této trilogie. Z fantastického 1.dílu plného dobových reálií jsme se dostali k běžnému vikingskému dobrodružství. Ano, je to psáno velmi čtivě, ale takových románů existuje spousta.
Závěrečná trilogie Vikingů plynula v první polovině hlavně na vlně dobyvačných bitev o Anglii. Konečná prohra Haralda a jeho vojska v rozhodující bitvě je také definitivním koncem vikingského světa i s jejich starými bohy. Thórem se zvednutým kladivem, Ódinem s jediným okem, Freyem - symbolem plodnosti a fyzické radosti i lišáckým Lokim . Prohráli v souboji s křesťanským náboženstvím a stoupenci Bílého Krista...
A ještě se mi moc líbil citát z Ódinovy písně :
Člověk má být středně moudrý,
nikdy moudrý příliš.
Nikdo by neměl předem znát svůj osud,
jeho srdce bude bez starosti.
Hodnotím za celou sérii - všech tří dílů:
Vzhledem k tomu, že mě vždy více zaujali "akčnější" příběhy, jsem byl z počátku poněkud zklamán z koupě této série. Po přečtení prvních kapitol jsem však musel vše přehodnotit. Hrdina knihy Thorgils není namakaný frajer, který každému s přehledem rozbije hubu, není to ani žádný zbohatlík, jak tomu bývá, nýbrž chudák bez rodiny, který když mu zachrastí nějaké stříbrňáky v kapse ihned po tlamě dostane a opět o vše přichází. Thorgils zkrátka oplývá neuvěřitelným množstvím štěstěny a jak by asi sám řekl: "Stojí při něm bohové". Ač jsem četl nespokojenost s příliš podrobnými popisy, tak za mě je hodnotím velmi pozitivně. Nelze sice ve všech případech a se 100% jistotou říci, že život takto plynul, ale popisované situace nutí čtenáře k zamyšlení o tehdejší době. Velkou měrou také oceňuji pestrost popisovaných národů, kmenů a především jejich zvyků, tradic a náboženství. Závěrem bych shrnul 4/5, neboť jsem již četl knihy, jejichž příběh mě do svého děje vtáhl rychleji a o něco snáz.
Lepšie než predchádzajúca časť... toto bolo pútavé a zaujímavé a ku koncu tak správne melancholické... :) 4/5
Komu se líbily první dva díly, bude se líbit i třetí. Kdo u prvních dílů postrádal větší tempo a napětí, nenajde ho ani u třetího.
Třetí kniha trilogie Vikingové byla dle mě nejhorší. Byla zde hromada nesrovnalostí a zmatků, nevím jestli to přičítat autorovi nebo překladu. První polovina knížky odehrávající se v Konstantinopoli mi přišla poněkud slabá ,s návratem do Norska se kvalita trošku zlepšila ,ovšem na lepší hodnocení to nepostačilo.
Krátkou chvíli jsem byla v pokušení hodnotit závěrečný díl trilogie o něco málo lépe než dva předchozí... Měla jsem pocit, že se zbavil formálních nedostatků (kostrbatý překlad, překlepy,...) a že i příběh je napsán jaksi "vyspěleji". Jenže pořád je tady pro mě nesmírně do očí bijící rozpor mezi potenciálem, které dané téma nabízí, a jeho autorským zpracováním. Závěr, který mohl být neuvěřitelně epický a nést jakési poselství pro "budoucí generace", vyznívá nějak do ztracena.
Štítky knihy
Vikingové Anglie křesťanství 11. století pohané, pohanství objevitelské cesty dobrodružství Byzantská říše bitvy historické rományAutorovy další knížky
2011 | Pod ochranou pohanského boha |
2012 | Zlověstné proroctví |
2013 | Králův muž |
Opět jsem začal jednu historickou knihu číst od posledního dílu.
Líbil se mi reálný popis života v Konstantinopoli a jeho byrokratické mašinérie, úřednické regulace obchodu i života v samotném městě.
Stejně tak byl pro mě zajímavý popis bitvy u Stamfordského mostu, protože je to první, na který jsem v literatuře narazil, protože se více píše o bitvě u Hastingsu, která krátce po ní následovala.
Zajímavá se mi jeví také autorova interpretace událostí, která se jako jedna z možností mohla skutečně takto udát.