Vila nad mořem
Stefan Grabiński
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525573/mid_vila-nad-morem-6544ed54a7725.jpg
4
3
3
Metafyzický a okultní souboj mezi spisovatelem a jeho vrahem. Vila nad mořem předjímá Kingovo Osvícení, jednou z postav dramatu je malý Áďa, kterému nedají spát Temné síly. Stefan Grabiński (1887–1936), klasik polské fantastiky a železničního hororu, se vrací zpět do českého kontextu. V roce 1921 si jej všimla česká avantgarda, pod redakcí Miroslava Rutteho vyšel Grabińského první překlad do cizího jazyka Myšlenkový okruh. Nyní, po stu letech, se kruh uzavírá a ke čtenářům se konečně dostává ztracený rukopis nalezený v Praze.... celý text
Přidat komentář
Od Grabinského toho ke své rozmrzelosti příliš načteno nemám. Nicméně ty kusy, na něž jsem narazil, se s mým vkusem potkávaly (a to nemálo). Nebýt archaického jazyka - který mi nevadí, ba je mi přínosem - bych skrze nápaditost a témata jeho příběhů tipoval autora mnohem bližšího modernímu věku. Ať už autora přirovnáváte ke komukoli, podle mě si zachovává svůj velmi osobitý a specifický vhled (či vnitřní filozofii).
A jak vidno, platí to i o Vile nad mořem. Drama čtu rád (byť ne tak často jak by se mi zamlouvalo) a tohle je jednoznačně jedno z těch, které stojí za to prozkoumat. Bonusem případným sběratelům a milovníkům starší literatury budiž jistá unikátnost tohoto svazku. Ačkoli úvodní slovo a obrazová příloha možná řekne více literárním vědcům, rozhodně je sama o sobě příběhem, který stojí za to znát. Je to jedna z knih, která moderní proud konzumace mine, ale kráčíte-li mimo něj, budete spokojení.
Skvělá volba pro milovníky starších metafyzických horrorů.
Jsem rád, že se nám můj oblíbený polský mysteriózní a horrorový povídkář a romanopisec představuje i jako dramatik. Mnohými přirovnáván k E. A. Poeovi, mě se však jeho tvorba zamlouvá mnohem více, než Poeova. Vila nad mořem je krásně napínavé mysteriózně okultní drama o vyústění jednoho milostného trojúhelníku. Možná lehce čitelné, přesto s krásnou atmosférou. Tradičně moc hezké zpracování, nechybí ani obrazová příloha.
Autorovy další knížky
| 2012 |  V domě Sáry a jiné povídky |
| 2010 |  Šialená záhrada |
| 2015 | Tieň Bafometa |
| 2018 |  Ostrov Itongo |
| 2022 |  Mŕtvy priestor |
(SPOILER) Mé první setkání s Grabinskim. Mám sice jeho obsáhlou sbírku povídek V domě Sáry, ale ještě na ni nedošlo. Začal jsem touto útlou knížečkou a moc nadšen nejsem. Prodává se pouze jako příloha časopisu Protimluv. Stojí za to?
Desky jsou hororové, pěkné - ale s obsahem vlastně nesouvisející. Stejně nepravdivá je anotace zde: o žádný okultní souboj nejde. Děj by se dal popsat jako detektivka, kde odhalení vraha napomůže jakýsi telepatický přenos představ a myšlenek. Snad by se dalo říci i jakési vlámání se do cizí mysli - ale Lovecraftův Dexter Ward nebo Věc na prahu to věru není. Není to ani horor - detektivka, snad z okruhu duchařských příběhů (podobné třeba v knihách Šťastné a hrůzostrašné: Antologie štědrovečerních hororů).
Obsáhlý úvod i doslov (včetně kopií dokumentů) se věnuje překladateli a tomuto překladu Grabinského vůbec - s popisem těžkostí s tím spojených. To může být ovšem zajímavé leda pro polonisty. Bohužel, i snaha zachovat původní překlad bez leckde potřebných korektur mi nepřijde šťastná. Poněkud archaické vyjadřování postav jistě nevadí, ale Je například dost rušivé číst třeba špatně přeložené (z italštiny, i když originál hry je v polštině) slovo pro pocit, vjem (senzatione) jako senzace.
Pro jistotu jsem si přečetl i původní autorovu povídku (otištěna v knize V domě Sáry). Je to s malými odchylkami totéž jako tato dramatizace. Horor ne a přirovnámí k (polskému) Poeovi je podle této zatím pro mne první ochutnávky Grabinského zavádějící. Ale třeba, až se dostanu na ostatní povídky nebo román Tieň Bafometa, si spravím chuť.