Vila Triste
Patrick Modiano
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/142161/bmid_vila-triste-Wby-142161.jpg
3
9
9
Román Vila Triste je poznačený predovšetkým clivotou, krehkými spomienkami a evokáciami krásnych chvíľ, ktoré prežil rozprávač v luxusnom prostredí malého kúpeľného mestečka v Hornom Savojsku. Stretol sa tam s nádejnou herečkou Yvonnou a s lekárom Meinthom, spolu s ktorými vychutnával chvíle bezstarostného života. Všetkých troch navzájom viažu putá priateľstva, ba k Yvonne prechováva city nežnej lásky, v dnešnom svete takmer neskutočnej. A všetkých troch spája spoločné úsilie: hľadajú oporný bod, istotu v živote, a tú im nevie poskytnúť ani prepychový život, ktorého sa čoskoro presýtia.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1980 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Villa Triste, 1975
více info...
Přidat komentář
Na stránkach tejto knihy sa pre mňa odvíjal film o láske. Starý, francúzsky, čiernobiely a navyše bez titulkov, toľko som toho musela len vytušiť z náznakov. Osudové lásky v nepriaznivých časoch, spomínam si, že pred pár rokmi som takéto knihy milovala (najviac tie od Remarqua). Ale možno sa už s nimi trochu míňam. Tajomná atmosféra sa však Vile Triste nedá uprieť.
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
| 2014 |  Ulice Temných krámků |
| 1986 | Takoví hodní hoši / Mládí |
| 2007 | Dora Bruderová |
| 2017 | Katka Krátkozraká |
| 1980 | Vila Triste |
Sled vzpomínek autora, který však i při malém počtu stran začne brzy nudit. Děj je zde minimální, spíše žádný, a vše stojí na popisech. Jenže ty jsou někdy až přehnané - autor sice svým vnitřním zrakem vidí ty stromy na druhé straně ulice, které již nestojí, vlevo vzadu zeleno-červený neon kasina, a kousek dál jiné budovy, ale pro mne jsou ty popisy vyčerpávající, pokud někam nevedou nebo něco nesdělují dalšího. Místo navození atmosféry jsem tak některé věty četl dvakrát, abych si ujasnil, kde zrovna jsme a často se těžko dalo chápat, proč tam zrovna jsme. Poněkud se skáče i v časových rovinách, takže je zde další problém ztíženého soustředění. Spousta vypíchnutých, a přitom zbytečných detailů. Program tehdejších kin. Jak tu píše tornadolue, přesně jako by člověk viděl černobílý film nové francouzské vlny, bez jakéhokoliv záchytného bodu, bez možnosti vniknout i přes všechny ty popisy do hlavy autora, aby nám řekl ještě něco navíc, co se zde v popisech nenachází nebo ztrácí.