Tramín s příchutí krve
Věra Fojtová
Vinařská krimi série
1. díl >
První příběh z řady "Vinařských krimi". Odehrává se v kouzelném prostředí pod jihomoravskou Pálavou, uprostřed vinohradů, vinných sklípků a mezi vinaři. Kriminalista kapitán Otakar Kuba vyšetřuje násilné trestné činy už dvě desítky let. Je unavený a zvažuje odchod na zasloužený odpočinek. Ale ještě než se definitivně rozhodne, chce využít svoji dovolenou k regeneraci sil v rodném vinařském kraji a jak doufá, daleko od všudypřítomného zločinu. Ale ani kraj písniček a vína není násilí a zločinu ušetřen. Při návštěvě vinného sklípku u dávného kamaráda Vojty se objeví neznámá, záhadná a krásná dívka, která se představí jako Lucie. Lehce s muži zaflirtuje, vypije pár skleniček tramínu a zase mizí do noci. Zanedlouho poté je však nalezena nedaleko sklípku mrtvá... ... celý text
Přidat komentář
Trochu mi to svým stylem připomnělo Smutného medvídka. Občas trošku zdlouhavé, hodně dialogů. které nejsou pro příběh nijak přínosné, spíš jen mají dokreslit atmosféru a autorka se asi chce trošku blýsknout :-) Ale jinak příjemná a klidná knížka, vrah se uhodnout moc nedá - to až na konci, kdy je znám motiv. Ráda si přečtu další.
Velmi příjemná detektivka, kde jsem se sice žádného velkého napětí nedočkala, ale na druhou stranu mi to vůbec nevadilo. :) Příběh se velmi dobře čte a je pravda, že až do 3/4 knihy jsem vůbec netušila, kdo může být vrahem krásné a mladé Lucie. Úžasná atmosféra jižní Moravy, která je popsána velmi barvitě, jen podtrhuje celkové kouzlo knihy. S velkou chutí si přečtu další detektivku z edice vinařských krimi. :)
Krásné čtení,pohodovka...a ještě k tomu, když autorka píše o kraji, který člověk důvěrně poznal při stůdiu na Gymnáziu v Mikulově.
To byla přesně detektivka pro klidné odpoledne či podvečer. Příjemně jsem si u ní odpočinula. Podobně jako jasmína i já se těším na další v sérii.
České detektivky moc nemusím,ale tato mě pohltila svou atmosférou, napínavým dějem, doporučením na ryzlink rýnský, no bomba :) no a pokud bude další vinařské krimi, už se moc těším !!
Autorovy další knížky
2016 | Neviditelná zranění |
2020 | Zbav nás od zlého |
2011 | Tramín s příchutí krve |
2005 | Nevěry |
2013 | Nevěrné ženy pijí sauvignon |
Možná se někomu bude zdát, že jdu českým „krimi-autorům“ programově po krku. Ale opak je pravdou: Nic by mě nepotěšilo tolik, jako najít „dalšího Velinského“. Jenže proti přírodním zákonům halt člověk nic nezmůže. Vždycky je třeba vytěžit mnoho tun hlušiny, než narazíte na jeden lesklý kamínek.
A první díl série „Vinařská krimi“ – alespoň podle mne – jiným termínem než „hlušina“ označit nelze.
Slova, slova, slova – nekonečné dialogy provozních řečí. V dobrém románu by neměla existovat jediná věta, bez které by se kniha obešla. V „Tramínu“ by šlo s klidným svědomím vypustit polovinu stran – a nic by se nestalo. Detektivka má vyprávět o vyšetřování zločinu, nikoli popisovat, jak a kde všude hrdinové popíjejí víno, popřípadě kávu, popřípadě něco tvrdšího. Celý příběh šustí papírem, vyšetřování se smrskává na sousedské klábosení a závěrečné (a v podstatě náhodné) dopadení vraha navíc zcela deklasuje pachatelovo okamžité přiznání (kdyby ten zmetek alespoň zapíral).
Vůbec nejsem milovník krve a násilí, stokrát raději sáhnu po Simenonovi, než např. po Lee Childovi. Takže v tomhle to nebude. Ten základní problém leží jinde: Nejde o to jenom vršit věty jednu za druhou. Je třeba těm větám také vdechnout život – a to je na psaní to nejtěžší. Když příběh nezačne dýchat, zůstane navždy jen mrtvým dítětem.
Jedna hvězdička z milosti za „docela zajímavé“ názvy kapitol.