Tramín s příchutí krve
Věra Fojtová
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84264/tramin-s-prichuti-krve-84264.jpg
4
80
80
Vinařská krimi série
1. díl >
Kriminalista kapitán Otakar Kuba vyšetřuje násilné trestné činy už dvě desítky let. Je unavený a zvažuje odchod na zasloužený odpočinek. Ale ještě než se definitivně rozhodne, chce využít svoji dovolenou k odpočinku v rodném vinařském kraji a jak doufá, daleko od všudypřítomného zločinu. Ale ani kraj písniček a vína není násilí a zločinu ušetřen. Při návštěvě vinného sklípku u dávného kamaráda Vojty se objeví neznámá, záhadná a krásná dívka, která se představí jako Lucie. Lehce s muži zaflirtuje, vypije pár skleniček tramínu a zase zmizí do noci. Zanedlouho poté je však nalezena nedaleko sklípku mrtvá... Rozjíždí se kolotoč vyšetřování a dovolená kapitána Kuby se mění v obyčejnou pracovní rutinu, vyvstává spousta otázek, na které je nutné odpovědět. Kdo je krásná dívka, kterou nikdo ve vesnici nezná? Odkud se tam vzala a proč? A kdo a z jakého důvodu ji zabil? Tramín s příchutí krve je prvním příběhem z řady „Vinařských krimi“ a odehrává se v kouzelném vinařském kraji pod Pálavou, uprostřed vinohradů, vinných sklípků a mezi vinaři.... celý text
Přidat komentář
Trochu mi to svým stylem připomnělo Smutného medvídka. Občas trošku zdlouhavé, hodně dialogů. které nejsou pro příběh nijak přínosné, spíš jen mají dokreslit atmosféru a autorka se asi chce trošku blýsknout :-) Ale jinak příjemná a klidná knížka, vrah se uhodnout moc nedá - to až na konci, kdy je znám motiv. Ráda si přečtu další.
Velmi příjemná detektivka, kde jsem se sice žádného velkého napětí nedočkala, ale na druhou stranu mi to vůbec nevadilo. :) Příběh se velmi dobře čte a je pravda, že až do 3/4 knihy jsem vůbec netušila, kdo může být vrahem krásné a mladé Lucie. Úžasná atmosféra jižní Moravy, která je popsána velmi barvitě, jen podtrhuje celkové kouzlo knihy. S velkou chutí si přečtu další detektivku z edice vinařských krimi. :)
Krásné čtení,pohodovka...a ještě k tomu, když autorka píše o kraji, který člověk důvěrně poznal při stůdiu na Gymnáziu v Mikulově.
To byla přesně detektivka pro klidné odpoledne či podvečer. Příjemně jsem si u ní odpočinula. Podobně jako jasmína i já se těším na další v sérii.
České detektivky moc nemusím,ale tato mě pohltila svou atmosférou, napínavým dějem, doporučením na ryzlink rýnský, no bomba :) no a pokud bude další vinařské krimi, už se moc těším !!
Autorovy další knížky
| 2016 |  Neviditelná zranění |
| 2020 | Zbav nás od zlého |
| 2011 |  Tramín s příchutí krve |
| 2005 |  Nevěry |
| 2013 | Nevěrné ženy pijí sauvignon |
Možná se někomu bude zdát, že jdu českým „krimi-autorům“ programově po krku. Ale opak je pravdou: Nic by mě nepotěšilo tolik, jako najít „dalšího Velinského“. Jenže proti přírodním zákonům halt člověk nic nezmůže. Vždycky je třeba vytěžit mnoho tun hlušiny, než narazíte na jeden lesklý kamínek.
A první díl série „Vinařská krimi“ – alespoň podle mne – jiným termínem než „hlušina“ označit nelze.
Slova, slova, slova – nekonečné dialogy provozních řečí. V dobrém románu by neměla existovat jediná věta, bez které by se kniha obešla. V „Tramínu“ by šlo s klidným svědomím vypustit polovinu stran – a nic by se nestalo. Detektivka má vyprávět o vyšetřování zločinu, nikoli popisovat, jak a kde všude hrdinové popíjejí víno, popřípadě kávu, popřípadě něco tvrdšího. Celý příběh šustí papírem, vyšetřování se smrskává na sousedské klábosení a závěrečné (a v podstatě náhodné) dopadení vraha navíc zcela deklasuje pachatelovo okamžité přiznání (kdyby ten zmetek alespoň zapíral).
Vůbec nejsem milovník krve a násilí, stokrát raději sáhnu po Simenonovi, než např. po Lee Childovi. Takže v tomhle to nebude. Ten základní problém leží jinde: Nejde o to jenom vršit věty jednu za druhou. Je třeba těm větám také vdechnout život – a to je na psaní to nejtěžší. Když příběh nezačne dýchat, zůstane navždy jen mrtvým dítětem.
Jedna hvězdička z milosti za „docela zajímavé“ názvy kapitol.