Muž s tváří zabijáka
Matti Rönkä
Viktor Kärppä série
1. díl >
Sovětský svaz se rozpadl a Viktor Kornostajev využívá možnosti přestěhovat se z ruské Karélie do Finska. Začne používat staré rodové jméno Kärppä a vydělávat si zařizováním drobných obchodů a povolení k pobytu. Občas zprostředkovává ne právě legální transakce a také jeho speciální školení v Rudé armádě se mu vrací i jinak než ve snech. V nové vlasti pocítil chuť úspěchu, ale stále zůstává cizincem. A pak kývne na jednu žádost, která se zdá banální – majitel antikvariátu jej požádá, zda by mu nemohl pomoci najít ztracenou manželku. Detektivní román vysloužil svým stylem autorovi přirovnání k představitelům tzv. drsné školy, Dashiellu Hammettovi a Raymondu Chandlerovi – a ne náhodou.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
Tappajan näköinen mies, 2002
více info...
Přidat komentář
Necelých 200 stran mi zabralo víc času než 4 díly Oddělení Q od Adler-Olsena. Pro mě hrozně nudné, zamotané. Vůbec se to nečetlo samo. Pro mě trochu zklamáním.
Zajímavý mix drsné školy, špionážního románu a severské/ruské sentimentality. Četlo se to dobře (taky to není žádná bichle), jediné, co mi vadilo, byla nedotaženost některých dějových linií.
Fakt líbí, autor umí vyprávět, což je dar. Možná i proto, že to čtu po nabušené vychvalované novince, která je k nečtení a autorka se sama ztrácí ve svém světě.
U Zabijáka mě zaujal i "exotický" svět finského a ruského podsvětí.
Tak "drsná škola" ve finském podání mě nezklamala. Docela ráda jsem se přenesla z Ameriky na sever Evropy. Jasně, evropští záporní drsňáci jsou především Rusové, ale tak to prostě je i v reálu. Rönkä nepřehání, hlavní hrdina není předimenzovaný superman a přitom dokáže vyznít tak nějak "marlowovsky". Zápletka má hlavu i patu, neztrácí se v mafiánských epzodách. Doporučuju.
Asi jsem od severské detektivky čekala trochu víc, ale autorův styl mě vůbec neoslovil. Zdá se mi, že něco pořádného se začalo dít asi tak na 20 posledních stránkách.